Prinzhornova sbírka
5. 2. 2009 – 3. 5. 2009
Nejupřímnější umění – Art brut
V Domě U Kamenného zvonu v Praze právě probíhá výstava prací J. Forstera, O. Herzberga, P. Meyera, A. Natterrera, G. Sieverse, a dalších. Že vám ta jména nic neříkají? Nemusíte se za to stydět.
Nejedná se totiž o školené umělce, nýbrž o psychicky narušené pacienty nejrůznějších léčeben. Mezi lety 1918-1920 jejich tvorbu shromáždil německý psychiatr Hans Prinzhorn, jehož sbírka se stala předmětem pražské výstavy.
Autorky koncepce Ivana Brádková a Terezie Zemánková pečlivě vybraly a uspořádaly díla téměř dvaceti autorů. Každý je také doplněn o stručný životopis, který přibližuje jeho minulost a lékařskou diagnózu. Celá výstava tak dostává další rozměr. Jednotlivé obrazy si můžete spojit s konkrétním lidským osudem. Tato dílka nepůsobí sterilně ani anonymně, jako tomu občas bývá u školených malířů. Zde se za každým tahem tužky a nánosem barvy skrývá jeden výjimečný osud. Například Else Blankenhorn malovala bankovky nesmírné hodnoty, které měly spasit „pohřbené milenecké a manželské páry“. Heinrich Hack trpící schizofrenií byl přesvědčen, že ho k malování nabádá Ježíš Kristus a Peter Meyer věřil, že obrázky svatých maluje přímo pro kolínský dóm.
Každého pacienta vedlo k malování něco jiného. Každý si také oblíbil odlišnou techniku, materiály a témata. V Galerii hlavního města Prahy si můžete prohlédnout detailně propracované kresby obyčejnou tužkou, volnější malby na lepence nebo novinovém papíře, objekt složený z cárů tkaniny a mnoho dalších. Podle dochovaných informací pacienti občas malovali také vlastními exkrementy, taková „díla“ se nám naštěstí nedochovala. Ačkoliv jsou jednotlivé exponáty velmi rozdílné, jednu vlastnost mají společnou – upřímnost. Ať už byl momentální stav jejich autorů jakýkoliv, neměli sebemenší snahu se někomu svou tvorbou zavděčit. Jejich výpovědi jsou pravdivé a často svou kvalitou dosahují překvapivých hodnot.
Teprve počátkem dvacátého století se odborníci začali hlouběji zajímat o tvorbu tzv. neškolených umělců – duševně chorých lidí, vězňů, dětí nebo senzibilů. V roce 1945 ji francouzský malíř Jean Dubuffet označil společným pojmem Art brut, neboli syrové umění. Tyto lidské projevy tedy byly povýšeny mezi umění a staly se předmětem celé řady odborných studií. Art brut se následně stal vzorem pro profesionální malíře, kteří v něm nacházeli nové podněty a inspirační zdroje. Nejsilnější odezvu vidíme v dílech německých expresionistů. Paul Klee uvedl: „Díla duševně chorých (…) by měla být brána hluboce vážně, mnohem vážněji, než celé pinakotéky.“
Výstava Prinzhornovy sbírky vám pomůže pochopit, čím byla tato generace malířů tolik očarována. Představí vám ale také mnohem smutnější souvislosti, které se k této sbírce vztahují. V roce 1937 byla totiž využita Hitlerem k veřejnému odsouzení moderního umění na výstavě nazvané Entartete Kunst, neboli zvrhlé umění. Obrazy moderních malířů tam přirovnal k tvorbě psychicky narušených lidí, aby dokázal jejich pokleslost. O dva roky později Hitler dokonce rozhodl o takzvané euthanasii duševně nemocných a nechal jich desetitisíce povraždit. Josefa Forstera, jehož obraz si vybralo muzeum Prinzhornovy sbírky jako své logo, před touto „smrtí z milosti“ zachránila sestra, která si ho včas odvezla do domácí péče. Ne všichni ale měli takové štěstí. Pochmurná atmosféra této temné části naší historie je na výstavě umocněna tlumeným světlem a panely s Hitlerovými prohlášeními.
Hodnocení:
Ať už budete z výstavy odcházet ve smutné náladě obrácené k hrůzám druhé světové války, nebo povzneseni jednoduchostí a upřímností obsaženou ve vystavených obrazech, rozhodně nebudete litovat, že jste si na ni udělali čas. Můžete být přesyceni moderním a postmoderním uměním nebo znuděni uměním klasickým, ale Art brut vám představí naprosto odlišné pohledy na svět. Pootevře dveře do skrytých koutů lidské duše.
Výstava potrvá od 5. 2. 2009 do 3. 5. 2009
Kde:
Dům U Kamenného zvonu
Staroměstské náměstí 13, Praha 1
Otevřeno:
denně kromě pondělí od 10.00 – 18.00
Vstupné:
Dospělí: 120 Kč
Studenti, senioři: 60 Kč
91%
Monika Ticháčková
doufam, ze je vystava tak zajimava, jak rikate. prave se na ni totiz chystam.
Pro Boba001: tak potom určitě napište, zda se Vám výstava líbila, nebo jste byl spíše zklamán.
musim rici, ze mam z vystavy smisene pocity. na jedne strane je to vystava zajimava i zajimave kocipovana. na druhe strane jsou to prace dusevne chorych lidi a ne umelcu a je to na vystavenych dilech samozrejme videt. chapu to spise jako inspiracni zdroj, ale ne jako umeni samo o sobe. tedy tak to alespon citim. urcite to stoji za videni, ale… ale? je to umeni nebo ne? a nebylo by pak umenim uplne vsechno?
Úžasná expozice.