Louvre stále nevystavil nejdražší obraz světa. O důvodech mlčí

O žádném jiném obraze se loni nepsalo tak často a hojně jako o Spasiteli světa od Leonarda da Vinciho. Plátno se totiž stalo nejdráže prodaným výtvarným dílem v dějinách. Od 18. září letošního roku mělo být hlavní atrakcí nově otevřené pobočky Louvre v Abú Zabí. Dosud se tak ovšem nestalo. O důvodech, proč tomu tak je, instituce mlčí.

Za pár dní uplyne přesně rok od chvíle, kdy byl Leonardův Spasitel světa vydražen aukční síní Christie‘s za rekordní sumu 450,8 milionu dolarů, v přepočtu tedy necelých 10 miliard korun. Jak vyšlo následně najevo, koupil ho saúdskoarabský princ Badr. Podle vyjádření aukční síně tak nicméně učinil jménem a ve prospěch Oddělení kultury a turismu v Abú Zabí. V druhém nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů o týden dříve otevřela za velkého zájmu médií své brány pobočka slavného Louvru. Ústředním lákadlem se měl stát právě Leonardův Spasitel světa. Jeho slavnostní odhalení bylo naplánováno na letošní 18. září. Na začátku měsíce ale vedení instituce stroze informovalo, že obraz zatím vystaven nebude. Neuvedlo, proč se k tomuto kroku odhodlalo, ani nepřidalo žádný náhradní termín, respektive dodalo, že výstava se odkládá na neurčito. „Další detaily budou brzy zveřejněny,“ bylo možné se dočíst v oficiálním vyjádření. Žádné podrobnosti ovšem instituce dosud nepřidala. A to i přesto, že ji po odložení výstavy začali bombardovat svými otázkami novináři z celého světa.

Média proto začala spekulovat, co za nezvyklým postupem může stát. Na přetřes se opět, stejně jako krátce před rekordní dražbou a po ní, dostala autenticita díla. Titulky některých webových portálů dokonce naznačovaly, že Spasitel světa mohl být vyhodnocen jako „podvrh.“ O autorství Leonarda da Vinciho se už dlouhá léta vedou ostré spory. Důvodů je víc než dost. Dílu se někdy přezdívá „Leonardo odnikud“, neboť se na scéně objevuje zničehonic až roku 1900. Jediná předchozí zmínka, že by podobné plátno mohlo existovat, je datovaná do poloviny 17. století, kdy se snad měl Spasitel světa nacházet ve sbírce anglického krále Karla I. V historii obrazu tak zeje obří časová mezera zabírající 250 let. Když navíc roku 1900 získal dílo britský sběratel Sir Frederick Cook, myslel si, že kupuje obraz Giovanniho Antonia Boltraffia, pracovníka da Vinciho dílny. Tak se na něj hledělo až do roku 2011.

Proti Leonardově autorství hovořila řada indicií. Ježíš je vyobrazen z ánfasu. Rodák z italské vesničky Vinci si přitom dával velmi záležet na postojích portrétovaných osob. Problematická je také křišťálová koule, kterou drží Kristus ve své levé ruce. „Masivní sklo ve tvaru koule vytváří zvětšené nebo obrácené obrazy. Leonardo místo toho ale namaloval bublinu, v níž nedochází k lámání nebo zkreslení světla,“ poukazuje na hlavní zvláštnost plátna spisovatel Walter Isaacson. Dílo bylo přesto v roce 2011 prohlášeno trojicí věhlasných historiků umění – Pietrem C. Maranim z Milána, Davidem A. Brownem z Washingtonu a emeritním profesorem z Oxfordu Martinem Kempem za da Vinciho originál. Odborníci z Louvru mohli podle spekulací nicméně po důkladné analýze díla dojít k jinému závěru. V srpnu letošního roku se navíc kunsthistorik Matthew Landrus nechal slyšet, že autorem plátna je Bernardino Luini, jeden z pracovníků da Vinciho dílny. „Pouze 20 nebo 30 procent obrazu namaloval sám Leonardo,“ dodal Landrus.

Podle informací britského deníku The Guardian nedošlo k odložení výstavy Spasitele světa z důvodu sporů ohledně jeho autorství. Listu to potvrdil Martin Kemp. „Pokud někdo tvrdí, že je to kvůli pochybnostem ohledně autentičnosti, tak nemá pravdu,“ sdělil deníku. Proč ovšem Spasitel světa stále nevisí na zdech Louvru v Abú Zabí, nevysvětlil. Podle redaktora Jonathana Jonese z Guardianu může být problém ve špatném stavu plátna. „Doufám, že kupec rozumí procesu restaurování,“ prohlásil krátce po dražbě Thomas Campbell, někdejší šéf Metropolitního muzea umění. Zhruba půlmetrový obraz totiž není ani po třech „opravách“ v nejlepším stavu. Vedení Louvru s dalším restaurováním počítalo, to proto naplánovalo jeho slavnostní představení až letos v září, tedy 10 měsíců po aukci. Pokud by se ale práce na plátně jen protáhly, zřejmě by to vedení instituce zveřejnilo. Nejde koneckonců o nic neobvyklého ani tragického. Louvre v Abú Zabí ovšem zarytě mlčí. Podle Jonese to může svědčit o hlubším problému.

Spasitel světa prošel v uplynulých letech hned trojím restaurováním. Provedla ho respektovaná odbornice Dianne Dwyer Modestiniová. Jak dodává Jones, nevedla si ale zřejmě moc dobře. Vyplývá to podle něj především ze srovnání s původní podobou z roku 1900 a s podobou obrazu z roku 2005, než došlo na první restaurování. Ze snímků je patrné, že na plátně bylo původně možné rozeznat dvě verze pravého palce. To podporuje tezi, že jde o originál, neboť u kopií se podobné věci neobjevují. Modestiniová ovšem méně výraznou variantu potlačila a na nynější verzi obrazu už divák uvidí jen jediný palec. Zdá se to jako maličkost, podle Jonese to ale dokazuje, že restaurátorka překročila přípustnou mez a začala dílo dotvářet. „Z originálního plátna tak, podle mého pohledu, udělala jakýsi kýčovitý mix,“ napsal Jones ve svém článku. Odborníci Louvru se tak možná právě snaží najít úplně prapůvodní verzi obrazu a zbavit ji všech novodobých nánosů. Jde ovšem opět jen o spekulaci a na vysvětlení si ještě nějaký čas budeme muset počkat…

Pavel BestA