V divadle ABC odtančí naše novodobé dějiny

K oslavám stoletého výročí od vzniku republiky se v červnu připojí také divadlo ABC. Důležité milníky naší historie zmapuje prostřednictví hudby a tance. Inspiraci při vymýšlení představení našel režisér Pavel Khek ve slavném filmu Ettore Scoly nazvaném Tančírna.

Pro uvedení poslední premiéry sezóny si divadlo ABC vybralo relativně neobvyklou dobu. Představení nazvané Tančírna 1918 – 2018 budou diváci moci zhlédnout poprvé až 9. června, tedy na úplném sklonku divadelní sezóny. Před prázdninami tak na něj zájemci mohou následně zavítat už jen třikrát. Pak se bude znovu hrát až v září. Hudebně taneční férie je inspirovaná snímkem Tančírna z roku 1983. Podle pantomimy divadla Théâtre du Campagnol ho natočil italský režisér Ettore Scola, který v něm za pomoci tance a hudby odpovyprávěl novodobé dějiny Francie a s nimi de facto i celé Evropy. Pražské představení se samozřejmě na rozdíl od něj bude zabývat reáliemi českými. „Hledali jsem nějaké vyjádření ke 100. výročí existence našeho státu a tohle nám přišlo jako dobrá možnost, jak projít to divné století české historie se všemi jejími sinusoidami,“ prohlásil režisér Pavel Khek. Se zkoušením hry začal ansámbl divadla na sklonku března. Herci předtím museli projít náročnou přípravou – hodinami tance od klasiky, až po latinu.

Stejný nápad, tedy oslavit sto let naší novodobé existence, inscenací na motivy Tančírny, dostalo letos i Východočeské divadlo Pardubice. „Film mě fascinoval, líbil se mi natolik, že jsem si říkal, že bych ho jednou chtěl udělat na divadle,“ uvedl režisér Petr Novotný, jenž pod pseudonymem Petr Abraham napsal i scénář. Svou verzi Tančírny umístil do prostředí Španělského sálu. „Na rozdíl od Francie není tančírna v naší zemi zavedenou institucí. A když jsem tak přemýšlel nad tím, co je tančírnou českých prezidentů, okamžitě mě napadlo: Španělský sál,“ vysvětlil Novotný svou volbu. Představení mělo premiéru v březnu a dočkalo se vřelého přijetí jak u publika, tak u kritiků. Vyčíst mu lze jen chvílemi až příliš didaktický tón a upozaďování tance. Pražská novinka se v červnu každopádně nevyhne srovnání. Kdo s námětem naložil lépe, komu se povedlo naše dějiny zachytit výstižněji, kdo ukázal větší invenci, budou se ptát novináři. Srovnávat se nebudou jen dvě letošní premiéry. Scolova Tančírna se v různých úpravách hrála v Česku po revoluci už devětkrát. Dodnes je kupříkladu v repertoáru Divadla Radka Brzobohatého.

Autorský počin režiséra Pavla Kheka začne vítězstvím české polky nad rakouským valčíkem. Inscenace se podle jejích tvůrců nebude otáčet za známými osmičkovými roky 1938, 1948 a 1968, ale bude akcentovat méně známé, avšak neméně podstatné momenty naší historie. „Autorské bude spojení s konkrétním prostorem, ve kterém se pohybujeme, tedy pasáží Lucerna a sochou mrtvého koně, pasáží U Nováků a Václavským náměstím,“ vysvětlil režisér Khek. Inscenací bude provázet šestnáct postav – osm žen a osm mužů, z nichž každá představuje určitý prototyp člověka. Postavy si po celou dobu zachovají svoji charakterovou danost, která se během střídání časových období nemění. „Stylizace je v tomto případě nutná, protože je nemožné zachytit ve dvou hodinách celistvě dějiny našeho národa,“ vysvětlil choreograf Martin Šimek.

Na jevišti se objeví například Dana Batulková, Aleš Bílík, Veronika Gajerová nebo Henrieta Hornáčková. Tančírna 2018 – 2018 nebude podle Pavla Kheka politickým divadlem, neboť cílem inscenace není objasňování historických postojů nebo jejich souzení, ani depresivní dějinnou sondou. „V základu půjde o dílo s prvky muzikálu, pantomimy, pohybového divadla, s gagy a klaunériemi,“ vysvětlil režisér. Tomu má odpovídat také celkové naladění hry.  „Vytyčili jsme si optimistické vyznění,“ říká jeden z jejích spoluautorů Jiří Janků a dodává: „V současné době, kdy ze všech stran slýcháme, že jsme jen malý národ, kterému se nepovedlo to a ono, je důležité upozornit, že i my máme být na co hrdí, že na tom vlastně nejsme vůbec špatně a že máme i mnoho hrdinů, kteří toho pro lid mnoho udělali“.

Markéta Bestová