O dílo komiksového kreslíře a malíře Káji Saudka je stále větší zájem a to jak u veřejnosti, tak u galerijních institucí. Dokazuje to další letošní výstava jeho prací, která se v těchto dnech koná v českobudějovickém Wortnerově domě.

Přestože jednovaječné dvojče fotografa Jana Saudka už dlouhých osm let leží nehybně v kómatu v Motolské nemocnici a nemůže se tak starat a rozšiřovat svoji bohatou uměleckou sbírku, jeho dílo obráží jednu výstavní síň za druhou. Na začátku roku byl v jeho slavný komiks Muriel a andělé, označený v roce 2009 odborným serverem Komiksárium za vůbec nejlepší tuzemské komiksové dílo všech dob, krátce vystaven v Topičově salonu, kde mělo následně dojít k jeho dražbě. K té však nikdy nedošlo, neboť dílo kvůli nejasnostem okolo jeho vlastnictví zabavila policie. V únoru letošního roku pak byly práce Káji Saudka představeny v rámci rozsáhlé retrospektivy v olomouckém Muzeu moderního umění, kde si návštěvníci mohli prohlédnout ukázky jeho nejslavnějších děl, jakými jsou vedle Muriel, také příběhy Pepíka Hipíka, nebo Lips Tulliana.

Právě probíhající expozice pořádaná Alšovou jihočeskou galerií v českobudějovickém Wortnerově domě kousek od hlavního náměstí je opět velmi rozsáhlá. Až na drobné výjimky totiž obsahuje v podstatě všechny Saudkovy zásadní práce od jeho uměleckých počátků, až do roku 2006, kdy mu v krku nešťastně zaskočilo sousto a on upadl do bezvědomí. Na výstavě je tak kupříkladu k vidění i raritní vydání časopisu Tuleň, který Kája začal ve čtrnácti letech se svým bratrem Janem kreslit a šířit. „Inspirací se Kájovi v dětství stal film Walta Disneyho Sněhurka a sedm trpaslíků, kreslený seriál Max und Moritz Wilhelma Busche, dobrodružné sešity Rodokaps a Rozruch a především americké komiksy, které Káju okouzlily v amerických novinách, ve kterých bylo zabaleno zboží, které Sudkům posílali po skončení 2. světové války příbuzní,“ připomíná kurátor výstavy Libor Gronský.

Rozdělena je expozice do tří na sebe navazujících částí, které jsou rozprostřeny po celkem šesti místnostech. V nich se návštěvníci mohou pokochat jak již notoricky známými ukázkami z jeho slavných komiksových děl, tak neméně proslulými plakáty na filmy Kdo chce zabít Jessii? nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku, kterým Saudek vdechnul jejich neotřelý vizuální vzhled. Vedle toho však expozice nabízí také velkou řádku reklamních zakázek. Mezi vystavovanými díly najdeme plakáty na Aro Cola Club, Dyskotéku Dynacord, čin na produkty dodnes existující značky Nivea. „Samozřejmě nechybí ani volná tvorba, ve které dal Kája Saudek naplno vyniknout svým schopnostem ztvárnit nejrůznější krasavice, erotické motivy a existující i neexistující auta, lodě, letadla, či zbraně,“ dodává Gronský. Další raritou, kterou si mohou návštěvníci v rámci výstavy prohlédnout, je série několika prací na motivy eroticky laděné básnické poémy Rytíř Smil připisované Jaroslavu Vrchlickému.

Vzhledem k tomu, že českobudějovická expozice stejně jako ta předešlá v olomouckém Muzeu moderního umění nabízí průřez Saudkovou tvorbou, je možné si díky ní udělat téměř dokonalý obrázek o tom, odkud kam se vyvíjela tvorba tohoto pražského svéráze. Jednoznačně z ní přitom vyplývá, že vrchol Saudkovy tvorby nastal podobně jako u řady jiných tuzemských umělců v 60. letech, kdy se propracoval ke svébytnému kreslířskému stylu propojujícímu v sobě vlivy pop-artu, karikatury, nadsázky, i jistého sexismu. Pak už měla jeho tvorba, i vlivem politických okolností, lehce sestupnou tendenci.

Hodnocení:

Výstavě jako takové lze vytknout jen máloco, snad jen roztříštěnost, která je však dána samotnými výstavními prostorami. To hodnocení díla Káji Saudka je už o poznání těžší. Je otázkou, jestli zmrtvýchvstání jeho děl je vyvoláno nebývalým boomem komiksu u nás, nebo objevením jeho skrytých kvalit? Jestli kromě zvýšeného zájmu o poprsí Jane Fondové a Olgy Schoberové přináší ještě něco navíc?

Výstava trvá od 29. 5. 2014 do 13. 7. 2014

Otevřeno:
denně 9:00 – 16:00

Vstupné:
Základní: 60,-Kč
Snížené:  40,-Kč

72%

Pavel BestA