Někdejší dům spisovatele J. D. Salingera je na prodej

Už bezmála měsíc si zájemci mohou prohlédnout interiéry někdejšího domu slavného amerického spisovatele J. D. Salingera v městečku Cornish ve státě New Hampshire. Jeho dosavadní majitelka Joan Littlefieldová se ho totiž po letech rozhodla prodat. K dostání je za 679 000 dolarů, tedy za zhruba 13 milionů korun.

Dům nacházející se v oblasti označované jako Nová Anglie byl postaven v roce 1939. Salinger se do něho z New Yorku přestěhoval v roce 1953, aby unikl slávě, kterou si vysloužil díky svému nejznámějšímu dílu – románu Kdo chytá v žitě, který vydal dva roky předtím. Společně se svojí rodinou zde žil až do roku 1980, kdy ho prodal současné majitelce a jejímu manželovi. Na zahradě je přitom dodnes možné spatřit houpací síť, v níž Salinger, proslulý svým samotářstvím, trávil dlouhé hodiny. Zájem o svou osobu nesl spisovatel dost těžce. Stáhnul se do sebe a už tolik nepublikoval. Přesto ale ještě napsal řadu povídek, z nichž některé vyšly i knižně. Postupně tak spatřily světlo světa romány Vzhůru, tesaři do výše střechu zvedněte a dvě tematicky spojené novely Franny a Zooey, ve kterých se Salinger zabýval dospíváním a hledáním smyslu života.

Právě hledání na cestě dospívání se stalo ústředním tématem autorova stěžejního díla Kdo chytá v žitě. Příběh vypráví o Holdenu Caulfieldovi, který je vyloučen z elitní školy. Upřímný a zároveň ironický jazyk zapříčil, že se z knihy stal bestseller. Salinger se přiznal, že jde o román s autobiografickými prvky. „Moje dětství bylo hodně stejné jako toho chlapce v knize… Byla to velká únava, že jsem to lidem řekl,“ prozradil spisovatel. Jeho zmatený, nevyrovnaný hrdina věčně bojující s dospělou falší zapadl přesně do doby 50. let, kdy na předstíranou spokojenost začali upozorňovat umělci z hnutí „beat“ a v 60. letech se stal vzorem revolty. Román se v průběhu dvou měsíců od vydání dočkal osmi dotisků. V některých zemích však byl pro svou vulgaritu zakázán. Někteří američtí učitelé, kteří četbu doporučili svým žákům, byli propuštěni. Přesto, nebo možná právě proto, se stala kniha velmi populární a do roku 2004 se na celém světě prodalo přes 65 milionů jejích výtisků.

Ačkoli novináři rádi připomínají Salingerovo poustevnictví, je nutné připomenout, že spisovatel žil v domě až do roku 1967 se svou ženou a dvěma dětmi. Také zkazky o tom, že se v té době věnoval až 15 hodin denně psaní, se zřejmě nezakládaly na pravdě. Ve skutečnosti totiž Salinger pracoval čím dál tím méně. Jeho posledním vydaným dílem se v roce 1965 stala povídka Hapworth 16, jež nebyla kritiky přijata nijak příznivě. Salinger ale nenašel dostatek sil ji předělat, i když se původně se svým nakladatelem na jejím přepracování dohodl. Úplně ale nezahálel, neboť v letech 2015 až 2020 by mělo světlo světa spatřit pět jeho nepublikovaných textů. Spolupráce s ním byla každopádně těžká. Také nabídky ke zfilmování románu Kdo chytá v žitě po celý život odmítal.

Dům má čtyři pokoje, pět koupelen a oddělené apartmá nad garáží. Současná majitelka v domě svého času objevila autorovy staré bloky a další pamětihodnosti, o kterých při koupi objektu neměla tušení. K vile patří dvanácti akrový zalesněný pozemek a zahrada plná rostlin a stromů. „Salingerův někdejší domov sice odráží tři desetiletí používání ze strany Littlefieldových, stále ale působí dojmem útulného spisovatelského hnízdečka,“ stojí v nabídce. Nynější majitelka podle vlastních slov o prodeji budovy uvažovala od roku 2012, kdy ovdověla. Teprve nyní se ale k činu odhodlala. Oproti evropským zvyklostem nebude o dům, který by se jinak mohl proměnit v muzeum, usilovat stát ani město. Vila tak zřejmě zůstane v soukromých rukách a nebude volně k navštívení. Kdoví, jestli v ní noví vlastníci nenajdou nějaké Salingerovo utajené dílo…

Alžběta Bublanová