Na pulty českých knihkupectví dorazily Satanské verše

Přestože od publikace Satanských veršů významného bombajského rodáka Salmana Rushdieho uplynulo už více než čtvrtstoletí, teprve nyní se kontroverzní kniha dočkala i odpovídajícího českého překladu. Ten připravilo nakladatelství Paseka, které se u nás dlouhodobě stará o vydávání Rushdieho děl. Román, kvůli němuž byla nad spisovatelem vynesena fatva, je v tuzemských knihkupectví k dostání od začátku tohoto měsíce.

Satanské verše spatřily světlo světa v roce 1988 a staly se tak v pořadí čtvrtým Rushdieho románem. V době jejich vydání byl indicko-britský spisovatel považovaný již za zavedeného autora, který na sebe výrazněji upozornil o sedm let dříve, kdy vydal svoji zřejmě umělecky nejzdařilejší knihu Děti půlnoci, za niž obdržel prestižní Bookerovu cenu. Satanské verše vyprávějí příběh indických herců Džibríla Farišta a Saládína Čamči, s nimiž se po teroristickém útoku zřítí na lince z Bombaje do Londýna letadlo. Oba přitom jako zázrakem přežijí. Projdou však překvapivou fyzickou proměnou. Román tak v sobě nezapře prvky magického realismu, je prodchnut ironickými postřehy, častými dějovými odbočkami a má silný filozofický přesah. „Rushdie vědomě navazuje na Charlese Dickense a Laurence Sterna a Satanské verše přetékají vedlejšími postavami, odbočkami a esejistickými glosami, avšak veškerá živelná chaotičnost románu je vybudována na základech pečlivé struktury,“ napsala před časem v recenzi věnované této knize publicistka Petra Johana Poncarová.

Ortodoxní muslimové si však román vyložili jako pokus o urážku proroka Mohameda. Na začátku roku 1989 proto ajatolláh Chomejní uvalil na Rushdieho náboženskou klatbu takzvanou fatvu, na jejímž základě ho od oné chvíle mohl jakýkoli muslim beztrestně zabít. To samozřejmě změnilo spisovatelův život k nepoznání. Musel se začít skrývat, žít pod policejní ochranou a používat krycí jméno Joseph Anton. „Málokdo žije životem, jaký přímo vybízí k literárnímu ztvárnění. Mně se to bohužel přihodilo,“ okomentoval svůj neradostný úděl v rozhovoru s Kateřinou Kadlecovou pro časopis Reflex. Jménem Joseph Anton pak Rushdie v roce 2012 pojmenoval své paměti, které téhož roku vyšly díky nakladatelství Paseka i česky. Ačkoli se postupem let spisovatelova situace přeci jen výrazně zlepšila a dnes se již může svobodněji pohybovat po veřejnosti, před několika málo lety íránská nadace v čele s Hasanem Saneím zvýšila odměnu za Rushdieho likvidaci na 3,3 milionu dolarů, tedy zhruba 75 milionů korun.

Zatímco Rushdiemu se podařilo atentátům vyhnout, podobné štěstí nemělo několik jeho vydavatelů a překladatelů jeho textů. V červenci roku 1991 byl nejprve ošklivě pobodán jeho italský překladatel Ettore Capriolo, jen o několik dní později atentátníci zavraždili japonského lingvistu Hitoši Igarašiho, který převedl několik Rushdieho děl do svého mateřského jazyka. O dva roky později musel několika násilným útokům čelit i spisovatelův norský nakladatel William Nygaard. Možná i proto v Čechách vyšly Satanské verše až roku 1994 a navíc anonymně. Překlad nadto nebyl příliš kvalitní a vyznění knihy tak do určité míry deformoval. Nakladatelství Paseka, které již vydalo 11 Rushdieho knih, se proto rozhodlo přijít na trh s vlastním překladem.

„Nové české vydání vznikalo bezmála tři roky. Aktuální překlad poprvé dovoluje seznámit se s Rushdieho myšlenkově bohatým, mnohovrstevným a jazykově nápaditým dílem v podobě, která svou kvalitou plně odpovídá jeho původnímu anglickému znění,“ stojí v oficiální zprávě vydavatelství. Zřejmě aby předešlo případným problémům, přistoupila Paseka k publikaci překladu pod pseudonymem Jan O. Tichý. Nakladatelství navíc odtajnilo svůj plán vydat v příštím roce Rushdieho nejnovější román Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí, který spisovatel dopsal na konci uplynulého roku a který by měl letos v září spatřit světlo světa v angličtině. Kniha by v sobě měla nést jak prvky magického realismu, tak historické pohádky ze středověku. „Propojí dvanácté století se současností,“ prohlásil Rushdie na literárním festivalu v anglickém Cheltenhamu. Máme se tedy zřejmě opět na co těšit…

Jan Perniš