Kde letos najdete ty nejkrásnější české betlémy?

Těžko bychom hledali pro adventní čas něco typičtějšího, než je vystavování betlémů. Tradici dřevěných napodobenin místa narození malého Ježíška založil již před bezmála osmy sty lety svatý František z Assisi. Stalo se tak roku 1223, když v jeskyni v italské hoře Alverno sloužil půlnoční mši. Při té příležitosti vyzdobil tamní sluj prvním betlémem, v němž si zdejší vesničané mohli prohlédnout živého oslíka, telátko i miminko.

Od té doby se zvyk rozšířil takřka po celé křesťanské Evropě. Také u nás je dodnes mimořádně oblíbený, což dosvědčuje i enormní množství betlémů, které je možné v českých kostelech, muzeích, ale i v domácnostech napříč celou zemí spatřit. Několik z nich dokonce figuruje i na seznamech Guinessovy knihy rekordů. Redakce e-kultura.cz pro vás vybrala pětici těch, které považuje za umělecky vůbec nezdařilejší.

5) Nově opravené jesličky v Sušici

Za vznikem novodobého sušického betléma stojí dvojice šumavských řezbářů Karel Tittl a Pavel Svoboda, kteří se v roce 2004 na základě legendy o ztracených sušických jesličkách rozhodli vytvořit vlastní. Práce jim, i přes úctyhodné rozměry jejich díla, nakonec zabrala deset měsíců. „Betlém je koncipovaný stupňovitě do šesti pater, jejich celková rozloha je 16 metrů čtverečných,“ vysvětlila ředitelka Muzea Šumavy, v němž jsou jesličky uložené, Zdeňka Řezníčková. Sušický betlém se skládá z 30 velkých figur, 300 menších postav a 40 objektů. Zajímavý je ze dvou důvodů. Do jesliček totiž jeho autoři zabudovali desítky elektrických motorů, které uvádějí do pohybu polovinu figurek, díky čemuž jde o jeden z největších mechanických betlémů u nás. Kromě toho jesličky upomínají na nejznámější šumavské destinace, počínaje sušickým náměstím a někdejší sirkárnou, přes Horskou Kvildu a Kašperské Hory, až po hrady Velhartice a Rabí.

Přestože je betlém relativně nový, potřeboval již v letošním roce kompletní opravu. Ta se nakonec ukázala jako mnohem složitější, než se původně předpokládalo. Jeden z tvůrců betléma totiž letos na jaře nenadále zemřel a k dílu nezanechal žádné nákresy. „Mechanismus vymýšlel pan Svoboda a nosil celé schéma v hlavě. Nezanechal žádný nákres, žádný plánek,“ dodala Řezníčková. Město proto požádalo o pomoc několik zdejších elektrikářů a řezbářů. Těm však trvalo řadu dlouhých týdnů, než se jim podařilo proniknout do složitého systému elektrických rozvodů a motorků. „Celé schéma se muselo prozkoumat a zakreslit, nebylo jasné, kam který kabel vede, k jakému motorku,“ uvedla ředitelka muzea. Nakonec ale opraváři slavili úspěch a betlém si tak opět mohou v historickém jádru Sušice lidé z celé republiky prohlédnout.

4) Multimediální betlém z česko-slovenského pomezí

Pouhé tři roky jsou zatím v Horní Lideči na Vsetínsku k vidění jesličky dokládající nadále vřelý a přátelský vztah mezi Čechy a Slováky, tvořící kdysi jeden stát. Pro veřejnost je přístupný od 25. prosince roku 2011. Nápad vybudovat v nevelké obci s 1 tisícem obyvatel, velký dřevěný betlém, se zrodil už v roce 1996. Trvalo to však dlouhých 15 let, než se původní záměr podařilo zrealizovat. Peníze nakonec daly dohromady vesnice z obou stran nedaleké státní hranice. Na výzdobě jesliček se proto podílel výkvět řezbářů z České a Slovenské republiky.

Betlém se skládá z 220 postaviček, z nichž 65 je pohyblivých. Doplněné jsou o více než 100 vyřezávaných staveb. Velkorozměrové mechanické jesličky se rozprostírají na ploše 170 m², z toho samotný betlém má plochu 50 m². „Každá figurka má svůj pohon, ty jsou osazeny ložisky pro kultivovaný chod celého soustrojí,“ popsal způsob, jakým jsou postavy v jesličkách rozpohybovány autor mechanické části betlému Zdeněk Tkadlec. A nezůstalo přitom jen u elektrického pohonu figurek. Betlém je multimediální. Doplňuje ho totiž snímek, jenž přibližuje nejzajímavější místa, události a řemesla česko-slovenského pomezí. Propojen je přitom s betlémem, v němž se rozsvěcují a dávají do pohybu oblasti, o nichž je ve snímku v danou chvíli řeč.

3) Karlštejnský unikát v kokosovém ořechu

O adventu se vyplatí zavítat také na Karlštejn. Zdejší muzeum, nacházející se v podhradí, totiž obsahuje největší soukromou sbírku vánočních jesliček v České republice. K vidění jich je zde padesát. Nejstarší betlém pochází z konce 18. století, tedy z doby, z níž se mnoho betlémů nedochovalo. Sestaven je z jednadvaceti figur a uložen je ve speciální barokní skříňce. Většinu návštěvníků zřejmě nejvíce překvapí samotná scéna, která se netočí toliko kolem narození malého Ježíška, ale kolem jeho obřízky. Ke zhlédnutí je zde také řada unikátů – od miniaturních jesliček zasazených do kokosového, vlašského či dokonce lískového oříšku, až po raritní exempláře vytvořené z cínu, vosku, chleba, perníku, nebo cukru.

