Mona Lisa severu odcestovala poprvé do Itálie
Ačkoli Dívka s perlou holandského mistra Jana Vermeera známá také jako Mona Lisa severu oslaví příští rok třistapadesáté narozeniny, teprve letos poctila tato křehká kráska svou návštěvou Itálii. Až do poslední květnové neděle bude k vidění v Paláci Fava v Boloni.
Rozlehlá rezidence, v jejíchž prostorách sídlí Městské muzeum středověku, totiž v těchto dnech hostí výstavu holandského umění nazvanou Legenda Zlatého věku s podtitulem „Od Rembrandta po Vermeera.“ Jejím hlavním tahákem je právě Mona Lisa severu, jak je často Dívce s perlou přezdíváno. Nevelké plátno zachycující mladou krasavici obracející svou líbeznou tvář k divákovi namaloval okolo roku 1665 Jan Vermeer. Kromě výrazného modrozlatého turbanu vystupuje z obrazu náušnice s velkou lesklou perlou ve tvaru kapky, podle níž dostalo dílo i svůj název. Kdo vlastně stál rodákovi z Delftu model, není dodnes zcela jasné. Podle některých kunsthistoriků jím mohla být malířova nejstarší dcera Marie.
Jediná zastávka v Evropě
Obraz, který je považovaný za malý holandský národní poklad, je už od roku 1902 v držení Mauritshuisu. Slavné haagské obrazárně ho daroval důstojník a mecenáš Arnoldus Andries des Tombe, který ho za pouhé dva guldeny a třicet centů vydražil o jedenadvacet let dříve v aukci. Vzhledem k tomu, že se mu nepodařilo zplodit potomka, odkázal ho na sklonku života zdejší galerii. Ta však již od roku 2012 prochází rozsáhlou rekonstrukcí, při níž budou její výstavní prostory rozšířeny i o sousední budovu. Vedení Mauritshuisu se proto rozhodlo zapůjčit svá nejslavnější plátna do zahraničí. Expozice nejprve zavítala do japonského Tokia, poté zamířila za oceán, kde si ji postupně mohli prohlédnout zájemci v Atlantě, San Franciscu a New Yorku. Jedinou zastávkou v Evropě se právě nyní stala Boloňa. Pak se dílo vrátí zpátky do Holandska.
„Na Dívku s perlou nemůžeme pohlížet jako na pouhou popovou ikonu, ale je potřeba ji chápat jako vznešené zpodobnění krásy v umění,“ nechal se slyšet ředitel boloňského muzea Marco Goldin. Ten mimo jiné připomněl, že o výstavu se rozhořel mimořádný zájem už před jejím zahájením. Organizátorům se dokonce před jejím otevřením podařilo prodat přes 100 000 vstupenek. Je to vcelku pochopitelné, neboť Vermeerova díla patří v zahraničí k vysoce ceněným. Navíc jich delftský rodák nestihl mnoho namalovat, do dnešních dní se jich dochovalo jen 37. Vermeer se totiž v průběhu života živil především prodáváním cizích pláten a na vlastní tvorbu mu nezbývalo mnoho času. V roce 1672 navíc vypukla mezi Nizozemím a Francií válka, při níž bylo rozhodnuto o otevření zdejších hrází a zatopení části území, kam mířily nepřátelské jednotky. Právě v této oblasti však měla Vermeerova rodina většinu svých farem a rázem tak přišla o zdroj svých příjmů. Malíř se zadlužil a o tři roky později v těžkých depresích zemřel. Bylo mu pouhých 43 let.
Rembrandt a jeho žák
Kromě Dívky s perlou, jež před jedenácti lety inspirovala režiséra Petera Webera k natočení stejnojmenného filmu v hlavní roli se Scarlett Johanssonovou, si návštěvníci boloňského Městského muzea středověku mohou prohlédnout i další Vermeerův slavný obraz, a sice Dianu s nymfami. Celkem je ve výstavních prostorách Paláce Fava rozmístěno bezmála čtyřicet prací holandských mistrů. Nechybí mezi nimi ani tři plátna Rembrandta van Rijna, včetně jeho autoportrétu, a dvou velkých obrazů od Franse Halse. Svého druhu raritou je obraz Carela Fabritia, považovaného za nejtalentovanějšího Rembrandtova žáka, na němž je zachycen drobný stehlík na bidýlku. Umělec totiž zemřel ve dvaatřiceti letech po výbuchu delftského skladu střelného prachu. Při explozi byla poničena značná část města včetně malířovy dílny, z níž se podařilo zachránit jen dvanáct pláten.
Škoda, že podobné obrazy k nám nikdy nezavítají.