Předchozí článek
10 nejočekávanějších budov světa pro letošní rok
Publikováno 03 Dub 2016
Třebaže se podobné žebříky zpravidla sestavují již na začátku roku, v případě architektury to není zas tak třeba. Stavební práce sice dnes již takřka všude probíhají i přes celou zimu, málokterá budova se nicméně svého otevření dočká právě v tuto dobu. Na dokončení většiny významných světových staveb si tak ještě nějaký ten pátek počkáme. Níže vám přinášíme přehled těch, které redakce e-kultury.cz považuje za ty architektonicky nejzajímavější…
1) Okřídlený ostrov od Normana Fostera
Hned několik dechberoucích budov by letos mělo spatřit světlo světa v Abú Zabí, jednom z nejbohatších měst Spojených arabských emirátů. Největší pozornost vzbuzuje již od roku 2010, kdyby byly zveřejněny první informace, Národní muzeum šejka Zajeda. Jeho výstavbou byl totiž pověřen slavný britský architekt Norman Foster, který projektu vtisknul mimořádně působivou podobu. Jeho návrh, který je již ve fázi pokročilé výstavby, počítá s vybudování lehké efemérní stavby složené z pěti lehkých ocelových věží připomínajících křídla. Tento tvar vybral držitel prestižní Pritzkerovy ceny mimo jiné i proto, že šejk Zajed, který stál až do své smrti v roce 2004 v čele města i Spojených arabských emirátů, miloval sokolnictví. Muzeum má nejen připomínat jeho osobnost, ale být věnované také historii a kultuře zdejší oblasti. „Snažili jsme se vytvořit budovu, která bude příkladem trvale udržitelného rozvoje, a jež bude rezonovat s šejkovou láskou k přírodě a jeho dědictvím,“ prohlásil Foster. Pro vybudování muzea vybrali zadavatelé ostrov Saadijat, který by se měl stát novým jádrem města. Jeho hlavní sál by se měl nacházet pod zemí, kam bude pětice „křídel“ přivádět chladný vzduch a jimiž bude naopak ten teplý směřovat nahoru mimo budovu.
2) Expresivní Muzeum 2. světové války
Také u našich severních sousedů vyrůstají v posledních letech architektonicky velmi kvalitní budovy. Zařadit mezi ně by se v dohledné době mělo Muzeum 2. světové války, které bude možné obdivovat v polském přístavním městě Gdaňsk. Stavba sice měla být slavnostně otevřena již 1. září roku 2014, bohužel však do dnešního dne ještě není úplně hotová. Polská vláda o výstavbě muzea rozhodla v roce 2010, kdy na jeho vznik vyčlenila 358 milionu zlotých, tedy zhruba 2 miliardy korun. Do soutěže o jeho realizaci se přihlásilo 260 architektonických studií se svými návrhy. Mezinárodní porota v čele s Danielem Libeskindem nakonec za ten vítězný vybrala projekt kanceláře Kwadrat. „Chtěli jsme, aby architektura byla důstojnou vzpomínkou na tragédii druhé světové války. Stavba je proto dynamická a velmi expresivní,“ nechali se slyšet členové polského studia. Velká část muzea bude stejně jako v případě Národního muzea šejka Zajeda umístěna v podzemí. Skosená budova vyčnívající nad zem by pak měla být využívána především jako rozhledna.
3) Nejdražší nádražní hala světa
Třebaže jsme v úvodu psali o tom, že málokterá významná budova se svého otevření v dnešní době dočká v zimě, nádražní hala Oculus v New Yorku je výjimkou potvrzující toto pravidlo. Slavnostně zprovozněna byla totiž 3. března. Vzhled jí dal světově proslulý španělský architekt Santiago Calatrava, který se na podobné stavby zaměřuje, a který na sklonku uplynulého roku otevřel v Riu de Janeiru překrásné Muzeum zítřka. Nádraží vyrostlo v těsné blízkosti místa, kde kdysi stávaly věže Světového obchodního centra zničené 11. září roku 2001. S nápadem postavit zde výstup z metra přišel Santiago Calatrava již před dlouhými 12 let. Ačkoli původní rozpočet počítal s náklady ve výši 2 miliard dolarů, stavba se nakonec prodražila na bezmála dvojnásobek. Díky tomu se hala stala vůbec nejdražším nádražím světa. „Je to dar pro všechny Newyorčany. Doufám, že ho ocení a budou ho vnímat jako poselství lásky k nim,“ prohlásil čtyřiašedesátiletý architekt při slavnostním otevření budovy. Ta nese jméno Oculus, latinsky tedy oko. Svým vzhledem ho totiž dosti připomíná. Nadzemní část budovy je totiž bílá, zakulacená a vybíhá z ní velké množství ostrých jehlic připomínajících řasy. Vevnitř hale dominuje výrazné žebroví, které je pro Calatravu typické.
