Vila Tugendhat

Jeden z našich největších architektonických skvostů brněnská vila Tugendhat znovu otevírá dveře návštěvníkům. Po dvou letech byla totiž dokončena její generální rekonstrukce, jejíž náklady se vyšplhaly na neslýchaných 180 milionů korun.

Stav známé a obdivované funkcionalistické stavby byl po dlouhá léta žalostný. Velká část fasády se odlupovala, na několika místech dokonce hrozilo, že dojde k jejímu pádu. Město Brno se proto rozhodlo slavnou vilu opravit. Památkáři se přitom snažili budovu co nejvíce přiblížit vzhledu, jaký měla v době, kdy byla postavena. „Město Brno udělalo maximum pro to, aby vrátilo vilu do let 1930 až 1938, kdy zde rodina Tugenhatových žila,“ nechal se před nedávnem slyšet brněnský primátor Roman Onderka.

Kompletní rekonstrukcí prošly nejen obytné místnosti, ale také suterén s technickým zázemím vily. Právě ten skrývá řadu unikátů, které jsou pro stavbu typické. Vila byla totiž ve své době vybavena ústředním topením a klimatizací. Oba původní kotle značky Strobell se podařilo inženýrům opravit v listopadu loňského roku. Revitalizace se dočkala také zahrada společně s jezírkem. „Za dobu restaurování se k opravě vyjadřovalo asi čtyřicet poradců a město jako investor je bralo velice vážně,“ řekl šéf sboru Ivo Hammer, manžel dcery bývalých majitelů Daniely Tugendhat.

Zájemci o prohlídku vily budou muset sáhnout hlouběji do kapsy, než je u nás běžné. Klasický hodinový okruh totiž návštěvníky vyjde na 300 korun, rozšířený, v rámci nějž budou moci spatřit i unikátní technické zázemí památky, pak ještě o padesát korun dráž. Vstupenky je navíc zapotřebí zarezervovat si předem na oficiálních stránkách vily. „Vilu Tugendhat nelze srovnávat s běžnými muzei a ani vstupné nemůže být stejně vysoké jako do památkových objektů, kam se při prohlídce vejde 100 či 200 lidí. Do vily totiž může vstoupit najednou nejvýš 20 lidí,“ obhajoval výši vstupného Roman Onderka.

Autorem budovy je významný německý architekt Ludwig Mies van der Rohe, který vilu postavil v roce 1929 pro manžele Grete a Fritze Tugendhatovi. Celkové náklady na její stavbu se tehdy vyšplhaly na neuvěřitelných 5 milionů korun. Jen pro představu, cena tehdy běžných domků se pohybovala okolo 50 tisíc korun. Dnes by podle odhadů vila vyšla nového majitele na milionů 300. Hlavním materiálem, který Mies van der Rohe při její stavbě použil, je ocel a sklo. „Konstrukci omítnuté stavby tvoří ocelový skelet, železobetonové stropy a cihelné výplňové zdivo,“ říká historik umění Jan Sedlák. Co je na vile zřejmě nejpůsobivější, jsou její obrovská okna, z nichž jedno je zcela zapustitelné do podlahy. Jedna z hlavních stěn je pak vyvedena z makassarského ebenu.

Její majitelé se z ní příliš dlouho netěšili. Devět let po jejím dostavení totiž Československo raději v předvečer 2. světové války opustili. Po jejím započetí ji pak zabavilo Gestapo. Dokonce zde měl svoji kancelář německý letecký konstruktér Willy Messerchmitt. V roce 1945 pak padla do rukou Rudé armády, která ji využívala k ubytování svých vojáků. Za minulého režimu ve vile působila soukromá škola rytmiky a poté rehabilitační ústav. V roce 1992 zde na Václav Klaus a Vladimír Mečiar podepsali dohodu o rozdělení Československa.

Pavel Besta