Michail Bulgakov
O prospěšnosti alkoholismu
Před několika málo dny se na pultech českých knihkupectví objevila zbrusu nová sbírka povídek slavného ruského spisovatele a dramatika Michaila Bulgakova s názvem O prospěšnosti alkoholismu.
Výbor obsahuje celkem sedmnáct kratších próz, v nichž rodák z ukrajinského Kyjeva opět prokázal svůj nesmírný literární talent. S lehkostí sobě vlastní v nich totiž využívá satiry a nadsázky k tomu, aby vykreslil absurdnost tehdejší sovětské společnosti. Ve sbírce se to jen hemží nejrůznějšími literárními útvary povídkami počínaje, přes fejetony, skeče až po pouhé črty. Řada z nich se českému čtenáři dostává do rukou vůbec poprvé. Bulgakov je přitom napsal a publikoval v sovětském tisku již ve dvacátých letech uplynulého století.
Ruský spisovatel tehdy sváděl marný boj se sovětskou cenzurou, jeho divadelní hry se nemohly hrát, jeho knihy nemohly vycházet. Tento pro umělce neúnosný stav se Bulgakov rozhodl řešit v březnu roku 1930, kdy sepsal Dopis vládě SSSR. Jeho přepis je součástí i právě vycházející sbírky. Bulgakovův list zajímavým způsobem dokresluje autorovo bezvýchodné postavení v tehdejším Sovětském svazu a jeho snahu tento stav nějak zvrátit. Ukazuje, na jaké obtíže musel za bývalého režimu umělec neustále narážet a jaké nepříjemnosti mu to přinášelo.
Pojítko mezi jednotlivými povídkami obstarává motiv alkoholu. Otec novorozeného dítěte propije příspěvek na výbavu své ratolesti, alkoholem zmámený lékař přednáší na Mezinárodním dni žen, člen Čeky se na volební schůzi zastane svého opilého kolegy. Bulgakov zde opět mistrně črtá neobyčejné životní příběhy a situace, tentokrát proto, aby na nich poodkryl masku pokrytectví, kterou si na obličej nasazovalo tehdejší sovětské vedení. Absurdnost tehdejšího světa pak spisovatel nejlépe ilustruje v krátké povídce s názvem Génius, v níž tajemník Hlavička sepíše zápis o průběhu schůze dříve, než se vůbec odehraje.
Právě ona pro Bulgakova až nezvyklá politická angažovanost je zde ale největším kamenem úrazu. I přes obecnou sdílnost většiny povídek, se bude totiž zejména mladší čtenář jen s obtížemi prokousávat některými pasážemi. To, co bylo aktuální a vtipné kdysi, totiž čtenářům dnes mnohdy nic neřekne. Zub času přeci jen na Bulgakovových povídkách zanechal své otisky. O to více pak je třeba vyzdvihnout další spisovatelova díla v čele s románem Mistr a Markétka, který stále patří mezi největší literární klenoty 20. století.
Hodnocení:
Nově vycházející sbírka Bulgakovových kratších prací s názvem O prospěšnosti alkoholismu s notnou dávkou nadhledu a satiry vykresluje pokrytectví panující v tehdejším Sovětském svazu. I přesto, že některé z publikovaných povídek ztratily něco ze svého lesku, si sbírka náš zájem jistě zasloužit. Koneckonců „pití je naše radost!“
Vydavatelství:
Pistorius & Olšanská
Rok:
2011
Překlad:
Z ruštiny přeložili studenti semináře translatologie na FF UK v Praze
77%
Pavel BestA
Už jen ten název je lákavý!
Bezesporu zajímavá knížka, respektive sbírka povídek. Jak už to u podobných výborů bývá, tak některé práce jsou lepší, jiné horší. Většina z nich je ale myslím vysoce nadprůměrných.
Musím říci, že pro mě je knížka spíše zklamáním. Mám Bulgakova ráda, ale tento soubor povídek mě příliš neoslovil. Přišel mi až přespříliš politicky zaměřený. Mám raději Bulgakova magického a filozofického…
Až na dvě nebo tři povídky se mi výbor příliš nelíbil. Bulgakov navíc nepatří mezi mé oblíbené autory. Osobně bych knížce dal hodnocení okolo 50 %.
Tak to já to vidím úplně obráceně. Naprosto jedinečná sbírka povídek. Hluboká, demaskující a kritizující chyby minulého režimu. 95%
Průměrné. Současnému čtenáři to nemá takřka co říci.
Jedna z nejvtipnějších knih, které jsem kdy četl. Bulgakovův sžíravý humor je prostě naprosto dokonalý. A pokud to přijde někomu průměrné, tak mi nezbývá, než si zaťukat na čelo…