Na Lokti chystají divadelní představení o Fridě Kahlo

Jedním z mála českých hradů, který má pro návštěvníky otevřeno také přes zimu, je západočeský Loket. Vedení známého středověkého hradu přitom ani v těchto sychravých, zatažených dnech nelení a připravuje pro potenciální zájemce velezajímavý kulturní program. Jeho vrcholem by měla být divadelní inscenace věnovaná excentrické mexické malířce Fridě Kahlo, jež zde bude k vidění 6. února.

Na vyvýšeném skalním ostrohu, který nedaleko Karlových Varů vytváří řeka Ohře, se k nebi už přes 800 let tyčí mohutný hrad Loket. Své jméno si známé středověké sídlo vypadající zdálky jako robustní pevnost vysloužila právě díky meandru, který zde v minulosti vzniknul a jenž svým tvarem připomíná lidský loket. O mimořádném významu, který hrad v předešlých staletích u nás zaujímal, vypovídá přezdívka, jíž si postupně vysloužil. Už ve středověku se o něm hovořilo jako o „klíči ke Království českému.“ Hrad totiž už od první poloviny 13. století střežil naše západní hranice. Kromě toho se stal jedním z důležitých opěrných bodů krále Václava I. v bojích proti svému mimořádně ambicióznímu synovi Přemyslu Otakarovi II. Později za vlády Jana Lucemburského se dokonce stal dočasným sídlem českého panovníka.

Později musel hrad několikrát odolávat silnému obléhání. Třikrát se svého času snažili klíč ke Království českému získat husité, nakonec ale vždycky odtud museli odtáhnout s nepořízenou. Úspěch jako první slavili až švédští vojáci, kteří hrad dobili roku 1648 a jak bylo jejich nepěkným zvykem, následně ho vyrabovali a poplenili. Do dějin se ale Loket zapsal především jako vězení. Na hradě byl totiž jako tříletý držet proti své vůli Karel IV. Dokonce nějaký čas tehdy musel přečkat ve zdejší kobce. Druhým slavným vězněm, který zde pobýval a na rozdíl od Karla IV. našel i smrt, byl nejvyšší hofmistr Českého království Jiří Popel z Lobkovic. Ten se sem dostal kvůli obvinění ze spiknutí proti císaři Rudolfovi II. Původně byl přitom odsouzen k trestu smrti, císaři se mu ho ale na poslední chvíli zželelo a trest zmírnil na doživotí. Našli se však i tací, co na hradě prožili mimořádné krásné chvíle. K takovým lidem bezesporu patřil i slavný německý spisovatel Johann Wolfgang Goethe, jenž zde oslavil 74 narozeniny po boku své mladičké milenky Ulriky von Levetzow.

Hrad v současnosti ukrývá dvě naprosto odlišné výstavy; obě však mimořádně zdařilé a zajímavé. Ta první je umístěná v přízemí Hejtmanského domu a přibližuje návštěvníkům historii a současnost výroby porcelánu, která byla a dodnes částečně je i pro kraj typická. Zdejší místnosti s překrásně vymalovaným dřevěným stropem jsou tak plné skleněných vitrín s drobnou keramikou počínaje starými škrtátky, přes lázeňské knoflíky, až po porcelánové panenky a čajový a servisní porcelán. V Markrabském domě pak návštěvníci mohou obdivovat zdejší velkou raritu. Jde o nejstarší známý meteorit na světě, který na hradní nádvoří dopadl v roce 1422 a stál za vznikem legendy o zkamenělém purkrabím. Kámen totiž váží 107 kilogramů, tedy jako dobře stavěný muž. Podle pověstí mělo jít o zakletého markraběte Vohburského, který v té době na Lokti krutě vládnul a proto se proměnil v obří balvan.

Druhá expozice je na hradě věnována útrpnému právu. Čemu koneckonců jinému, když se hrad proslavil zejména právě jako vězení. To státní zde dokonce sídlilo až do roku 1948. Výstava je to dokonale ilustrační, neboť si v rámci ní mohou návštěvníci prohlédnout nejrůznější techniky mučení předváděné na figurínách s lidskou podobou a v životní velikosti. Letos by navíc mělo dojít k rozšíření expozice o dvě nové kobky. Loket je navíc jako jeden z mála českých hradů a zámku otevřený i přes zimu. Poslední návštěvníky však oproti létu mohou na Loket zavítat v 15:30, tedy o hodinu dříve než po zbytek roku. Hrad také v těchto dnech nabízí zajímavé kulturní vyžití. 6. února by zde mělo proběhnout představení nazvané Frida K., jež vzniklo na motivy životního příběhu slavné mexické malířky. V inscenaci se představí jen jedna jediná herečka, a sice Diana Šoltýsová z divadelní společnosti 3D Company. Vzhledem k mimořádně interesantnímu Fridině osudu, půjde jistě o dramatickou lahůdku.

Jan Perniš