Předchozí článek
Víkend s Františkem Vláčilem
Publikováno 19 Dub 2008
12. 4. 2008 – 13. 4. 2008
Často s přáteli sedáváme na dřevěné lavici obklopené zrezivělým keřem. Za zády kosatce, železniční pražce a tvrz Klokočín. Před námi rybník a rákosí s květy, co připomínají kubánské doutníky.
Před více jak čtyřiceti lety se v místech, kde takto trávíme večery, procházela Vláčilova Markéta Lazarová v podání Magdy Vašáryové, loupeživý zeman Kozlík, jeho syn Mikoláš, budoucí biskup hennavský Kristián, hejtman Pivo, potulný mnich Bernard nezapomenutelně ztvárněný Vladimírem Menšíkem a mnozí další. A jistě byste tady našli i režiséra Františka Vláčila.
A právě jemu má být tento článek věnován. Geniálnímu režisérovi, který je mnohými považován za básníka filmu, mistra filmového šerosvitu, Rembrandta československého filmu…
Kino Aero o uplynulém víkendu uspořádalo akci nazvanou Víkend s Františkem Vláčilem, během níž bylo promítnuto pět Vláčilových filmů, a sice Holubice (1960), Ďáblova past (1961), Údolí včel (1967), Adelheid (1969) a konečně i slavná Markéta Lazarová (1967). O promítání Vláčilových filmů byl velký zájem. Především pak o snímky Údolí včel a Markéta Lazarová.
Kupme si lístek a posaďme se. Za našimi zády, v zadní části kina, se na pohovce vznášejí milenci a šeptají si láskyplná slova. Chybí jen modrý kohout, kytice a ryba jako měsíc, říká si v duchu dávno mrtvý Marc Chagall, když se na ně dívá a neznatelně Vám pokyvuje na pozdrav. Sál pohasíná, obraťme tedy pohled zpátky na promítací plátno, film právě začíná.
Všechno se točí, víří, směje se a tančí… 24 nádherných fotografií v jediné vteřině, přehluboké krásno, strhující hudba, skutečné lidské bytosti, procítěné, kruté a něžné, písek, moře, zbytky ztroskotavší lodi a bílý křižácký plášť, beránek boží a vlk, příboj, mořské vlny, napjaté paže… hudba křičí, piští, sténá, burácí… černá prázdnota, vlasy a ramena, světlo, obrys muže, holubice a orel, odkapávající krev, srnec, nehybné prázdné oči, pařezy, doutnající haldy dřeva, dva křižáci, svatební šaty, nevinnost, havraní křídla, oči plné květů, bůh nebo láska?, ovčí hlava, potulný mnich, kudrnaté vlasy, kříž a Kristus, mrtvá ruka, smrtící jed… krutý smích, pláč, vzlyky, a zase smích a slzy a vše pořád a pořád dokola, všechno se točí, víří… běh, zrychlený dech, tlukot sdrce, zvířecí strach, děs, útok!, úprk, louka, zima, šípy a krev, svoboda nebo vězení?, jeptišky a kostel na úbočí skály, dlouhé vlasy, Markéta a malý chlapec, pojď!, samota, zajatec, vojsko a bažiny, láska a nenávist, křesťanství, fanatismus, tvrz a zablácená cesta, starý Lazar v kožichu, černá a bílá, šerosvit…
Hodnocení:
Filmy Františka Vláčila bezesporu patří k tomu nejlepšímu, co může český potažmo československý film světu nabídnout. Neodpustím si však jednu otázku. Proč u nás zatím na DVD vyšel pouze film Údolí včel? Proč tyto jedinečné snímky vydává jen britská společnost Second Run? Je snad ve Velké Británii větší zájem o Františka Vláčila než u nás, v jeho vlasti? Je to smutné, ale zřejmě ano.
Kde:
Kino Aero
Biskupcova 31, Praha 3
Promítané filmy:
Holubice (1960)
Ďáblova past (1961)
Údolí včel (1967)
Markéta Lazarová (1967)
Adelheid (1969)
Vstupné:
Za každý film: 80,-Kč
98%
Pavel Besta ml.
Před lety jsem viděla Údolí včel a Adelheid. Oba filmy se mi moc líbily. Myslím si, že František Vláčil patří mezi nejlepší režiséry světa… Takže s hodnocením naprosto souhlasím.