Předchozí článek
Výstava Rembrandt & Co. je malým podvodem
Publikováno 02 Kvě 2012
Před několika málo dny byla ve Šternberském paláci zahájena výstava holandského malířství. Jejím největším lákadlem mají být práce Rembrandta van Rijna. Těch se však návštěvníci paradoxně takřka nedočkají.
Jádrem expozice jsou obrazy a grafiky, které v Holandsku vznikly v 17. a 18. století. Právě toto období je považované za Nizozemský zlatý věk. Nevelká země se totiž během něj stala jednou z nejvýznamnějších koloniálních mocností světa. Postupně se jí podařilo ke svému území připojit jižní cíp Indie, Afriky a především pak takřka celé území dnešní Indonésie. Na konci 17. století tak Nizozemci kontrolovali zhruba polovinu veškerého světového obchodu. To se samozřejmě projevilo na nebývalém ekonomickém růstu a rozvoji umění. V zemi v té době působilo podle odhadů okolo 700 malířů, kteří každoročně vyprodukovali na 70 000 obrazů. Patřil mezi ně i Rembrandt van Rijn.
Prvním zásadním problémem právě probíhající výstavy je skutečnost, že její hlavní pilíř tvoří díla z fondu Národní galerie v Praze rozšířená pouze o dvanáct zapůjčených obrazů z dalších domácích i zahraničních sbírek. Jedná se o obrazy z Lobkovické sbírky, Oblastní galerie v Liberci, ale také z berlínské či brunšvické galerie. Ve Šternberském paláci nalezneme téměř 130 děl, jejichž cena je odhadována na více než 2,5 miliardy korun.
Expozice českým i zahraničním návštěvníkům přibližuje provoz Rembrandtova ateliéru, kterým prošlo mezi lety 1628 až 1663 odhadem více než padesát žáků. Holandské malířství se zde prezentuje v neobvyklé škále nejrůznějších témat: od námořních motivů, přes vesnickou zábavu, až po vyobrazení dětí. Některé obrazy tak nesou silný mistrův rukopis, až je sám Rembrandt opatřil vlastní signaturou. Bylo tomu tak i v případě malby Zvěstování P. Marii. Samotných Rembrandtových obrazů si však diváci na výstavě moc neprohlédnou. Kromě Učence v pracovně, který je v Národní galerii běžně k vidění, totiž přibyl pouze jediný obraz, a sice Muž v orientálním kostýmu, který zapůjčilo amsterodamské Rijksmuseum.
Název výstavy tak Národní galerii posloužil pouze jako reklamní pozlátko, které má přilákat neinformované návštěvníky. Ti však budou expozicí pravděpodobně notně zklamáni. Od naprostého fiaska výstavu zachraňuje poslední místnost, v níž jsou umístěné grafiky. Celých třináct z nich bylo přitom vytvořeno právě Rembrandtem. Ani to však nemůže zvrátit velmi nepříznivý dojem, který výstava v návštěvníkovi vyvolá. Veřejná instituce typu Národní galerie by se podobných podvodů dopouštět rozhodně neměla. Přehlídku holandského malířství bude možné si ve Šternberském paláci prohlédnout až do 27. května letošního roku.
Hodnocení:
Ti, kteří očekávají, že v Praze uvidí širší kolekci významných Rembrandtových maleb, jak ostatně z názvu vyplývá, budou nejspíše zklamáni. Rembrandtovy obrazy nalezneme na celé výstavě pouze dva. Zbytek výstavy tvoří díla mistrových žáků, navíc se jde zpravidla o díla z domácí sbírky Národní galerie.
Výstava se uskuteční od 10. 2. 2012 do 27. 5. 2012
Kde:
Národní galerie v Praze
Šternberský palác
Hradčanské náměstí 15
Otevřeno:
úterý až neděle 10:00 – 18:00
Vstupné:
Plné: 150,-Kč
Zlevněné: 80,-Kč
45%
Šárka Lebedová
Neskutečný podvod na lidi. Rozhodně tam nikdo nechoďte, jsou to vyhozené peníze!
Tak strašné to podle mě není. Je ale pravda, že částečně skutečně o jakýsi podvod jde. Nicméně i tak si myslím, že se výstavu vyplatí navštívit. Už jen pro toho jednoho jediného Rembrandta z Rijksmusea.
Hodně rozporuplné. Nevím, co k tomu dodat.
Když jsem si procházel expozici, tak jsem měl pocit, že jde o nějaký hloupý vtip. 95% věcí je zde totiž k vidění normálně!!!
Nebál bych se použít slovo skandál. Něco podobného by si Národní galerie kdekoli na západ od nás nedovolila uspořádat…
Mě se výstava vcelku líbila. Nevím, co proti ní všichni mají.
Třeba to, že jde o podfuk.
Podfuk to asi je. I tak si myslím, že jediný obraz od Rembrandta si zaslouží na výstavu zajít.
Podle mě je zase 150,-Kč za jeden obraz trochu moc.
Málo to tedy není, ale přežít se to dá.
Ostuda!!!
Přestože jsem nebyl velkým fanouškem pana Knížáka, tak to byl člověk, který byl schopen alespoň částečně vtisknout Národní galerii nějakou tvář a koncepci. Toho pan Vladimír Rösel zřejmě není schopen, jinak by nedělal takovou výstavu, která je právě ve Šternberském paláci k vidění. Je to nejen k pláči, ale svým způsobem jde o podvod na návštěvnících. Fuj!