Drobný Hitlerův akvarel skončí zřejmě na Dálném východě

Aukční síně po celém světě se v posledních dnech a týdnech snaží všemožně přilákat potenciální kupce. Asi na nejrozporuplnější dílo před nedávnem vsadil německý dražební dům Weidler. Do své norimberské aukce totiž zařadil nevelký Hitlerův akvarel.

Dílo daly do dražby dvě sedmdesátileté sestry, které obraz zdědily po dědečkovi, jenž ho v roce 1916 koupil v jedné mnichovské galerii. Akvarel přitom není nikterak veliký; je 28 centimetrů vysoký a 22 centimetrů široký. Hitler ho namaloval v roce 1914, tedy v době, kdy se snažil prosadit jako umělec. Poté, co se ale několikrát neúspěšně pokusil dostat na Akademii výtvarných umění ve Vídni a o jeho plátna nebyl zájem ani na trhu s obrazy, svůj záměr vzdal. „Je těžké smířit se s průměrností a Hitler potřeboval být v něčem úspěšný,“ řekl před několika lety výtvarník Jakub Hošek, který tak komentoval zprávu o tom, že se během jednoho víkendu prodaly v roce 2009 v dražbě tři Hitlerovy obrazy za 42000 eur. Podle Hoška však díla měla hodnotu zhruba 100 eur, o zbytek se postaralo jméno autora.

Přestože oborníci před dražbou odhadli cenu obrazu na zhruba 50 000 eur, akvarel se nakonec prodal za částku mnohem vyšší. Anonymní kupec za něj totiž nabídl 130 000 eur, tedy zhruba 3,6 milionu korun. Ačkoli není jméno nového majitele známé, odborníci spekulují, že obraz nazvaný Matrika a stará radnice Mnichov skončí na Dálném východě. O dílo, které vytvořil nacistický vůdce, mělo zájem dalších 12 lidí, šlo o sběratele převážně z Ameriky a Asie. „Očekávali jsme hodně, ale takovou sumu ne,“ sdělila šéfka aukčního domu Kathrin Weidlerová a dodala, že obraz se prodal za tak horentní cenu nejspíše proto, že k němu byla přiložena i původní účtenka z roku 1916. K akvarelu navíc přinálěží také dopis od Alberta Bormanna, bratra Hitlerova spolupracovníka.

Aukce obrazů jednoho z nejkrutějších diktátorů všech dob nejsou přitom v Německu ničím úplně výjimečným. Není tomu tak dávno, co se za 80 000 eur prodalo pět Hitlerových obrazů. Podle dvojnásobného laureáta ceny Jindřicha Chalupeckého Jakuba Hoška jsou horentní částky za tato plátna neetické. „Hitler byl tragická postava našich dějin a vydražení jeho umění za nemalou sumu ho posouvá do seriózních kulturních kruhů,“ nechal se Hošek slyšet. S tím souhlasí i další odborníci, kteří jsou proti dražbě Hitlerových obrazů. Německé právo ale prodej ani koupi těchto děl nezakazuje. Pokud na nich není vyobrazen hákový kříž nebo jiný nacistický symbol, je podle zákona vše v pořádku.

Vzhledem k tomu, že byl Hitler v mládí umělecky nebývale potentní (podle odhadů vytvořil kolem 2000 děl) dočkáme se zřejmě vbrzku další aukce, na níž se objeví nějaké jeho plátno. Sympaticky se nicméně zachovaly bývalé majitelky obrazu, které se rozhodly věnovat 10% z utržené částky na charitu, konkrétně na pomoc postiženým dětem. Ačkoli by se to asi autorovi příliš nelíbilo, jeho dílo tak necelých sto let od svého vzniku nepřímo pomáhá handicapovaným lidem, které chtěl vůdce nacistického Německa sprovodit ze světa.

Alžběta Bublanová