Fotograf Jaroslav Kučera vystavuje své pábitele
Správa Pražského hradu pokračuje v sympatické snaze představit širší veřejnosti výjimečné osobnosti české fotografie. Pro nadcházející měsíce dostal v Tereziánském křídle Starého královského paláce prostor pro prezentaci svých děl Jaroslav Kučera.
Výstava s názvem Jak jsem potkal lidi navazuje na loňskou expozici fotografií Jana Reicha, která byla na Pražském hradě k vidění zhruba ve stejném období, v jakém zde letos probíhá ta Kučerova. Tím však výčet podobností zdaleka nekončí. Oba autoři se totiž narodili ve čtyřicátých letech minulého století a můžeme je tak považovat za vrstevníky. Zatímco Reich přišel na svět ještě za války, Kučera se narodil už do světa poválečného, mířícího u nás mílovými kroky k nástupu komunistů k moci. Obě expozice jsou navíc podobně rozsáhlé; ta Kučerova nabízí na tři sta černobílých fotografií vznikajících od 60. let až do současnosti. Jednu zásadní odlišnost bychom mezi Reichem a Kučerou přeci jen našli; zatímco u prvního jmenovaného se hlavním motivem jeho tvorby stala krajina, u toho druhého jsou jím jednoznačně lidé.
A lidé ne tak ledajací. „Protlačit se před objektiv kamery Jaroslava Kučery není jen tak. Pokud si měníte každý den čistou košili, chodíte s diplomatkou v podpaží a platíte daně v termínu, pak nemáte žádnou šanci. Jestliže z vás však táhne levná kořalka, zuby máte jako noty na buben a celej domov se vám vejde do jediný roztržený igelitky z Lídlu, pak máte naději, že ho zaujmete,“ myslí si jeho dlouholetý přítel Dušan Veselý. Svým objektivem totiž Jaroslav Kučera už pětačtyřicet let zachycuje hrabalovské pábitele, osůbky na okraji společnosti, náhodné kolemjdoucí, prostitutky, i venkovské podivíny. A co by to bylo za pořádného českého fotografa, kdyby se svým kouzelným přístrojem na obrázky nezabloudil do těch nejzapadlejších hospůdek a náleven.
Výsledkem autorova snažení je obdivuhodný sociální dokument nabízející nám díky svému ojedinělému rozsahu plastický obraz společnosti, jež nenávratně mizí kamsi v nenávratno. Sáhněte si na srdce. Kdy naposledy jste v hospodě čtvrté cenové kategorie viděli obtloustlé papínky a pantáty okukovat nahatou striptérku? A s jakým nádherným poprsím! Téhle úžasné době už zřejmě odzvonilo. Lidé se stáhli do ulity, chrání si své soukromí a těžce vydělané peníze. Srdceryvné příběhy nahradila monotónnost. Specifickou kategorií snímků, které si na výstavě můžete prohlédnout, jsou ty, které Jaroslav Kučera pořídil v 60. letech na strahovských kolejích během studia na stavební fakultě ČVUT.
„Tady jsem prakticky nefotil, jde o fotky, které vznikly náhodou. Měl jsem tam dělat od rána do večera. Kdo se kdy dostane na dívčí blok a může tam přes zákaz bydlet,“ nechal se slyšet sám autor. Snímky jsou unikátní zejména tím, že byly původně zamýšlené jako ryze osobní, nebo si to alespoň fotografované dívky pravděpodobně myslely a tak tu namísto obvyklých ženských póz, máme co dočinění se syrovou, avšak stále velmi poetickou realitou. Autorovy se do nich podařilo otisknout něco ryze osobního. V Tereziánském křídle Starého královského paláce je mimoto poprvé vystaven také soubor portrétových fotografií složený jak ze snímků významných osobností, tak trestanců z rýnovské věznice.
Název samotné výstavy můžeme brát jako určitou narážkou na autorovu zřejmě nejúspěšnější expozici s názvem Lidi, které jsem potkal, jež započala v roce 2002 svou pouť po tuzemských i zahraničních galeriích. Při jejím vyslovení nám možná vytane na mysli podobně znějící název slavné knihy Jak jsem potkal ryby Oty Pavla. Expozice bude na Pražském hradě k vidění až do 18. srpna.
Hodnocení:
Zdařilá expozice, přibližující čtyři desetiletí let tvorby Jaroslava Kučery, podtrhuje to, co se dlouhodobě ví. Česká fotografie měla a doposud má řadu mimořádně kvalitních autorů, mezi něž lze rodáka z Ředhoště u Litoměřic zařadit. Ať už Jaroslav Kučera svým objektivem zvěčňuje ušmudlané prostitutky, bezzubé žebráky, nebo naopak významné osobnosti, vždycky si jeho práce drží vysoký standart.
Výstava potrvá od 26. 4. 2013 do 18. 8. 2013
Kde:
Tereziánské křídlo
Pražský hrad
Otevřeno:
denně od 10 do 18 hodin
Vstupné:
Plné: 120,- Kč
Zlevněné: 60,- Kč
82%
Pavel BestA
Doporučil bych vám navštívit také retrospektivu Viktora Koláře, jeež právě probíhá v Domě U Kamenného zvonu.