Benátské bienále bude poprvé hostit pavilon Vatikánu

V proslulém městě kanálů se v sobotu rozběhne další ročník mezinárodního bienále architektury. Přehlídka poprvé v historii nabídne i pavilon Svatého stolce. Na jeho vzniku se spolupodílel světoznámý britský architekt Norman Foster.

Vatikán se v posledních letech stále více otevírá lidem a zapojuje se do společenského dění. Nemalý podíl na tom má kardinál Gianfranco Ravasi, který už jedenáctým rokem šéfuje Papežské radě pro kulturu. Byl to právě tento rodák ze severoitalského Merata, který před pěti lety přivedl Svatý stolec poprvé na Benátské bienále architektury. Prezentace inspirovaná knihou Genesis, na jejímž vzniku se podílela trojice uznávaných umělců, mezi nimi i český fotograf Josef Koudelka, vzbudila kladné ohlasy. „My to bereme jako, abych tak řekl, první semínko. Snad se nám podaří umocnit církevní tradici propojování umění a víry,“ prohlásil tehdy Ravasi. Letos udělal Vatikán další krok. Pro Benátské bienále architektury přichystal vlastní pavilon. Ještě předtím na sebe 75letý kardinál strhnul mimořádnou pozornost. I díky jeho iniciativě totiž v New Yorku proběhla módní přehlídka nazvaná Heavenly Bodies. Papežský stát na ni zapůjčil unikátní kousky ze svých sbírek, například tiáru osázenou 18 tisíci diamanty, nebo papežské oděvy ze 17. století. Na akci, jejímž ústředním tématem bylo soužití módy a církve, dorazila plejáda vlivných v čele v Donatellou Versace. Nechyběl ovšem ani Ravasi, který si tak na vlastní oči mohl prohlédnout popovou zpěvačku Rihannu, jež se po molu prošla ve vyzývavém papežském kostýmu.

Pavilon pro Benátské bienále architektury je samozřejmě výrazně decentnější. Nacházet se bude u lesa na ostrově San Giorgio Maggiore. Nepůjde o jeden objekt, ale o deset kaplí. Návštěva pavilonu je podle Ravasiho zamýšlena jako pouť, určená těm, kteří chtějí nalézt krásu, ticho a vnitřní hlas. „Počet kaplí je symbolický, protože vyjadřuje Desatero vetknuté do nitra prostoru: připomínají hlasy přetvořené v architekturu, které rozevírají svou duchovní harmonii,“ dodal ministr kultury Vatikánu, jak se kardinálovi také někdy říká. Projekt je inspirovaný tzv. lesní kaplí, kterou v roce 1920 postavil švédský architekt Gunnar Asplund na stockholmském hřbitově. Její nákresy najdou návštěvníci v prvním svatostánku. Kurátorem vatikánské přehlídky je prof. Francesco Dal Co. Stejně jako v roce 2013, kdy se Vatikán na bienále prezentoval poprvé, i nyní se Svatému stolci podařilo pro svůj projekt získat světově proslulé umělce. Kaple pro něj vytvořili Eduardo Souto de Moura, Terunobu Fujimori nebo Norman Foster. Největší pozornost je upřena na realizaci posledně jmenovaného.

Slavný britský architekt dal kapli podobu jednoduchého dřevěného stanu. „Začali jsme výběrem vhodného místa. Při návštěvě San Giorgia Maggiore, poblíž velkolepého kostela od Palladia a divadla Teatro Verde, jsme našli zelenou plochu se dvěma zralými stromy, které krásně ohraničují výhled na lagunu. Bylo to jako malá oáza ve velké zahradě, dokonalá pro rozjímání,“ prozradil architekt, jehož nejvíce proslavila stavba londýnské „Okurky“. Cílem bylo podle Fostera vytvořit malý sakrální prostor se zajímavou atmosférou světla a stínu, který by souzněl s okolní přírodou. Pavilon měl mít původně tvar tří křížů, nakonec ale architekt sáhl k jednoduššímu řešení. Stavba je sestavena z dřevěných latí a má půdorys bumerangu. Ústí do lodi, v jejímž čele se rýsují dřevěné podpěry ve tvaru kříže. Ne všichni věřící jsou ale Ravasiho aktivitami nadšení. Zejména konzervativnímu křídlu katolické církve se jeho projekty kulantně řečeno nepoznávají. Módní přehlídku někteří z nich neváhali označit za „obscénní a rouhačskou“. Kardinál s jejich závěry ale nesouhlasí. „Krása a umění jsou už po staletí neoddělitelnými sestrami víry a liturgie,“ myslí si a hodlá i nadále více otevírat Vatikán soudobému umění.

Pavel BestA