Jon Kennedy je bubeník, DJ a producent z Anglie. Na počátku nového milénia zkusil své štěstí a poslal demo labelu Ninja Tunes. Odvaha se vyplatila a on tak letos mohl vydat své v pořadí již čtvrté album.

Jde o sesbírané a pozapomenuté tracky. Jak se to má s takovými archivy asi všichni víme. Většinou nestojí za nic. Nabízí se otázka, proč na ně tvůrce během tvorby regulérních desek nevsadil. Že by mu došly nápady? U Jona tohle bylo nepravděpodobné už před samotným poslechem. On zatím jednoduše neměl ve zvyku vydávat práci, za kterou by si nestál. Proč by to také dělal?
Někdy je nálada na tvorbu nového, jindy na samotnou produkci. Deska jako celek je i přes svůj sbírkový charakter poměrně konzistentní, což z velké části tvoří vzájemně vyladěný zvuk jednotlivých písní. Jde o decentní lo-fi. Zvuk je tedy špinavý, jakoby zastřený. Jazz nové doby v jeho podání nabízí výrazné bicí se složitými, ale poměrně zaměnitelnými paterny, kontrabas, triphopovou náladu a syntézu se snovou elektronickou složkou.

S nástrojovou výbavou to Jon Kennedy nepřehání. Aranže nejsou přeplněné, což je dobře. Melodika většinou stojí na akustické kytaře, feelinových samplech a hlasu. Například Kate Rogers samozřejmě zpívá, čili předává obsah textu s cíleným střídáním tónů. Kennedy ale v mnoha skladbách hlasu využívá spíše jako samplů. Repetitivní fráze zasazuje tak, aby podpořili rytmiku. Případně vybere úsek z nahrávek, které vznikly za úplně jiným účelem, a pak je skládá do písně v duchu koláží. Kdo zná legendární The Books, ví, o čem mluvím.

Každá hudba, která za něco stojí, evokuje, alespoň mně, určité obrazy nebo reálie, díky kterým jsem ji poté schopen popsat slovy. U Strenghten the Roses jsou to zpomalené záběry proti slábnoucímu zářijovému slunci na krásnou dívku, která se usmívá, hraje si s vlasy, za uchem má květinu a dělá voloviny. To není vůbec špatná představa. Je dobře, že Jon Kennedy tyto skladby nenechal ležet v šuplíku, respektive roztroušené a neutříděné.  Přeji příjemný poslech. Tahle hudba neurazí snad nikoho.

Hodnocení:

Jon Kennedy vydal album sesbíraných, nevydaných a poztrácených písní. Jde o plnohodnotnou pozitivní desku, na které se sní, vzpomíná, tancuje a hraje v dešti s úsměvem od ucha k uchu. Povoleno metalistům i milovníkům RnB.

Rok vydání:
2012

Vydavatelství:
Jon Kennedy Federation

79%

Jaromír Mára