Léčba kocoviny hudbou

Aneb dobrá rada nad zlato

Silvestrovská noc. Čas veselí z dalšího prožitého (nebo přežitého) roku, vítání Nového roku a jiné specifické slasti této noci bývají často spjaty s konzumací alkoholu, někdy i v míře větší než malé…

Lidé jsou nepoučitelní a dle definice třetího Newtonova pohybového zákona vždy po akci přichází i reakce. V tomto případě  tedy tělo konzumenta reaguje na litry fermentovaných nápojů a to způsobem poněkud krutým. Pro lepší ponoření do probírané problematiky uvedeme malý příklad.

Je 1.1. blíže nespecifikovaného roku, 12 hodin odpoledne. Nebohý konzument se nám právě probouzí po probdělé noci a tupým  pohledem hypnotizuje stěnu stropu. Ví, že dokud leží na zádech, tak je vše v pořádku, ale jakmile se zvedne, tak má pár vteřin na urychlený transport směrem k záchodu, kde se vší pravděpodobností bude provádět jednu velmi nevábnou činnost, jejíhož popisu vás ušetřím. Zasvěcení jistě vědí, o čem mluvím. Ze záchodu poté rozvážně prochází bytem, aby po letmém pohledu do kuchyně, respektive do lednice opět absolvoval tu samou cestu opačným směrem, tentokráte však velmi svižným (někdo by řekl svi****m) krokem. Přichází část martýria mezi pijáky nazývaná puzzle, tedy skládání střípků z předchozího večera, což není věc snadná a o této problematice by jistě lépe promluvil odborník přes výpočetní techniku, konkrétně přes vymazávaní paměti. Náš hrdina matně vzpomíná, co dne předtím (zde příběh vykazuje paralely s katastrofickým filmem Den poté) dělal a kde všude byl. Tu si však vzpomene, jak ve stavu podnapilém líbal krásnou ženu, tedy v tu chvíli krásná byla, a z depresivní nálady se rázem stane nálada veselá, přičemž se konzument vnitřně dme pýchou. Ještě větší radost pak má, když si vzpomene, že mu neznámá kráska napsala své telefonní číslo rtěnkou na jistý kus papíru. Z veselé nálady se tím pádem stává nálada opojná, při které hrdina zapomíná na všechny neduhy, které ho souží. Tato nálada mu vydrží do chvíle, než ve svých kalhotách najde zmiňované číslo, ovšem napsané na vstupence k Travesti show a pod číslem nápis ,,Zavolej, Karel“. Vedle poklesu nálady pak musí konzument absolvovat svojí třetí cestu k míse, tentokráte tu nejdepresivnější. Po návratu do pokoje je zdrcen a přemýšlí, co si pustit, aby si alespoň trochu zvedl náladu a nemyslel na příšernou bolest hlavy a břicha. Hlavně by měl nejdříve vyndat z přehrávače kompilaci německého industriálu a z poličky odstranit svá oblíbená grindcoerová alba a výběr léčivé hudby může začít.

Tady je pár tipů, co by si náš hrdina mohl pustit.

Björk – Selmasongs

Tento soundtrack k filmu Tanec v temnotách od Larse von Triera, lze aplikovat při zvlášt tragickém případu požití nekvalitní pálenky. Poslech tohoto zdařilého soundtracku dokonce odvádí pozornost od zdravotních problémů, protože při jeho poslechu jistě budete vzpomínat na výše uvedený film a přemýšlet, jestli to opravdu byl výborný film nebo kýčovitá slátanina. Ovšem vsadím se, že hrdina byl dal cokoliv za to, aby i přes následky methanolu ještě někdy tento film viděl na vlastní oči.

Vypsaná Fixa – cokoliv

Vypsaná Fixa je určena pro další z tragických případů, konkrétně pro ty alkoholiky, jejichž mozek už odmítá další a další dávky alkoholu. Ti si pak mohou v klidu říci, že to co právě vidí není příznakem deliria tremens, ale to jen jejich obrazotvorná fantazie zpracovává surrealistické texty Vypsané fixy. Domácí motokrosař, jede skrz ložnici…

The Axis Of Perdition – Deleted Scenes From The Transition Hospital

Milovnící a praktikanti známého výroku Friedricha Nietzscheho mohou zkusit tuto desku. Pokud totiž během kocoviny přežijí poslech této muziky na pomezí industriálu, doom metalu a black metalu, pak už je skutečně nic nerozhází a mohou brát požitek z kocoviny jako zkoušku ohněm.

Beatles – A Hard Day´s Night

Úplně opačným případem než v případě předchozího alba je deska Beatles A Hard Day’s Night. Z alba totiž sálá optimismus na sto honů. Pokud hrdina zvolí léčbu optimismem, tak je toto album nejlepší možnou volbou (tady ovšem pozor, protože s tím optimismem se to nesmí přehánět; konzumenta stále bolí hlava). O tom, že je tato deska  jako stvořená pro léčbu kocoviny, svědčí i padnoucí názvy skladeb, které jednak donutí konzumenta přemýšlet a zároveň ho i lehce popíchnou.

Nirvana – In Utero

Nirvana? Proč? Inu milý hrdino, proto, aby jsi si uvědomil, že může být ještě hůř. Kurt Cobain celý život trpěl chronickou bolestí břicha, bral tuny heroinu a to vše v roce 1993 ventiloval pomocí této nejdepresivnější nahrávky v historii skupiny. Uvař si tedy Pennyroyal tea a přemýšlej nad tím.

Pak bych zmínil nahrávky, kterým by se měl posluchač po probdělé noci vyhnout.

Vomitory – cokoliv

Název této švédské death metalové kapely mluví za vše. Pro ty co angličtině příliš nevládnou, jen dodám, že vomitory znamená dávidlo…

Alkehol – cokoliv

Přestože jedno z alb této rockové partičky se jmenuje Kocovina, tak bych v žádném případě nedoporučoval poslech této kapely při potírání účinků kocoviny. Verše typu ,,To jsme se zase, děsně vožrali…“ by mohli dokonat dílo zkázy.

Michael Jackson, Tokio Hotel nebo Placebo

Díky nepříjemné zkušenosti našeho hrdiny se stvořeními na hranici mezi mužem a ženou, bych tyto interprety raději nedoporučoval.

Vezměte si mé rady k srdci. Jednou můžete být oním hrdinou Vy!

-jt-