Italský novinář a spisovatel Roberto Saviano, který se proslavil knihou Gomorra přibližující praktiky neapolské mafie, přednedávnem dokončil další dílo. Román nula nula nula s podtitulem Příběhy, trasy, bossové a oběti kokainu dává nahlédnout do fungování drogových kartelů.

Se svědectvím o obchodu s drogami si Saviano dal opravdu záležet. Nejenže nad ním strávil hodně času, ale čiší z něj i nebývalá posedlost. Tu přitom sám Saviano připouští. Koneckonců rozhodnutí psát o těchto tématech mu výrazně narušilo i osobní život. Od roku 2006 je totiž nucen žít pod policejní ochranou a mafie mu pravidelně vyhrožuje smrtí. Díky tomu ztratil veškerou naivitu a už se podle vlastních slov nedokáže odpoutat od všech příběhů, které napsal, už nevidí svět jako dříve, ale vidí násilí, finanční podvody, korupci, vraždy a tuny a tuny kokainu. Podle něj se koks stal hybnou silou dnešního světa. Tento svůj pohled přináší čtenáři v syrové podobě. Snaží se dál předávat svoje svědectví o tom, že obchod s kokainem není záležitostí pouze podsvětí, ale jsou do něj zapojeny policejní složky, soudci, politici i banky, které by bez praní špinavých peněz nedokázaly čelit ekonomické krizi.

Saviano skrze jednotlivé příběhy přibližuje, kde se kokain pěstuje, jak se pašuje a jak se s ním obchoduje. Zaměřuje se nejen na jižní Ameriku a Itálii, ale i na Rusko. Kniha je nabitá velkým množstvím informací, což je možná někdy až na škodu. Občas totiž dokumentární forma převládá nad tou vyprávěcí, která ale italskému spisovateli jde velmi dobře, až je škoda, že z ní více netěžil. Ale jak sám přiznává, rozhodl se nevydat po lineární dráze umění, nevybral si život spisovatele, kterého by někdo označil za ryzího, s jeho chmurami, jeho psychózami, jeho normálností, jak píše v knize. Podle něj si „vybral život psance, který se snaží dopátrat pravdy.“ Právě skutečnost, že všechny příběhy se opravdu staly, dodávají knize jedinečný šmrnc. Čtenáře až mrazí, když autor popisuje drsné praktiky gangu zvaný Los Zetas, který pro výstrahu svým nepřátelům umisťoval na youtube reálné popravy. A když čtenář zadá do vyhledávače Los Zetas, skutečně na tento krutý způsob narazí.

Brzy pětatřicetiletý Saviano dává knize řadu rozměrů. Pouští se do popisu všech věcí, které se kolem kokainu točí a začíná tím, že si nedělá iluze o tom, kolik lidí v našem okolí kokain bere. Protože kam by jinak ty tuny pašované drogy šly? Neřeší ale tolik následky samotného užívání drogy, jako právě obchodu s ní. Popisuje řady organizací, drogových kartelů a drogových bossů. Popisuje mučení, zabíjení a znásilňování, které se děje v souvislosti s obchodováním s kokainem. V těchto popisech je až neskutečně vzletný, je vidět, že příběhy vyprávět umí.

V knize se neapolský rodák věnuje i svému povolání, i těm, co o organizovaném zločinu jen píší. Kniha nabitá informacemi, o kterých si čtenář jen může pomyslet, kde to ten Saviano bere, značí obrovský novinářský talent a více než jen špetku odvahy. Přestože je ohrožen na životě, rozhodl se svým slovem šířit to, co ví, dál a je na čtenáři, jak s těmito informacemi naloží. „Čtení je nebezpečná činnost, protože dává tvar a rozměr slovům, zhmotňuje je a rozptyluje je všemi směry,“ píše Saviano v závěru.

Hodnocení:

Talentovanému novináři Robertu Savianovi se podařilo skloubit nesporný spisovatelský um s obrovskou pílí a snahou dopátrat se pravdy. Výsledkem je kniha, která nezaznamenává jen nějaké příběhy, ale příběhy skutečně a pravdivé; nabízející syrový pohled do zákulisí obchodu s kokainem.

Vydavatelství:
Paseka

Rok:
2013

Překlad:
Alice Flemrová

81%

Alžběta Bublanová