Motýlí efekt

18. 1. 2013 – 10. 3. 2013

Obraz jako různosměrná rekonstrukce celku

Galerie Rudolfinum představuje v těchto dnech výtvarné práce šesti soudobých umělců v rámci expozice s názvem Motýlí efekt?, s podtitulem Obraz jako různosměrná rekonstrukce celku. Vyplatí se na ní zajít?

Po výstavě Beyond Reality, která představila současné britské autory se tak kurátor výstavy Petr Vaňous zaměřil na díla autorů současné mladé a střední česko-slovenské generace: Vladimíra Vély, Adama Štecha, Martina Gerboce, Lubomíra Typlta, Daniela Pitína a Jiřího Petrboka, jejichž obrazy zajímavým způsobem reflektují, pomocí malířské techniky, dnešní dobu.

Autoři pracují s fotografií, počítačovými kolážemi, citacemi i filmovými materiály. Výstava je koncipovaná tak, aby byl každý sál věnován jednomu, nanejvýš dvěma výtvarníkům. Vladimír Véla (1980), jehož díla nalezneme hned v prvním sále, používá velmi jednoduché malířské formy. Procesy v prvotních, živých formách, jakési cyklické opakování zrodu a zániku mimo chronologii dějin. Adam Štech (1980) se zabývá citacemi dějin umění a zasazuje do nového kontextu motivy známých i méně známých uměleckých děl. Martin Gerboc (1971) zapojuje do svých děl citace Baudelaira, Artauda, Foucaulta či Barthese, přičemž samotná svá díla považuje za texty. Ve svých pracích poukazuje na problematiku současného umění, která tkví v přílišné sobeckosti a tím pádem ztrácí umění smysl své existence. Lubomír Typlt (1975) pracuje s momentem prozření, hranicí mezi dětstvím a dospíváním.

Nejvýraznější osobností výstavy je však Daniel Pitín (1977), který propojuje filmovou estetiku, fotografii a klasické malířství. Zabývá se momentem času a prostoru a jeho mediálním obrazovým a informačním prostoupením. Představuje svět jako postmoderní labyrint. Jako jediný z vystavujících šel trochu dál a neomezil se pouze na médium obrazu. Ve svých videích uplatňuje strategii tvůrčího zásahu do již existujících záznamů. Expozici uzavírají malby Jiřího Petrboka (1962), který vytváří novou formu obrazu, zabývá se spiritualitou, recykluje, odhmotňuje a redukuje…

Proč vlastně nese expozice název Motýlí efekt?, a co má společného s teorií chaosu, vysvětluje kurátor Petr Vaňous. „Současné umění, nebo umění vůbec, se vždy pohybuje v nějakých počátcích a nějakých důsledcích, ale nikdy není přesně určitelné, kde ty začátky a ty konce jsou. Naopak je to permanentní proces, který se cyklicky opakuje, ten konec zase začíná novým začátkem, čili celá tahle výstava nebo současný obraz, který je tady prezentován, se opírá o tuhle metaforu zrcadlení začátků a zrcadlení konců. To samé se stává tématem výstavy, a proto jsou ty obrazy otevřené platformy.“

Právě probíhající expozice nám tak prostřednictvím šesti různých umělců nabízí návrat k původní hodnotě. Malba je opět plátno zavěšené na stěně a evokuje u návštěvníků estetické prožívání. Výstavu si návštěvníci mohou v Galerii Rudolfinum prohlédnout do 10. března. Poté trilogii současného malířství ukončí výstava Nightfall, která představí umělce z východní Evropy.

Po kurátorské stránce je výstava spíše zklamáním, jelikož postrádá efekt malířské reflexe současné doby. K tomu by totiž musel být výběr autorů daleko pestřejší. Pakliže si však tuto organizační chybu odmyslíme, jistě není od věci se podívat na práce současných českých autorů zajít podívat. Jednotlivá díla jsou velmi zajímavá, barevně i řemeslně dobře zpracovaná.

Výstava potrvá od 18. 1. 2013 do 10. 3. 2013

Kde:
Galerie Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12
110 01  Praha 1

Otevřeno:
otevřeno denně kromě pondělí 10:00 – 18:00
ve čtvrtek do 20:00

Vstupné:
Plné: 120,- Kč
Zlevněné: 70,- Kč

62%

Šárka Lebedová