Přestože by titulek článku mohl svádět k představě, že zdejší kurátoři začali zkoumat krásy svého okolí skrz zvětšovací sklo, není tomu tak. Jejich galerie v těchto dnech ale hostí expozici pouličních snímků významného izraelského fotografa Felixe Lupy.

Jde o první samostatnou výstavu tohoto umělce na našem území. Snad i proto ji autor 20. června zahájil osobně. Představuje se na ní čtyřmi fotografickými cykly, které vytvořil během posledních několika málo let. V pražské Leica Gallery si návštěvníci mohou prohlédnout snímky hladovějících obyvatel jižního Súdánu vyvedené v sépiově hnědých tónech, barevné fotografie přibližující obyčejné příběhy neobyčejných lidí na Kubě, skupinky tří izraelských bezdomovců a také černobílé fotografie zachycující odcizenost lidí v nebezpečných ulicích Tel Avivu. „Snažím se vždy navázat s člověkem, kterého chci zachytit, nějaký osobnější kontakt. Někdy stačí jen pohyb nebo gesto. Jindy s lidmi mluvím. Musím si získat jejich důvěru, což někdy trvá dlouho. Proces pouliční fotografie je vlastně taková psychologická hra,“ vysvětlil Felix Lupa, jakým způsobem pracuje.

Ačkoli jeho jméno není pro našince zatím příliš známé, ve své vlasti patří Felix Lupa k významným představitelům soudobé reportážní a dokumentární fotografie a mezi nejúspěšnější a nejvýraznější zástupce takzvané street photography. Sám autor svou práci nazývá „okem veřejnosti“. Snaží se totiž skrze detailní přiblížení mapovat každodenní jevy společnosti. Daří se mu tak poodkrývat silná sociální témata, se kterými se dnešní svět potýká a konfrontuje. „Způsob, jakým street fotografové uvažují a pracují, je podobný lovcům; čím jsou zkušenější a lepší, tím se jejich vzdálenost od objektu zájmu zkracuje. Jsem zvyklý vyrážet do ulic pouze s jedním foťákem a jedním objektivem, nejlépe širokoúhlým, což mě nutí jít k mému objektu zájmu co nejblíže,“ nechal se slyšet izraelský umělec. Svými snímky dělá Felix Lupa čest svému jménu. Jako stejnojmenné zvětšovací sklo má totiž i on smysl pro detail. Ten je přitom schopen akcentovat tak, aby si ho všiml i laik. Originálnost jeho fotografií je tak patrná z pouhého výrazu ve tváři, lesku v očích, či v drobných gestech jeho všedních hrdinů.

Sám Lupa ke svým snímkům dodává: „Usiluji o to, aby byly mé fotografie určitým „okem veřejnosti“, které nám tlumočí pravidla či zákonitosti ulice. Jsou to rozmanité, komplexní výpovědi plné silných emocí ze zlomových situací lidského života.“ Vzhledem k tomu, že Lupa pochází z Ukrajiny a jako malé šestileté dítě emigroval s rodinou do Izraele, lze předpokládat, že dětstvím a dospíváním v těchto specifických oblastech má v sobě zaklíčenou určitou empatii, soucit a jako fotografující osoba i určité porozumění lidské bolesti a utrpení. Nutno podotknout, že Lupa dokáže osoby, které jsou určitým způsobem odchýleni od „normálu“ zachytit na svých snímcích bez jakýchkoli předsudků, jemně a s citem. Ať už se jedná o snímek muže, kterému lidé pomáhají přesedat z invalidního vozíku na nafukovací kruh, stařičký pacient sedící na nemocničním lůžku, či dojemný pohled kubánského bezdomovce na doutnající cigaretu. Ne jinak je tomu i na snímcích z Jižního Súdánu – Lupa se nesnaží ukázat místní obyvatele jako exotickou raritu, ale pečlivě vybírá situace, jenž jsou k vidění všude na světě. Proto například zachytil skupinku malých hrajících se chlapců, kteří se navzájem táhnou po písku na plastovém barelu.

Ze snímků z Lupova domovského Tel Avivu pak čiší fotografův smysl pro ironii a jemný humor. Za zmínku z této série určitě stojí fotografie kráčejícího muže, vedle něhož je na zdi umístěná reklama s podobně vyhlížející lidskou siluetou a nápisem Coming soon, mladíka zachyceného při ranním joggingu míjejícího stařičkého pána, který se belhá o holi, nebo muže s nohou v sádře, který se blíží ke značce upozorňující na nebezpečí uklouznutí. Většina z nich tak čerpá svou poetiku z protikladů, ze srážky dvou světů, toho dnešního, pro nějž je typická dynamika a toho někdejšího, který byl přeci jen výrazně pomalejší. Činí tak vždy ale s pochopením a respektem.

Hodnocení:

Další velmi zdařilá výstava, která se v Leica Gallery v poslední době koná. Za pozornost stojí především dva Lupovy cykly snímků z ulic Tel Avivu, první, který přibližuje život několika zdejších bezdomovců, a druhý, na němž izraelský fotograf zachytil jeho obyvatele v pohybu.

Výstava trvá od 20. 6. 2014 do 7. 9. 2014

Otevřeno:
Denně od 14:00 do 20:00

Vstupné:
Základní 70,-
Snížené 40,-

75%

Markéta Texlerová