4) Bronzové muzeum věnované Afroameričanům
Před pár měsíci skončila v Chicagu velká výstava přibližující dosavadní práci britského architekta černé barvy pleti David Adjaye. Mimo jiné na ní byly představeny náčrtky a plány výstavby Musea současného umění v Denveru a Centra Nobelovy ceny míru v Oslu, tedy staveb, kterými se tanzanský rodák nejvíce zapsal do dějin současné architektury. Nyní je krátce před dokončením další jeho výrazná stavba. Jde o Národní muzeum afroamerické kultury a historie, které vyrůstá v srdci hlavního města Spojených států. S jeho výstavbou se začalo v parku National Mall nedaleko Washingtonova monumentu a Lincolnova památníku v roce 2006. U slavnostního položení základů budovy tehdy nechyběl ani americký prezident Barack Obama. Původní návrh ovšem v průběhu let prošel mnoha drastickými změnami. Nejvíce se diskutovalo o jeho plášti. Ten totiž měl být vytvořen z bronzu. Proti návrhu se však postavila řada obyvatel města i architektů s poukazem na to, že všechny stavby v okolí jsou z mramoru, nebo vápence. Projekt proto měl být přepracován a dostat jiné obložení. Po řadě peripetií si ale Adjaye prosadil svou a muzeum skutečně bude po obvodě lemovat bronzové pletivo. To má symbolizovat mříže, za nimiž museli Afroameričané strávit nemalou část své historie v USA. Na stavbu budovy, která má být dokončena už v dubnu, přispěla 12 miliony dolarů také mediální hvězda Oprah Winfreyová. Oficiálně bude muzeum otevřeno 24. září.
5) Nový prosvětlený dóm Louvru
Největší stavební boom momentálně ve světě zažívá podle všeho Abú Zabí. Za důkaz může vedle Národního muzea šejka Zajeda posloužit také jiná další dlouho vyhlížená budova. Je jí pobočka muzea Louvre, která měla být hotová již v roce 2012, ale jíž do dokončení stále ještě něco chybí. Velké galerijní instituce se v posledních letech předhánějí v expanzi do dalších lokalit. Zatímco Guggenheimovo muzeum vsadilo na Helsinky, kde již nějaký čas staví jednu ze svých dalších poboček, Louvre se po dostavbě galerie v severofrancouzském Lens odhodlalo vstoupit do vod mnohem orientálnějších. Projekt pobočky v Abú Dhabí se však nesmírně vleče. Loni na konci září mohl architekt Jean Nouvel konečně předstoupit před novináře se zprávou, že muzeum má hotovou klenbu. Na ní dělníci pracovali půldruhého roku. Střecha pobočky Louvru v Abú Zabí je totiž naprosto unikátní. Tvoří ji osm vrstev složených z částeček připomínajících hvězdy. Díky tomu bude na budoucí návštěvníky „pršet světlo,“ jak slibuje slavný francouzský architekt, který loni v Paříži dokončil budovu filharmonie. Dóm světla za zhruba 100 milionů eur by měl být na ostrově Saadijat otevřen někdy v druhé polovině letošního roku. Jaká díla si v něm lidé budou moci prohlédnout, zůstává tak trochu tajemstvím. Louvre sem však údajně chce dokonce na nějakou dobu zapůjčit Portrét dámy od Leonarda da Vinciho, nebo autoportrét Vincenta van Gogha.
