David Lynch

Crazy Clown Time

Slavný americký režisér David Lynch protentokrát odložil své filmařské náčiní a po hlavě se vrhnul do světa hudby. Výsledkem jeho několikaměsíční práce je originální avšak nepříliš zdařilé album Crazy Clown Time.

Celosvětovou proslulost přinesly Davidu Lynchovi jeho transcendentní, mnohovrstevnaté, zejména však pocitové snímky. Ty pak daly prostor pro vznik velice zajímavého kolbiště, kde se snad každý divák stává fundovaným znalcem jeho díla a zároveň tím jediným, kdo pochopil pravou podstatu a rozklíčoval každý jednotlivý záběr z jeho filmů. Za posledních pět let však rodák z městečka Missoula ve státě Montana žádný celovečerní snímek nenatočil. Omezil se jen na tvorbu podivných reklam a krátkometrážních videí. Teď navíc přichází s novou deskou. Jak k ní máme vůbec přistupovat? Jde o pouhou recesi, nebo o upřímnou snahu vytvořit silný materiál? Lynchova předchozí filmová tvorba nás nabádá neukvapovat se v rychlých soudech.

Zaměříme-li se čistě na technickou stránku nově vycházejícího alba, jde takříkajíc o variaci na garážovou kapelu, tvořící v psychedelickém oparu nedaleko sídlící varny perníku. Amatérské, ležérní, jednoduché. Bicí opakují stále tentýž motiv, kytara jim jen lehce přizvukuje, hlas je zbytečně plný ozvěny a na hony vzdálený tomu, čemu se obvykle říká zpěv. Kromě skladby Pinky‘s Dream lze desku charakterizovat jako punkový mix Mobyho a tvorby českého internetového fenoménu nedávné doby, Chlapikasxichtemwlka, autora recesistické pseudopísně, plná taška hulení. Co kompozice, to strukturou téměř totožný kus, odlišný jen jiným odstínem a textem, který Lynch odříkává, jak se mu zrovna zachce.

Tady ale neutuchající příval nevybíravé kritiky končí. Podíváme-li se totiž na album z poněkud jiné stránky, a to především s ohledem na to, jakou atmosféru se daří Lynchovi v písních vykouzlit, můžeme ho hodnotit veskrze kladně. Je až s podivem, jak se americkému režisérovi podařilo vytvořit tak neuhlazenou desku. Album, kterým každou vteřinou dává najevo, že je možná průměrné a ošklivé, ale že je na něj patřičně hrdý. Mnozí by na jeho místě obvolali pár známých a ono by se už nějak zařídilo, aby bylo líbivé a aby ho byla plná rádia.

Ať už aranže písní odkazují na klubovou taneční hudbu nebo rock, vždy je spojuje psychedelická a poměrně funkční atmosféra, banálnost, repetitivnost, přepálená stopáž a sympatická neučesanost. Nuda se však dostaví brzy a vtíravá zůstane i myšlenka, jestli jde o vážně míněnou snahu nebo o recesi. Ať je to jakkoliv, David Lynch si naplno vyzkoušel pozici hudebníka, teď by se ale měl zase raději vrátit k filmu.

Režisér a nyní i skladatel David Lynch dostál své pověsti a opět vytvořil jen těžko uchopitelné dílo. Jeho nová deska Crazy Clown Time balancuje mezi záměrnou syrovostí a nechtěným neumětelstvím. Bohužel však často přepadává na tu druhou stranu.

Rok vydání:
2011

Žánr:
Dream pop

Vydavatelství:
Play It Again Sam

Seznam písní:
Pinky’s Dream
Good Day Today
So Glad
Noah’s Ark
Football Game
I Know
Strange and Unproductive Thinking
The Night Bell With Lightning
Stone’s Gone Up
Crazy Clown Time
These Are My Friends
Speed Roadster
Movin’ On
She Rise Up

59%

Jaromír Mára