Dead Can Dance
A Passage In Time
Pokud si éterické momenty nespojujete pouze s užíváním etheru nebo jiné návykové látky, pak bych pro Vás měl jeden tip a jeden zaručeně pravdivý příběh.
Když jsem byl jednou v naší lékárně pro své léky na moribundus, všiml jsem si v řádce antidepresiv vyčnívající krabičky. Ihned jsem se zeptal na její obsah a dostalo se mi odpovědi, že se jedná o cd Dead Can Dance a nejlepší lék na krocení sebevražedných tendencí. Ačkoliv jsem na sebevraždu nikdy nepomýšlel, vyžádal jsem si jednu krabičku jako zkušební vzorek. Cestou domů jsem si se zálibou prohlížel příbalový leták, na jehož zadní straně bylo tučným písmem vytištěno ,,Stop žiletkovým mejdanům“ a těšil se na příval euforie z poslechu této desky. A DCD nezklamali!
Takže výrobci tohoto léku byli irský zpěvák a hudebník Brendan Perry a australská zpěvačka a instrumentalistka Lisa Gerrard. Celkem vydali sedm řadových nahrávek. Kvalita těchto výtvorů je tak neuvěřitelně vyrovnaná, že objektem zkoumání mohl být jakýkoliv z nich. Chvíli jsem váhal a nakonec došel k závěru, že podrobněji rozpitvám kompilaci A Passage In The Time, protože jde o reprezentativní kousek a pokud jste ještě neměli tu čest, tak i hezký seznamovací prostředek. Sice to není jediná a nejaktuálnější výběrová deska DCD, ale podle mě je z nich nejlepší a nejatmosferičtější.
Trochu si při popisu hudebního stylu DCD pomůžu, konkrétně kulinářskou terminologií. Vytvořte si svůj imaginární hrnec nebo kotlík (simultální překlad pro trampy). V něm pak nechte povařit darkwave, ambient, ethno, world music, melancholii, přidejte velký důraz na emoce a dochuťte výtečnými vokály. To celé chvíli poduste a máte výsledný produkt. V něm asi nejvíce dominuje příchuť ethna, konkrétně blízký východ, tradiční čínské vlivy a středověký folklor. Osobitost souboru je dosažena i využitím exotických hudebních nástrojů. Velmi často využívaný je například yangqin, což je čínský strunný nástroj a pro kapelu téměř erbovní znak. Celkově jde tedy o velice originální mix více stylů, jež spolu až nečekaně dobře drží pohromadě.
A vokály? Napadají mě adjektiva jako nadpozemský nebo éterický. Lisa zpívá kontraaltem, který si můžete naplno vychutnat ,,a capella“ v písních Song Of Sophia nebo Wilderness a Brendan se prezentuje také velice přesvědčivým čistým hlasem. Lahůdkou se pak stávají vokální harmonie, kdy se hlasy obou protagonistů propletají, jako je tomu například v Song Of The Sybil.
Hudba Dead Can Dance je ale opravdu těžce popsatelná. Ačkoliv jsem se snažil něco vyplodit, tak ani z poloviny nejde vystihnout ta dokonalost této hudby. S tou léčebnou funkcí je to asi tak, že poslech desek Dead Can Dance opravdu léčí a přestože je v ní obsaženo hodně melancholie, tak deska slouží jako dokonalý relaxační prostředek a ne jako sborník litanií. Uznejte, že je to mnohem lepší metoda zvládnutí stresu, než si pustit nějakou ,,juchandu“ s krátkodobou účinností.
Kapela bohužel roku 1998 ukončila aktivní činnost a pouze roku 2005 se probudila z hibernace, aby vyjela na velké turné. Na kapelu se nyní pokouší navázat mladší francouzské spolky RAJNA a AM´GENASHA´H a poměrně se jim daří vystihnout atmosféru děl DCD. Vlna coververzí tohoto kultovního dua také dospěla k tomu, že v roce 2005 vydala undergroundová firma Black Lotus tributní album, které fanoušci kapely přijali poměrně kontroverzně. Lisa je nyní aktivní i co se týče filmové hudby a na kontě má již práci na hudbě k takovým kasovním trhákům jako jsou Vikingové, Mission: Impossible 2 a Gladiátor. Za posledně jmenovaný film byla dokonce společně s Hansem Zimmerem v roce 2000 nominována na Oscara a roku 2001 obdržela Zlatý globus.
Hodnocení:
Pokud hledáte na konci článku procentuální hodnocení, tak hledáte marně. Protože se jedná o kompilaci, tak si vyhrazuju právo nehodnotit. Účelem této recenze je totiž vzpomenout na již trochu zapomenutou kapelu, která si pozornost jistojistě zaslouží. Slovního souhrnu se také zdržím, protože z předchozích vět Vám musí být jasné, že bych asi moc špíny na kapelu nenakydal. Pouze si dovolím Vám doporučit mojí oblíbenou indikaci tohoto medikamentu. Počkejte až se zešeří, se sluchátky na uších vyrazte na procházku např. podél řeky a pak už jen vychutnávejte krajinu a Dead Can Dance. Ach jo, jdu si šlehnout! (pozor, nejsem romantik, ale cynik)
Rok vydání:
1991
Vydavatelství:
4AD
Sestava:
Lisa Gerrard- zpěv, instrumentace
Brendan Perry- zpěv, instrumentace
Seznam písní:
Saltarello
Song of Sophia
Ulysses
Cantara
The Garden of Zephirus
Enigma of the Absolute
Wilderness
The Host of Seraphim
Anywhere Out of the World
The Writing on My Father’s Hand
Severance
The Song of the Sybil
Fortune Presents Gifts Not According to the Book
In the Kingdom of the Blind, The One-Eyed are Kings
Bird
Spirit
-jt-
Taky zobu tyhle antidepresiva. Mají bezmála 100% účinnost.
Neznáš-li výše uvedené francouzské kopírky, tak je určitě ochutnej. Am´… jsou více zaměření na vokály, zatímco druzí jmenovaní mají poměr vokály-hudební doprovod zhruba 50:50. Sice je kopie většinou horší než originál (a tady to platí do puntíku), ale když už DCD nehrají…
Zkoušel jsem i ty další antidepresiva. To jest prášky s názvem Am´Genasha´H a musím uznat, že také nejsou nejhorší. Ale originál je prostě jen jeden.