Podařilo se obnovit Warholovy digitální obrazy

Programátorům z univerzity Carnegie Mellon se před několika málo dny podařilo zachránit osmnáct vzácných Warholových obrazů, které slavný pop artový umělec vytvořil ještě před nástupem moderního kybernetického věku na počítači.

O existenci děl, která jsou dalším dokladem Warholovy celoživotní záliby v experimentování s výrazovými prostředky, neměli dlouho tušení ani odborníci. Upozornil je na ně až Warholův fanoušek Cory Arcangel, jemuž se před třemi lety podařilo na youtube objevit video, na němž pittsburský rodák se slovenskými kořeny pózuje společně s Debbie Harry před počítačem, na němž maluje její podobiznu. „Vidíme na něm zralého umělce, který padesát let tvořil jen za pomoci svých rukou, jak se potýká s novým bizarním vynálezem – myší, kterou drží v dlani několik centimetrů od obrazovky. Není pochyb o tom, že musel zápolit s nutkáním dotknout se obrazovky. Muselo to být frustrující, ale také to znamenalo obrovskou transformaci v naší kultuře: úsvit éry cenově dostupné domácí výpočetní techniky,“ vyjádřil se k videu hlavní archivář Warholova muzea Matt Wrbican.

Arcangel následně získal povolení prozkoumat umělcovu pozůstalost v Andy Warhol muzeu, kde se mu podařilo najít staré diskety. Ty však nebylo možné vzhledem k jejich stáří na normálním počítači otevřít. K práci proto byli přizvání programátoři z univerzity Carnegie Mellon, kterým se podařilo data zachránit. Soubory nazvané „campbells.pic“, „flower.pic“ nebo „marilyn1.pic“ nejprve zkopírovali a pak se pokusili otevřít. To se jim samozřejmě díky již nepoužívaným formátům, v nichž byly obrázky uloženy, nepodařilo. Na řadu tak muselo přijít složité reprogramování, po němž si konečně bylo možné Warholova díla opět prohlédnout.

Jeden z hlavních průkopníků pop artu je vytvořil v roce 1985 na počítači Amiga 1000 společnosti Commodore za použití tehdejší novinky v podobně myši a programu ProPaint. Na osmnácti digitálních snímcích můžeme vidět Warholovy klasické náměty, vedle modře vybarvené Debbie Harry z kapely Blondie je to i jeden autoportrét, či variace na Campbellovypolévky. Z těch méně tradičních připomeňme šelmu uprostřed plamenů a především tříokou Botticelliho Venuši. „Warhol neviděl žádné meze své umělecké praxe. Tyto na počítači vytvořené obrazy podtrhují jeho chuť experimentovat a ochotu přijmout nové médium – vlastnosti, které jsou v mnoha ohledech typické pro jeho práci již od 60. let,“ nechal se slyšet ředitel Warholova muzea Eric Shiner.

Aby bylo možné si neotřelá digitální díla z počátku počítačového věku i v budoucnu prohlédnout, převedli je programátoři z Carnegie Mellon do grafického formátu PNG. Vedle toho byly obrázky staré bezmála třicet let také pro jistotu vytištěny ve vysokém rozlišení na papír. „Počítače Amiga s Warholovými experimenty jsou jen jednou malou částí jeho rozsáhlého archivu, který je v držení naší organizace,“ připomněl hlavní archivář muzea Matt Wrbican, s tím, že by v budoucnu mohlo dojít k dalším podobně zajímavým nálezům. Neutuchající zájem o dílo pittsburského rodáka dokládá v těchto dnech i první velká retrospektiva Warholových děl v Římě. Tu si bude možné v Paláci Cipolla prohlédnout až do poslední zářijové neděle.

Jan Perniš