Předchozí článek
Válka s mloky
Publikováno 28 Led 2013
Vladimír Franz
Státní opera v Praze uvedla 10. ledna premiéru opery Válka s mloky, kterou na motivy klasického románu Karla Čapka napsal hudební skladatel a neúspěšný prezidentský kandidát Vladimír Franz.
Jednalo se o první premiéru Opery Národního divadla v tomto roce a zároveň o součást Festivalu hudebního divadla Opera 2013. Dílo bylo napsáno v roce 2006 na objednávku pro tehdejšího ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka.
Oproti Čapkovu originálu začíná děj opery až v momentě, kdy je planeta Země již zcela pod nadvládou mloků, kteří proti nerozumně smýšlejícím, manipulovaným a lhostejným lidským masám nečekaně vystoupí z oceánu. Franzův hudební opus se skládá ze dvou dějství, v nichž jsou patrná také dvě základní témata; tím prvním je zkáza civilizace vlastním přičiněním a tím druhým role médií jako nástroje naprostého ovládnutí lidské společnosti. Do děje jsou pak včleněny prazvláštní, lehce paradoxní reklamní bloky (například na prášek proti smrti), vsuvky parodující současné muzikály a výstupy s popovým a rockovým zpěvákem Petrem Kotvaldem. Tyto scény jsou přitom daleko výrazněji propracované než hlavní dějová linie.
Opera hudebně navazuje na první polovinu 20. století a je jakýmsi koktejlem hudebních žánrů, díky čemuž si v médiích vysloužila nelichotivé označení „postmoderní guláš“. Nepříliš povedené dialogy kopírující Janáčkovské nápěvkové mluvy se střídají s muzikálovými vstupy nesoucími prvky šansonu a popu. Ostatní pěvecké party jsou místy opravdu složité, jednotliví sólisté se jich však chopili s velkou zodpovědností. Scénická orchestrální hudba není příliš komplikovaná, kladen je zde velký důraz na sborové výstupy. Hudebního nastudování se velmi dobře ujal v současnosti dobře známý skladatel a dirigent Marko Ivanović. Režijně inscenaci vytvořil dosavadní činoherní režisér David Drábek, scénu dokreslily kostýmy Simony Rybákové: nápadité možná až kýčovité, avšak dobře kontrastující s černými mloky. Libreto Rostislava Křivánka není textově příliš propracované, ani dramaticky nosné a působí velmi nezáživně.
To, že premiéra opery byla naplánována na předvečer neúspěšné kandidatury jejího autora na prezidentský post, skladatel okomentoval takto: „Opera byla složena před sedmi lety, kdy jsem netušil, že takto historie doběhne umění. Do dramaturgického plánu byla nasazena před rokem a půl, a že se všechno uspořádá takto, to bych opravdu nenaplánoval“. Další reprízy Franzovy Války s mloky jsou připraveny na únor a březen. Délka představení je 2 hodiny 20 minut.
Hodnocení:
Válka s mloky neohromí, spíše pobaví. Výtvarně je barvitá, místy režijně nápaditá, kostýmně zajímavá, hudebně však mdlá a nepříliš výrazná, spíše scénická, není přítomen žádný zapamatovatelný leitmotiv. Sólisté i sbor Státní opery Praha odvedli vynikající práci jak ze stránky pěvecké, tak herecké. Opera postrádá dramatický náboj, nejvíce zajímavé jsou zábavné vsuvky.
Informace o inscenaci:
Hudební nastudování: Marko Ivanović
Dirigent: Marko Ivanović, František Drs
Režie: David Drábek
Scéna: Šimon Caban
Kostýmy: Simona Rybáková
Světelný design: Pavel Dautovský
Choreografie: Henrieta Hornáčková
Sbormistr: Tvrtko Karlovič
Dramaturgie: Pavel Petráněk
Orchestr a sbor Státní opery
Premiéra: 10. ledna 2013
69%
Šárka Lebedová
Operu jsem viděla a byla pro mě velkým zklamáním. Podle mě jde v podstatě o takový hudební eintopf, kam pan Franz naházel všechno, co měl po ruce.
Hodně se o tom namluvilo a napsalo, ale nic převratného to hudebně není.
To mě se naopak Válka s mloky velmi líbila. Bylo to něco osvěžujícího. Jistě, v podstatě pel-mel, ale kvalitně namíchaný, výbušný, jiskřivý, nápaditý.