Varhany v centru Londýna se dočkaly nákladné opravy

Rekonstrukce varhan je velmi nákladnou záležitostí přerušující provoz nástroje i veškeré hudební produkce kostela či koncertního sálu. Největší překážkou při jejich opravě jsou samozřejmě peníze. Řada historických nástrojů tak zůstává v dezolátním stavu, jiné se ale dočkaly zasloužené renovace.

Nedávno jsem měla možnost navštívit známý taneční a koncertní sál Royal Festival Hall na Jižním nábřeží Londýna. Varhanní recitál Oliviera Latryho byl jedním z prvních od slavnostního odhalení nově opraveného nástroje. Prostorná hala, určená především k produkci klasické hudby se znovu může pyšnit svou hlavní chloubou – ohromnými varhany. Jejich oprava trvala dlouhých 9 let a k její realizaci byla vybrána věhlasná firma Harrison & Harrison, která stála v letech 1950 až 1954 i za jejich vznikem. Vzácný nástroj, tvořící celou zadní stěnu podia, se sestává z bezmála 8 tisíc píšťal. Finance se podařilo nastřádat díky Heritage Lottery Fund, který na opravu věnoval 950 000 liber (tedy přes 30 milionů korun). Další 1,3 milionu liber (přes 40 milionů korun) vybrala veřejnost, mající možnost sponzorovat jednotlivé píšťaly.

Pracím na varhanách předcházela celková přestavba Royal Festival Hall. Přestože budova vznikla v centru Londýna relativně nedávno, v roce 1951 u příležitosti konání Britského festivalu, před devíti lety byl její stav už natolik nevyhovující, že bylo nutné přistoupit k její výrazné proměně. Ta nakonec stála 75 milionů liber (více jak 2,3 miliardy korun) a zlepšila jak akustické vlastnosti hlavního sálu, tak možnosti jeho využití. Rekonstrukce se dočkaly také vstupní prostory, kde vznikla kavárna. Poté přišly na řadu varhany, při jejichž opravě dostali možnost zapojit se do jejich obnovy všichni příznivci vážné hudby. Velký ohlas a nemalé finanční dary tak na začátku letošního roku umožnily znovu zprovoznění unikátního nástroje.

Podobným způsobem, i když v nesrovnatelně skromnějších podmínkách i kulturním kontextu, se řeší některé rekonstrukce u nás. Aktuálně byla kupříkladu zveřejněna příprava opravy historických varhan v kostele sv. Markéty, zámeckého komplexu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Barokní kostel v turisticky atraktivní lokalitě se však potýká s nedostatkem financí. Přestože se zde každoročně koná Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, místí varhany čekají na opravu už dlouhá léta. Zdejší farář spolu s varhaníkem zatím bojují za získání 2,7 milionů korun potřebných k opravě marně. Samozřejmě nemůžeme srovnávat komerčně výdělečnou halu s kostelem, kde varhany slouží především k sakrálním účelům. Na druhou stranu zde v případě zdařilé rekonstrukce bude možné pořádat různé benefiční varhanní recitály.

Podobně jako v britském případě, se i jaroměřický varhaník snaží získat peníze možností adopce jednotlivých píšťal. Zdali nabídka najde u farníků odezvu, se však teprve uvidí. Každopádně jde o atraktivní a jinde již osvědčenou variantu, jak varhany zachránit. Který z farníků by nechtěl poslouchat zrekonstruované varhany a myslet na to, že jedna z píšťal je tam jen a jen díky němu? Důkazem, že i u nás je možné na opravu varhan sehnat dostatek financí, budiž případ pražského kostela sv. Jakuba, kde došlo k jejich modernizaci před třemi lety. Veškeré práce tehdy vyšly na 1 milion korun. Pokud jde o londýnské varhany, tak ty byly slavnostně odhaleny a odzkoušeny při příležitosti světové premiéry díla Sira Petera Maxwella-Daviese. Ty jaroměřické se snad své rekonstrukce také brzy dočkají

Magdaléna Baumannová