Unexpect
Fables of the Sleepless Empire
Když se v listopadu roku 2008 schylovalo k vystoupení trojice Sebkha-Chott, Ephel Duath a Unexpect v klánovickém klubu Black Pes, byla jistá jediná věc. Větší koncentraci nevypočitatelnosti, volnomyšlenkářství a šílenství by totiž v ten den nikdo nikde nenašel.
Byť z této výjimečné sestavy později vypadli Italové Ephel Duath, tak i zbylá dvojice dokázala dostát své pověsti a jsem si jistý, že pokud by obě kapely vystoupily na festivalu Mezi ploty odehrávající se v pražských Bohnicích, po vystoupení by byly obě nuceny setrvat Za plotem, respektive za odvrácenou stranou plotu. Do naprosto bizarních kostýmů odění Francouzi Sebkha-Chott oproti svému vystoupení ne festivalu Brutal Assault sice zredukovali svou sestavu, ale tento mírný personální nedostatek vynahradili tím, že o notný kus prodloužili délku své nelogické show. Tu lze popsat jako šílenou a frenetickou kombinaci jazzu, šansonu, metalu a grindcoreu, z níž kromě oné bizarnosti na povrch zcela zřetelně vystupuje i nepopiratelné instrumentální mistrovství zúčastněných hudebníků.
To Kanaďané Unexpect (opravdu příhodné jméno) jsou poněkud odlišný případ. Ti totiž vystoupili v civilních, leč výtvarně sladěných oděvech a na rozdíl od svých předchůdců přispěli trochu odlišným příspěvkem k tématu dne, tedy šílenosti. Jejich forma instrumentálně našlapaného chaosu je totiž odlišná od ,,ode zdi-ke zdi“ a ,,nahodilé výbuchy agrese“ stylu Sebkha-Chott, jelikož tato sedmičlenná hydra posluchači nabízí na první poslech nesnadno stravitelnou a téměř neustávající smršť hudebních nápadů, která má však při bližším prozkoumání pevnou strukturu a řád.
Pokud se debut Unexpect, tedy dnes již na fyzickém nosiči téměř nesehnatelná nahrávka Utopia z roku 1999, pohyboval převážně v metalových vodách a následné EP _we, Invaders naznačilo možný posun, pak druhá deska těchto Kanaďanů In A Flesh Aquarium znamenala šokující a dokonalý manifest šílenosti, který lze stručně charakterizovat jako z extrémního metalu vycházející hudbu, kterou hojně doplňují prvky jazzu, elektroniky, folku nebo postupy moderní vážné hudby. Drtivý tlak, brilantní instrumentální výkony, smršť hudebních nápadů která by jiným kapelám vydržela minimálně na pět dlouhohrajících alb a trojice proplétajících se vokálů, jejichž polohy se pohybují od těch nejextrémnějších mužských, přes ty mírně afektové až po nádherné čisté ženské vokální příspěvky. Překonat tento zářivý drahokam avantgardního metalu pak bylo pro Unexpect zhruba stejně tak nesnadné, jako pokusit se zůstat střízlivý na ruské svatbě.
Novinka Fables of the Sleepless Empire, jenž po různých peripetiích vychází dlouhých pět let po svém předchůdci (kapela ji dokonce vydává na vlastní náklady), nezapře své autory, ale ani nezůstává stát na místě. Samozřejmě zůstal zachován důraz na instrumentální složku, takže bychom se i v souvislosti s tímto albem mohli rozepsat o precizně hrajícím bubeníkovi, baskytaristovi s devítistrunnou basou (po zhlédnutí koncertu dodnes nechápu, jak s tímto mohutným a složitým instrumentem dokáže předvádět takovou fyzicky náročnou show), obou kytaristech sázející jeden technický riff za druhým, klávesistovi pohybujícím se od ambientu, přes jazz a klasické skladatele vážné hudby, až po klasiky její moderní tváře, nebo houslistovy, který dokáže svým nástrojem jak melodicky pohladit, tak také téměř nelidsky zaútočit.
Když k tomu připočteme i ony tři vokální složky, musí vám být jasné, že tolikrát omílané tvrzení o tom, že mezi genialitou a šílenstvím je jen úzká hranice, je při aplikaci na tuto kapelu více než pravdivé. I tentokrát sice může na první poslech znít spletenec harmonických a disharmonických pasáží jako několik kapel spuštěných souběžně přes sebe, ale tentokrát se struktura skladeb přeci jenom trochu projasnila (samozřejmě v rámci tvorby Unexpect, pro fanoušky mainstreamu to bude pořád příliš tvrdý oříšek) a změny již nejsou tak překotné. I přes tento fakt je však naposlouchávání a sžívání s materiálem během na dlouhou trať, přičemž se v této souvislosti vůbec nezmiňuji o textech, z nichž stejně jako z grafické prezentace kapely přímo tryská záliba v surrealismu.
Hodnocení:
Album Fables of the Sleepless Empire je trvanlivé, mnohovrstvé a progresivní dílo, jehož pochopení je závislé jak na postupném vstřebání celku, tak i na neustálém vnímání jednotlivých detailů. Byť se mi předchozí mistrovské dílo In a Flesh Aquarium líbí ještě o něco více než aktuální deska, tak tu lze i tak bez diskuzí označit za jednu z nejlepších desek tohoto roku.
Rok vydání:
2011
Vydavatelství:
Self-released
Seznam skladeb:
Unsolved Ideas of a Distorted Guest
Words
Orange Vigilantes
Mechanical Phoenix
The Quantum Symphony
Unfed Pendulum
In the Mind of the Last Whale
Silence this Parasite
A Fading Stance
When the Joyful Dead are Dancing
Until yet a few more Deaths do us Part
93%
-jt-
Super album, které bych každému vřele doporučil.
Totální nářez. Souhlasím jak s recenzentem, tak s kometářem Rh4. Jde o jednu z nejlepších desek, které jsme měl letos možnost slyšet.
Desku jsem si opravdu vychutnal až na třetí, nebo čtvrtý poslech a stálo to opravdu za to…
Musím říct, že jsem mile překvapen, že na českém serveru je recenzováno toto CD. Já tuto kapelu považuji po technické stránce za naprostý vrchol progresivního metalu. S takto propracovanou hudbou jsem se ještě nesetkal. Myslím si, že jim na paty nešlape ani hnutí Djentu, ke kterému se hlasí poslední dobou tolik projektů. A to hlavně díky melodiím. Podle mého Meshuggah (ať už jde o Djent či ne) jsou výborní, mají skvělé riffy a ten zvuk(!), ale nedosahují takových kvalit jako Unexpect. Doufám, že to nebude dlouho trvat a kapela nám naservíruje něco nového!