6) Zkroucený věžák s lesem
Další zemí, kde rozhodně nezahálejí, a kde rostou nové budovy doslova jako houby po dešti, je Tchaj-wan. V jeho hlavním městě by se brzy mělo začít s výstavbou mostu Danjiang, který navrhla právě zesnuvší britsko-irácká architektka Zaha Hadid. Ta se tak realizace objektu, který zdálky připomíná obří rybí kostru, již bohužel nedočká. Na ostrově, který považuje komunistická Čína za součást svého území, kromě toho vzniká několik dalších pozoruhodných budov. Letos by zde mělo být na prvním místě dokončené nové divadelně umělecké centrum, za jehož návrhem stojí Rem Koolhaas a David Gianotten, nad jehož vstupem bude umístěna obří stříbřitá koule. Snad ještě větší očekávání vzbuzuje věž Agora Garden, kterou v Tchaj-peji staví belgický vizionář Vincent Callebau. Je tomu tak z několika rozličných důvodů. Dům bude mít na prvním místě dosti neotřelý tvar. Směrem vzhůru bude šroubovitě zkroucen, takže bude připomínat člověka při chůzi. Jeho tvůrcem je navíc Vincent Callebaut, který na sebe již před lety upoutal pozornost unikátními futuristickými návrhy, které se však zatím jen málokdy dočkaly realizace. Loni kupříkladu přišel tento osmatřicetiletý Belgičan s nápadem začít v moři kolem Ria de Janeira stavět jakási mořská města za pomoci 3D tiskáren. Věž Agora Garden by se měla stát první jeho větší realizací. Vzhledem k tomu, že Callebaut sám sebe označuje za ekoarchitekta, či archibiologa, měla by být budova velmi ohleduplná k životnímu prostředí. Většinu energie by měla získávat ze slunečních paprsků. V každém patře bude zahrada a na vrcholku věže dokonce malý les.
7) Nová přístavba Tate Modern
Ačkoli londýnská Tate Modern sídlí od nového milénia v gigantickém objektu někdejší elektrárny Bankside, už velmi záhy se ukázalo, že ani tato budova není pro ni dostatečně velká. V roce 2006 se proto začalo jednat o možnosti rozšíření Tate Modern o přístavbu. Projekt byl nakonec svěřen do rukou švýcarské kanceláře Herzog & de Meuron, která předtím provedla přeměnu elektrárny na galerii. Původně se sice počítalo s tím, že by Tate Modern mohla získat nové prostory již před započetím olympijských her v Londýně, vzhledem k tomu, že původní návrh prošel řadou změn, otevře se přístavba slavnostně až letos 17. června. Hala bude mít zvenku tvar zprohýbaného trojúhelníku vzdáleně připomínajícího pyramidu. Výstavní prostory Tate Modern díky ní vzrostou o celých 60 %. Budova by měla díky pásovým oknům sloužit ve vyšších patrech i jako rozhledna. Na střeše pak bude fungovat restaurace a bar otevřený až do pozdních nočních hodin. Původní odhad sice hovořil o tom, že by náklady na stavbu neměly přesáhnout 215 milionů liber, ve výsledku se ovšem vyšplhaly na 260 milionech liber, tedy necelých 10 miliardách korun.
8) Opera a Národní knihovna v Athénách
Česká republika bohužel na novou Národní knihovnu čeká již roky marně a zřejmě se jí ani nedočká. To ve finančních krizích zmítaném Řecku se již brzy budou moci takovouto budovou brzy pochlubit. Nestaví se naštěstí za státní peníze. Přesto ale po svém dokončení přejde do majetku Řecka. S nápadem vybudovat v centru Athén nové kulturní centrum, které by se sestávalo ze dvou hlavních budov – tedy Národní knihovny a nové opery přišla nadace Stavrose Niarchose. Pro realizaci svého nápadu si její vedení nevybralo nikoho menšího než žijící architektonickou legendu jménem Renzo Piano. Ten má momentálně po světě rozestavěných víc jak deset budov, mimo jiné Muzeum filmu v Los Angeles, nebo areál soudního paláce v Paříži. Práce na athénském kulturním centru se rozběhly už v roce 2012. Náklady na jeho výstavbu by se měly vyšplhat na 566 milionů eur, tedy více jak 15 miliard korun. Jen pro srovnání, Kaplického Národní knihovna měla stát 1,9 miliardy. Zdá se tedy, že projekt je opět výrazně předražený. Výsledek by ale měl být z architektonického hlediska dechberoucí. Obě budovy budou, jak je Pianovým zvykem, vzdušné a plné světla.
