Alfons Mucha v podání Ivana Lendla

V pražském Obecním domě, perle secesní architektury, začala dlouho očekávaná výstava plakátů Alfonse Muchy, které v uplynulých desetiletích nasbíral český tenista a vítěz mnoha grandslamů Ivan Lendl.

Budova, jež v loňském roce oslavila sto let od dokončení, je pro prezentaci plakátů vzniklých v téže epoše jako stvořená. Její vnitřní prostory měl dokonce Mucha sám celé vyzdobit, z čehož však nakonec sešlo. Rodák z jihomoravských Ivančic, jež si vydobyl světovou proslulost v Paříži na konci 19. století svými pracemi pro divadelní herečku Sarah Bernhardtovou, nakonec po jistých peripetiích vtisknul svůj osobitý výtvarný styl alespoň Primátorskému salonku. Díla se tak vracejí do míst, která Mucha důvěrně znal, konkrétně do dvou sálů druhého patra.

Lendlova sbírka, kterou si zájemci budou moci v Obecním domě prohlédnout až do 10. září, je unikátní zejména svou celistvostí. Slavnému tenistovi se totiž v průběhu let podařilo ze 119 plakátů, které Mucha během života vytvořil, získat hned 116. Zbývající jsou přitom v podstatě nedostupné. „Jeden z těch, které mi chybí, je v Metropolitním muzeu v New Yorku, další se nachází v muzeu v Hamburku. Stoprocentně existuje ještě jeden, ale o tom už dlouho nikdo nic neslyšel,“ nechal se před časem slyšet Ivan Lendl. Ke sbírání secesních skvostů ho přivedl Muchů syn Jiří. „Vysvětlil mi vše o svém otci a ukázal mi jeho sbírku a tak dál. Mně se strašně líbily ty barvy,“ objasnil držitel salátové mísy z roku 1980. Ta byla na výstavě k vidění od 29. dubna až do 5. května.

Divadelní a reklamní plakáty, na nichž stylizované ženské figury do ornamentálních vzorů, často propagující nějaký výrobek, či alkoholický nápoj, jsou řazeny chronologicky. Celá expozice je pak rozdělena do tří částí. První připomíná Muchovo nejslavnější období, tedy desetiletí 1894 až 1904, kdy malíř pobýval v Paříži. Druhá se zaměřuje na práce vzniklé ve Spojených státech, kde se však Mucha pokoušel prosadit jako portrétista a plakátů tak vytvořil již výrazně méně. Početně nejslabší je pak období české, během něhož si Mucha pronajal část zámku Zbiroh a postupně zde dokončil cyklus dvaceti velkoformátových pláten známých pod souhrnným názvem Slovanská epopej.

Zatímco plakátům je možné málo co vytknout, úplně jiné to je s jejich instalací. Tu provedli architekti a designéři ze skupiny Olgoj Chorchoj, kteří rozvěsili díla po sádrokartonových zdech, jimiž se dle vlastních slov snažili potlačit secesní výzdobu sálů. Otázkou však zůstává proč. Mnohem logičtější by byl opačný přístup. Jak budova, tak plakáty reprezentují stejnou epochu, čehož se mělo využít a návštěvníkům představit nejen Muchovy unikátní práce, ale secesi jakožto celek. Vždyť díla v podstatě pro podobné prostory vznikla. Také jejich rozvěšení nízko nad podlahou není úplně ideální. Zelený koberec odkazující k tenisovému kurtu lze vzhledem k osobě Ivana Lendla a vystavení Salátové mísy pochopit. Celkový dojem je však nevalný.

Po skončení pražské přehlídky by se měla výstava přesunout dále do světa. „Zájem je momentálně z Japonska a z Číny. Jeden z našich sponzorů má zájem vyvézt to do Ruska. A zrovna včera jsme se bavili o Slovensku, kde by také byly nějaké možnosti,“ přiznal hlavní organizátor výstavy Richard Fuxa. Putování po zahraničních galeriích by mělo trvat zhruba pět let.

I přes mnohá proti patří výstava plakátů Alfonse Muchy k těm nemnoha tuzemským expozicím, jejichž návštěva by měla být pro většinu Pražanů takřka povinností. Vzhledem ke jménu, jaké Mucha ve světě má, by však bylo ideální, kdyby nešlo jen o výstavu dočasnou, ale rovnou o permanentní.

Výstava potrvá od 10. 4. 2013 do 10. 9. 2013

Kde:
Obecní dům
nám. Republiky 5, Praha 1

Vstupné:
Plné: 180,-Kč
Snížené: 90,-Kč

74%

Pavel BestA