Lenka Dusilová
Baromantika
Nejnovější hudební počin Lenky Dusilové se ihned po vydání setkal s příznivou reakcí posluchačů i kritiků. Není divu. Nejen muži, ale také Lenka Dusilová totiž zraje jako víno.
Je tomu již řadu let, kdy hudba Lenky Dusilové přestala být katalyzátorem posluchačovy energie. Dnes je pro šestatřicetiletou zpěvačku z Karlových Varů charakteristická úplně jiná poloha, než byla v raném mládí. Její hudba hladí po duši, kvete v mysli a stimuluje fantazii. Je osobitou a originální klidnou silou. Je klenotem v české kotlině. Muzikantka za to proto zasluhuje respekt a obdiv.
Jestli jsme byli u nedávno recenzovaného alba skupiny Korn svědky toho, jak hudební kolaborace vypadat nemá, na albu Baromantika je tomu právě naopak. Dusilová si svůj tvůrčí tým umí vybrat. Na textech s ní spolupracovali například Martin Kyšperský a Michael Kubesa. Ostatně nejinak šťastnou ruku měla i u předchozího alba Eternal Seekers. Znovu jsme tak svědky uhrančivě harmonické formy, poetických textů i muzikantské virtuozity. Nejcennější je ale intertextuálně tvořený fakt, že je hudba živá, daleka sterilní studiovosti a odtažité vykonstruovanosti. Deska je pocitová, silná a vzdálená svazujícímu světu not, osnov a standardizovaných postupů. Zážitkem evokuje hudbu romského etnika. Žije a dýchá, nesvázaně a intuitivně.
Pokud máme konkretizovat posun oproti předchozí desce, jde o výrazné zapojení elektronické složky, ve kterém má prsty hlavně Viliama Béreš a Patrick Karpentski z kapely Toxique. Pro Lenku nejde o nic typického, ale větší důraz na postprodukci, hloubku zvuku, efekty a samply je přínosný a citlivě využitý. Hudba neztrácí na živočišnosti, ač má oproti Eternal Seekers místy díky perkusím pravidelnější rytmus a jasnější strukturu.
Udržet důraz na čistotu formy a text je v kombinaci s elektronickou složkou nelehký úkol. Synťáky si tu ale notují s klavírem, jako by k tomu byly od počátku zrozeny. Poslech je přirozený, provedení elegantní. Když člověk poslouchá píseň s tklivým aranžmá, věnuje pozornosti decentní instrumentální složce a najednou zjistí, že se nenuceně proměnila v energií protkanou dubstepovou smršť, má nad kreativní zručností tvůrce chuť jásat. Jednoduchá, domněle improvizovaná, krása si zde podává ruku se studiovým technocentrizmem. Slovem jednoduchá, není myšleno banální. Notace nástrojových partů sice složitá není, umě se přes sebe ale vrství a celek je proto příjemně barvitý ale srozumitelný. Lenka Dusilová opravdu stvořila další nadčasové a výjimečné album. Na předávání cen Anděl si proto zaslouženě odnesla vítězství v kategorii Zpěvačka roku.
Hodnocení:
Lenka Dusilová se svým křehkým hlasem poeticky oslovila svět elektronické hudby a využila ho k obrazu svému. Živočišná ne v energičnosti, ale volnosti a síle imaginace. Natočila už podruhé její nejlepší album. Už teď se těším na to příští. Plout tak lehce nad žánrovými klišé umí málokdo.
Rok vydání:
2011
Vydavatelství:
100promotion
Seznam skladeb:
Baromantická
Mrazy
Království zvyku
Luna
Moje milá má všechny přednosti vody
Wspomnienie
Brother
Smiluje
Ptáci
Valerie
Kontrapunk
91%
Jaromír Mára
Osobně bych byl k jejímu albu poněkud přísnější a skeptičtější. 65%
Poslouchatelné, ale s tou nadčasovostí bych to nepřeháněl. Tak dobré to zase není.
Solidní