9) Aladdinovo město v Dubaji
Ve Spojených státech arabských se pouští i do lehce bizarních projektů. Počítat lze mezi ně na prvním místě takzvané Aladinovo město, které má vyrůst v Dubaji. O žádný velký architektonický skvost zřejmě nepůjde. Spíše všichni s napětím vyhlížejí, jak důstojně si jeho autoři nakonec povedou. Projekt počítá s výstavbou tří propojených budov připomínajících Aladinovy lampy v dubajském zálivu. Zlatožluté bachraté budovy mají sloužit pro obchodní účely a částečně jako hotely. S pracemi na netradičně vyhlížejícím městu se mělo začít již loni v květnu. Teprve nyní se ale šejkům podařilo na výstavbu tří neotřelých budov a několika věží najít peníze. Projekt by měl být dokončen na konci letošního roku. Vzhledem k předchozím průtahům je ale otázkou, zda je to reálné. „Cílem projektu je dát legendě reálnou tvář a dodat městu krásu,“ prohlásil ředitel Hussain Nasser Lootah. Jak název plánovaného areálu napovídá, je inspirován příběhy legendárního arabského námořníka Sindibáda z Tisíce a jedné noci.
10) Ráj latinskoamerického umění
Za jakési neoficiální hlavní město Latinské Ameriky na území Spojených států je dlouhodobě považováno Miami, kde žije především početná kubánská komunita. I proto vyroste nové Muzeum latinskoamerického umění právě tady. A postaví ho samozřejmě zástupce Latinské Ameriky, který v oblasti architektury na sebe poutá momentálně zřejmě vůbec nejvíce pozornosti. Řeč je čtyřiačtyřicetiletém Fernandu Romerovi. Ten nedávno uchvátil svět svým návrhem letiště v mexickém hlavním městě, které by mělo mít tvar písmena X. Podobně jako třeba Zaha Hadid i Romero odstartoval svou profesní kariéru pod Remem Koolhaasem. K rychlému vzestupu vzhůru mu kromě nezpochybnitelného talentu jistě dopomohlo i to, že je zetěm jednoho z nejbohatších lidí světa, mexického multimiliardáře Carlose Slima. Zatím nicméně Romero stavěl především v rodné zemi. Budova Muzea latinskoamerického umění v Miami se stane jeho prvním skutečně velkým zahraničním počinem. Ve městě ho ale umělecky velmi dobře znají, díky loňské instalaci El Sol, která nadchla během desénového veletrhu. Budova muzea bude mimo jiné zajímavá tím, že ji bude tvořit čtveřice pootočených podlaží, která nabídnou i dostatek venkovního prostoru, jemuž bude dominovat zeleň.
Pavel BestA
Jedna pohlednější a propracovanější budova než druhá. Kdysi jsem navštívil v Paříži Arabský institut od Nouvela, jehož stěny byly založeny na podobném principu jako nyní střecha plánované pobočky Louvru. Šlo tehdy o velký zážitek, který určitě nabídne i muzeum v Abú Zabí.
Těším se na další pětku.
všechno to jsou dost opulentní stavby, které na sebe za každou cenu strhávají pozornost. trocha uměřenosti by možná byla na místě. doba tomu ale nepřeje. lidé prostě tyhle gigantické projekty milují.
To je pravda. Většina těch budov je takříkajíc na efekt.
Ale jsou efektní. U nás když se o to architekti pokoušejí, tak to dopadá tragicky.
Překvapivě dobře vychází podle mě ze vzájemného srovnání Muzeum latinskoamerického umění, které je zajímavé, relativně decentní, nebo alespoň ne tak opulentní jako třeba Fosterův návrh, přiměřené a zároveň inovativní a působivé.