Hlavní tahák karlštejnské expozice se nachází pod střechou. Na zdejší půdě je totiž rozložen největší český loutkový betlém, který nese název Královský. Kulisu jesličkám dělá samotný Karlštejn a jeho podhradí. Zahlédneme v něm kupříkladu Buška z Velhartic ochutnávajícího karlštejnské víno, jež zprvu trpké zdá se, Mistra Theodorika malujícího Madonu, nebo rytířský souboj na počest dámy kynoucí rekům z hradního okna. Spolu s tímto dějem přichází deset nejznámějších českých panovníků, kteří přinášejí Ježíškovi dary typické pro jejich osobnost a dobu – Karel IV. přináší hrad Karlštejn, Rudolf II. astronomický přístroj, Marie Terezie šperky. „Panovnická řada je netypicky zakončena T.G. Masarykem, který Ježíškovi přináší mapu České republiky,“ dozvídáme se z oficiální brožury k výstavě.

2) Krýzovy ručně poháněné jesličky

Jedním z těch českých betlémů, který se nachází v Guinessově knize rekordů, je ten jindřichohradecký, za jehož vznikem stál na přelomu 19. a 20. století punčochář Tomáš Krýza, po němž nesou jesličky jméno. „Až budu velký, postavím také takové jesličky, ale ještě větší a krásnější,“ nechal se prý slyšet v devíti letech, když si prohlížel betlém, který postavil jeho strýc. Do realizace 17 metrů širokého díla se pustil v roce 1857 a věnoval mu v podstatě zbytek svého dlouhého života, jenž vyhasl v květnu roku 1918. Vzhledem k době, v níž betlém vznikal, byl původně poháněn ručně. Nyní je však už uváděn do pohybu za pomoci pásů, ozubených kol a jednoho jediného elektromotoru.

Jesličky jsou vyrobené ze dřeva a z kašírovací hmoty, tedy z mouky, pilin, sádry a klihu. „Krýza využil vše, co měl po ruce a pracoval přitom metodou pokusu a omylu. Protože si autor nevedl žádnou dokumentaci, komplikuje to dost dnešní opravy, restaurátoři a údržbáři každou poruchu opravují podobně, jako Krýza tvořil, intuicí a někdy docela složitě,“ připomíná historik Libor Vykoupil. Kromě chléva s Ježíšem Kristem se sestávají jesličky z dalších částí, které znázorňují zvlněnou jihočeskou krajinu a vesnický život na sklonku 19. století. Betlém však obsahuje také výjev s horníky v rudném dole, nebo bránu s padacím mostem a strážnými hlídající město a Herodův palác. Najít v něm můžeme bezmála 1400 figurek, z nichž 133 se pohybuje. Punčochářský mistr nejprve vystavoval svůj betlém doma. Dokonce za podívaní vybíral tehdy od lidí neslýchané tři krejcary. Poprvé ho veřejně vystavil v roce 1894 na hospodářsko-průmyslové výstavě v Praze. Od roku 1998 jsou jesličky zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě.

1) Betlém, který nadchl Kennedyho a Marlene Dietrich

Dát do kupy přes sto let starý Proboštův betlém z Třebechovic pod Orebem musela být pěkná fuška. Skládá se totiž z více než 2000 dílků. Přesto se podle dobových zpráv jeho autoři Josef Probošta, Josef Kapucián a Josef Frimla dobře bavili. Do betléma totiž umístili postavy svých přátel a kamarádů. Probošt dokonce neváhal do jesliček přidat i svou vlastní figurku. Celkem se betlém skládá z více než tří set postaviček. „Josef Probošt za čtyřicet let vyřezal 351 figurek, z nich přes dvě stě je pohyblivých. Pomáhali mu kolega Josef Kapucián a tvůrce zmenšeniny mlýnského kolového mechanismu, sekerník Josef Friml,“ vysvětluje publicistka Barbora Ostřížková. Jako jediný u nás byl betlém i díky svým nesporným uměleckým kvalitám prohlášen v roce 1999 za národní kulturní památku.

Přestože takzvaný Proboštův betlém váží přes tři tuny, vydal se v roce 1967 na dlouhý zahraniční výlet, během něhož se stal hlavním exponátem výstavy Expo v Montrealu, kde nadchl Roberta Kennedyho a Marlene Dietrich. „Jesličky svého času obdivovala i anglická královna“ dodává Barbora Ostřížková. Po Novém roce čeká betlém generální oprava, takže pokud se vám naskytne možnost, určitě si jesličky jděte prohlédnout. Následující rok a půl totiž budou v péči restaurátorů. Oprava dřevěného skvostu by měla vyjít na 10 milionů korun. Takové peníze však Třebechovické muzeum betlému, kde jsou jesličky uložené, nemá k dispozici. Rozhodlo se je proto získat z Norských fondů. „Máme podanou žádost do Norských fondů, které by pokryly veškeré náklady,“ nechala se slyšet ředitelka muzea Silvie Dušková. Uvidíme tedy, jestli třebechovičtí nakonec uspějí. Jejich betlém by si to každopádně zasloužil…

Pavel BestA