The War On Drugs
Slave Ambient
Kontroverzní americký prezident Richard Nixon je neustálým zdrojem inspirace pro velké množství umělců a například takový Matt Groening si z tohoto dnes již zesnulého člena republikánské strany střílí se železnou pravidelností. Další z řady inspirovaných je philadelphská kapela The War On Drugs.
Tato kapela, jejíž počátky se datují do roku 2003, si totiž do svého názvu vetkla označení Nixonem zahájené kampaně The War On Drugs, kterou lze stručně charakterizovat jako mezinárodní operaci proti výrobě a distribuci narkotik. The War On Drugs pod vedením tvůrčího mozku Adama Granduciela prodělali v roce 2008 radikální řez sestavou, kdy ji opustila hned trojice hudebníků a z původní šestičlenné sestavy se kapela přetransformovala do podoby tria. Nejvýraznější z těchto personálních změn byl bezpochyby odchod populárního písničkáře Kurta Vilea, který stál u samého počátku The War On Drugs a na debutovém albu The Wagonwheel Blues byl jeho skladatelský rukopis dobře patrný, přestože hlavní slovo měl především frontman Adam. Z tohoto střetu dvou výrazných individualit pak kromě samotných hudebníků těží i fanoušci, jelikož Vile se může plně soustředit na sólovou tvorbu a Granduciel přichází společně se zbytkem kapely s novou deskou Slave Ambient, jejíž kvality jsou neoddiskutovatelné.
Byť kapela na Slave Ambient nepřichází s ničím třeskutě originálním nebo inovativním a základní inspirační prameny, jimiž jsou zejména američtí písničkáři druhé poloviny 20. století a anglické alternativní rockové skupiny z přelomu osmdesátých a devadesátých let, jsou velice dobře slyšitelné, tak výsledek zní naprosto přirozeně a kapela celému materiálu vtiskla svou tvář. Tato tvář sice nabývá známých obrysů, ovšem na pohled působí když ne přímo novým, tak minimálně svěžím dojmem. Trojice totiž sice zřetelně čerpá ze starých známých ingrediencí, ale zároveň zní současně a The War On Drugs tak v žádném případě nepůsobí pouze jako retro kapela. Kromě výše zmíněných hlavních inspiračních zdrojů lze vystopovat i další vlivy, které buď přímo souvisejí s těmito prameny, nebo naopak pocházejí z poměrně odlišných hudebních sfér. Z hlediska žánrového tak můžeme mluvit o vlivech folku, country, rocku, post-rocku, shoegazeu, popu, dreampopu, elektra a dokonce i toho ambientu, ale také je třeba zdůraznit, že navzdory tomuto žánrovému rozptylu působí celý materiál kompaktně. Další z důležitých charakteristik celého alba je to, že přestože se ve většině skladeb na Slave Ambient melodiemi nešetří a hudební složka je poměrně přímočará, tak seznamování s materiálem trvá delší dobu a o materiálu na aktuální desce rozhodně nelze říct, že by byl prvoplánový nebo podbízivý. Pochválit musím i zvukovou stránku aktuálního disku této trojice, jelikož ten jednak klade důraz na atmosférické plochy, ale také dává dostatek prostoru pro vyniknutí všech použitých nástrojů (akustická kytara, foukací harmonika, saxofon,…).
Celku většinou vévodí posmutnělá melancholická nálada, která je tu a tam proložena náznakem střízlivého optimismu. Díky této lehce pochmurné, ovšem nikoli bezvýchodné náladě je toto album jedním z možných tipů, jakou hudbu poslouchat během blížícího se podzimu.
Hodnocení: Ze začátku jsem chtěl kapele vytknout pár drobných nedostatků, ale s každým dalším poslechem se tyto nedostatky postupně stíraly. Album Slave Ambient je velmi kvalitní porce indie rocku, který má své kořeny v předchozích dekádách, ale zní svěže a současně. Nejen díky názvu kapely pak lze vstřebávání a pronikání do desky označit jako skutečně psychedelický výlet.
Rok vydání:
2011
Vydavatelství:
Secretly Canadian
Seznam skladeb:
Best Night
Brothers
I was There
Your Love is Calling my Name
The Animator
Come to the City
Come for It
Its your Destiny
City Reprise #12
Baby Missiles
Original Slave
Black Water Falls
79%
-jt-
Musím se přiznat, že jsem čekal trošku víc. Ne že by deska byla úplně špatná, ale je to dle mého subjektivního názoru jen lepší průměr.