Objeveno 50 neznámých Kiplingových básní

Přestože dnes většina lidí nejen u nás, ale i ve světě zná britského spisovatele Rudyarda Kiplinga především díky Knize džunglí, šlo také o zručného a nadaného básníka. Dokazují to i nově objevené a dosud nepublikované básně.

Za unikátním nálezem, který výrazným způsobem prohlubuje naše poznatky o literární činnosti tohoto světově proslulého autora, stojí emeritní profesor anglické literatury na univerzitě v kalifornské Pomoně Thomas Pinney. Ten uplynulé roky věnoval práci na souborném vydání Kiplingových básní, a proto se při této příležitosti rozhodl propátrat důkladně i Kiplingovu pozůstalost. Nakonec se mu podařilo objevit padesát dosud nepublikovaných básní; část z nich nalezl ve spisovatelově newyorském domu na Manhattanu, část v majetku někdejšího šéfa britsko-amerického rejdařství Cunard Line.

Mezi zachráněnými texty se našly jak humorné verše, které autor sepsal během plavby z Adelaide na Cejlon a jež měly být nahlas předčítané spolucestujícím, tak báseň The Press z roku 1899, z níž je patrný Kiplingův odpor k médiím a novinářům. „Podařilo se mi nalézt další neznámé práce a myslím, že se ještě mnohé další podaří v budoucnu objevit,“ nechal se Pinney slyšet. Kipling byl totiž velkým světoběžníkem. Narodil se v Bombaji, část dětství prožil na britských ostrovech, aby se následně vrátil zpět za svými rodiči do Indie, kde začal pracovat jako novinář. Velkou část života pak strávil na cestách. Podíval se do Číny, Japonska, Singapuru a na čas zakotvil ve Spojených státech, kde se osobně setkal s Markem Twainem a sepsal své nejslavnější dílo, první a druhý díl Knihy džunglí. V roce 1907 pak jako první Brit v historii získal Nobelovu cenu za literaturu.

Jeho názory a postoje však postupem doby začaly být ve světě stále více nepřijatelné. „Odborníky byl dlouho opomíjen; pravděpodobně z politických důvodů,“ myslí si Thomas Pinney. Kritiku si Kipling vysloužil zejména za podporu imperialismu. George Orwell ho dokonce později neváhal označit za „proroka britského imperialismu.“ Jan Zábrana zase jeho slavnou báseň Když, která byla před nedávnem v Británii zvolena za vůbec nejoblíbenější báseň všech dob, označil za „esenci viktoriánského kreténství“. Sám autor však řadu svých postojů během života přehodnotil. Přehnaný nacionalismus dostal velkou ránu v roce 1915, kdy se spisovateli podařilo přemluvit syna Johna, aby vstoupil do armády. Vzhledem k tomu, že mladík trpěl krátkozrakostí, byl několikrát odmítnut. Jeho tvrdohlavý otec se však nevzdal a díky svým rozsáhlým známostem mu místo v armádě přesto vymohl. Hned v první bitvě ale teprve osmnáctiletý John padl, což si Kipling až do smrti neodpustil.

Všech padesát nově nalezených děl se objeví v připravované třídílné Edici básní Rudyarda Kiplinga, která má spatřit světlo světa již tento měsíc. Jejím autorem je již zmíněný Thomas Pinney, jenž do ní kromě dosud nepublikovaných prací zařadil prakticky všechny básně, které Kipling během života vytvořil. Sbírka, kterou vydává univerzita v Cambridgi, by tak měla obsahovat neuvěřitelných 1300 kratších či delších děl.

Pavel Besta