KOFE-IN vyprodukovali elegantně přímočarou desku
Neexistuje patrně síla, která by z éteru vypudila vyčpělá popová jména. Tuzemská scéna přitom skrývá nejedno zajímavé uskupení, produkující neotřelý a světové produkci se blížící mainstream bez příkras. Takovou kapelou je kupříkladu KOFE-IN.
Zatímco Eggnoise, na jejichž nejnovější desku s názvem 4 jsme Vás nedávno upozorňovali, stále ještě mírně balancují na hraně alternativy, KOFE-IN již mají ve svém směřování zcela jasno. Jejich volbou je přímočarý, melodický pop-rock, využívající moderních zvuků a postupů. Pánové z Opavy a Prahy pilují styl již sedmým rokem a aktuální, v pořadí třetí, deska Dobré nebe je tak velmi vyzrálým počinem. Jen připomeňme, že kapela, jejíž složení se v průběhu let trochu proměnilo, do dnešního dne vydala dvě alba, v roce 2009 to byl Osobní vesmír a o dva roky později Libertin.
Hudba při poslechu doslova fičí a než se člověk naděje, točí se znovu od začátku. Přestože jsou stylisticky jednotné, jednotlivé písně nesplývají a s každou další skladbou jsou posluchačovi do hlavy vtloukány silné refrény, podporované logicky vrstvenými aranžemi. O ty se do jisté míry postaral uznávaný producent Armin Effenberger. „Armin nám přesně sedl jak po technické, tak lidské stránce. Pochopil naši muziku a přišel se spoustou dobrých nápadů. Zachoval rockovou dravost a zároveň vypíchnul svěžest nových písní,“ nechali se slyšet členové kapely. Produkci nelze vyčíst nic kromě místy příliš uhlazených kytar. Na těch a na účelně šlapající rytmice stojí pódiová prezentace kapely a nahrávka tak působí mírně popověji, než jak se kapela prezentuje naživo.
Obrovským hitovým potenciálem disponuje třetí skladba I kdyby. Slovenština v podání hostující Kataríny Landlové zní neuvěřitelně sexy a refrén je natolik povedený, že se nepřejí ani po jeho mnohonásobném zopakování a lze mu odpustit i značně klišovitý text: „Jak jsme se milovali, ze sebe šaty rvali prvního večera chladného.” Dalším tipem na hit je oproti I kdyby výrazně ostřejší Havrani, jež i textově odpovídá básnické duši frontmana Jana Kunzeho. Koncerty KOFE-IN mohou sice vzhledem ke složení publika často působit jako maturitní ples dívčího gymnázia, ale hudba je to rozhodně zajímavá pro širší a náročnější obecenstvo. Snad si pánové svůj nastoupený směr udrží a podaří se jim prosadit i v nudných vodách “velkých” českých rádií. Zaslouží si to jak kapela, tak posluchači.
Hodnocení:
Opavští KOFE-In nemají nutkání bořit zavedené hranice, snažit se za každou cenu o hudební revoluci, přesto se jim díky silným refrénům a vrstveným aranžmá podařilo stvořit desku vysoko vyčnívající nad tuzemský mainstreamový standard.
Rok vydání:
2013
Vydavatelství:
KOFE-IN
Seznam skladeb:
Až přijde čas
Moje dobré nebe
I kdyby
Čtenářský deník
Projíždíme krajinou
Havrani
Noc bude dlouhá
Věčnost je nic
Volnomyšlenkář
Dívčí
Nic moc, jen lepší popík. Dávám přednost jiným deskám a skupinám
Na české poměry je to podle mě skutečně nadstandart. Kéž by takových kapel a desek bylo víc.