Předchozí článek
Poetic Filharmony
Publikováno 04 Čvc 2011
Černý vdovec
Česko-slovenská kapela Poetic Filharmony přichází s novým albem nazvaným Černý vdovec. To je protkané sítí dilemat, vzájemného tření a změn. Jedním z jeho nejjasnějších rysů je fusion ze 70. let.
Zjevná je na nové desce především snaha oprostit se od jednoznačného zaškatulkování použitím prvků, které jsou typické i pro jiné žánry. Přesto zůstává dominantní právě fusion. Prim drží extrovertní elektrická kytara a nově také vychytávka v podobě analogového syntetizátoru. O rytmiku se starají bicí a basa. Celkový dojem je veden perfekcionismem a mimořádnou technickou zručností členů kapely. Album jí doslova sálá. Od toho se odvíjí složité a mnohovrstevnaté aranže. Poetic Filharmony si na nové desce naštěstí pohlídali těžko definovatelnou hranici vkusu a nesklouzli k zbytečným pseudo-jamovacím onaniím, kterých se leckdo po poslechu první skladby s názvem Kachnička mohl obávat.
Zvuk Černého vdovce má daleko k pouhému funky a jen stěží ho lze označit za podbízivý. Aranže jsou hluboké směřující k temnější notě. Co kompozice, to navíc odlišná stopáž. Je zřejmé, že členové kapely by byli schopni zahrát prakticky cokoliv. Skladba Poetic Jungle se vznáší na vlně DnB, komorní Hannah je oproti tomu povedeným písničkářským počinem, na nějž navazuje emotivně znějící Výtah. Tomu pro změnu dominují výborné bicí. V následující skladbě Rozmarýnka posluchače příjemně překvapí klavír, který na chvíli nechává odpočinout elektrickou kytaru. Závěrečné Mumoo je pak jako jediné doplněno vokálem. Jde přitom o správně ztřeštěnou psychedelie zprostředkovanou hlasem, ale beze slov.
Ať se Poetic Filharmony vydají kamkoliv, s prvním brknutím do strun či s dotykem na klávesy začínají dýchat po staru. Se stejnou samozřejmostí jsou ale schopni přeskakovat časová období a vyzobávat to nejlepší z dnešních a snad i budoucích žánrů. Hráčskou virtuozitu jsou však naštěstí schopni udržet takřka vždy. Pokud jim lze něco vytknout, pak to, že na desce nedali víc prostoru vokálům a jednoduchosti. Je ale pravda, že chtít něco podobného od kapely, která je plná frontmanů, by bylo zřejmě příliš. První poslech alba přitom odkryje jen minimum. Tohle je příjemný běh na dlouhou poznávací trať. Zkrocené jamování s rytmikou, která drží otěže kompozice.
Hodnocení:
Černému vdovci jazzový kabát, který mu ušili Poetic Filharmony pěkně padne. Desku sice na první poslech ocení málokdo, ale i to lze brát v dnešní době za klad. Album si totiž pravděpodobně vychutnáte až po třetím či čtvrtém přehrání. Časem si vás ale hudba Černého vdovce zřejmě přeci jen získá.
Rok vydání:
2011
Žánr:
Jazz-rock fusion
Vydavatelství:
Cikánek management
Seznam skladeb:
Kachnička
Poetic Jungle
Cookoo
Hannah
Výtah
Rozmarýnka (Lucii)
Mumoo
75%
Jaromír Mára
Deska je to skvělá, ale nejlepší jsou Poetici naživo. To se teprv dějí věci.