Podařilo se objevit ostatky Miguela de Cervantese?

Kdo by neznal Dona Quijota a jeho věrného sluhu Sancho Panzu, titulní hrdiny jedné ze stěžejních knih evropské literatury z pera španělského romanopisce Miguela de Cervantese y Saavedry. Přestože o autorově životě i díle toho víme velmi mnoho, kde byly ukryty jeho pozůstatky, zůstávalo záhadou. Vypadá to však, že se před nedávnem podařilo španělským expertům rozlousknout i to.

Geniální španělský romanopisec, který přišel na světlo světa v roce 1547 nedaleko Madridu v městečku Alcalá de Henares, jenž je dnes zapsané na seznamu Světového dědictví UNESCO, naposledy vydechnul 22. dubna roku 1616. Stalo se tak shodou okolností jen o pár dní dříve, než tento svět, o několik tisíc kilometrů severněji, opustil neméně proslulý literát William Shakespeare. Cervantes byl ale výrazně starší než jeho anglický kolega. V okamžiku smrti mu bylo plných 69 let a měl toho nejen na poli literárním, ale i vojenském hodně za sebou. Značnou část života totiž Cervantes strávil jako voják v armádě, kde utrpěl několik vážných zranění. Právě ta by podle slov Francisca Etxeberrii, vedoucího týmu španělských archeologů pátrajících po ostatcích známého romanopisce, měla dopomoci k jeho snadnější identifikaci. V roce 1571 byl totiž Cervantes v námořní bitvě u Lepanta zasažen dvěma nepřátelskými kulkami do hrudníku a další do levé paže, díky čemuž jí už nikdy pořádně nepohnul.

„Španělsko mělo začít s hledáním Cervantesových ostatků mnohem dříve,“ nechal se před časem slyšet vydavatel a historik Alfonso de Ceballos-Escalera. Vědci totiž tušili, kde by mohl být literát uložený. S pátráním po jeho kosterních pozůstatcích ale začal tým profesora Etxeberrii teprve před rokem. Vědci se přitom hned od počátku zaměřili na madridský Trinitářský klášter. Cervantes, který strávil dlouhých pět let v pirátském zajetí, byl vězněn pro podezření z vraždy a nějaký čas později prožil po boku své mladičké manželky Cataliny Salazarové, si totiž na sklonku života přál, aby byl pohřben v madridské „čtvrti literátů“, kde klášter leží. Jak se nyní ukazuje, stopa to byla zřejmě dobrá. Na sklonku měsíce ledna se vědcům podařilo pod zdejší podlahou narazit na několik výklenků.

Předcházelo tomu samozřejmě bedlivé zkoumání za pomoci infračervených kamer, 3D skenerů a geo radarů. Experti si museli při práci počínat obzvláště opatrně a dělat co nejmenší hluk. Klášter je totiž dosud používán (žije v něm několik řádových sester) a navíc je od roku 1921 veden jako kulturní památka. „Věříme, že pokud nebyly Cervantesovy ostatky v minulosti přemístěny, leží někde pod tímto místem,“ hlásil na začátku roku Etxeberria. Následovalo odkrytí krypty, v níž se archeologům podařilo nalézt 33 nevelkých výklenků, kde objevili jednu rakev a kosti nejméně devíti dalších lidí. „Nalezli jsme zbytky rakve, dřevo, kamení, nějaké úlomky kostí, hlavně však jeden fragment z rakve s iniciálami M.C.,“ mohl se Etxeberria o pár týdnů později svěřit světovým médiím. Právě počáteční písmena na dřevěném sarkofágu naznačují, že by se v něm skutečně mohly nacházet Cervantesovy ostatky.

Všechny nalezené předměty byly následně odeslány k důkladné analýze, která bude podle všeho probíhat několik měsíců. Experti se při identifikaci kosterních pozůstatků budou moci opřít o další dvě důležité informace, které se nám o Cervantesovi dochovaly. Z písemných pramenů víme, že spisovatel, o němž často a rád píše ve svých esejích Milan Kundera, zřejmě zemřel na následky cukrovky. V závěru života na něj navíc asi nebyl moc hezký pohled. Kromě již zmíněných zranění, mu totiž v ústech zbylo jen šest zubů.

Pavel BestA