Zpěvačka Venika Hartlyn na jaře hledá kousek nebe
Po úspěchu první u nás zveřejněné písně Veroniky Novákové vystupující v hudební branži pod pseudonymem Venika Hartlyn, Vám tento týden přinášíme jednu z jejích nejnovějších nahrávek, pojmenovanou Kousek nebe, jejíž text je prodchnut jak posledními záchvěvy chladné zimy, tak především hřejivým jarem, které přeje lásce a lyrickým příběhům.
Čtyřiadvacetiletá Venika Hartlyn se narodila a následně i vyrůstala v nevelké jihomoravské vesničce poblíž Holešova. Nyní však již několik let žije v Olomouci, kde se věnuje studiu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. První zkušenosti s nahráváním získala v žeranovickém studiu Pantheon, kde jí pomáhal Robert Bakala s Hanzem Sedlářem, členem bývalé skupiny Segment. Dnes již má Venika za sebou několik samostatných recitálů, hostování v činohře Moravského divadla, nebo účast na mezinárodním festivalu zpívajících básníků v Kroměříži. S muzikanty z Hudebního institutu vystupovala v Jazz Tibet Clubu a před dvěma lety se mladá hudebnice, pro niž je charakteristický něžný ženský projev, představila v Holešově jako předskokanka slovenské zpěvačky Kristíny během jejího turné po ČR.
Tak jak to v umění někdy bývá, skladba Kousek nebe vznikla shodou dobrých náhod a je výsledkem jednoho plodného setkání. „Pan Juraj Soviar mi text napsal poté, co jsme se setkali v Olomouci – bylo to v rámci besedy s ním ve zdejším Muzeu umění, kde byl hostem pořadu Slovo, které zpívá – a vyposlechl si mé skladby,“ vysvětluje sama autorka. Hudebním fajnšmekrům je jistě jméno Juraje Soviara velmi dobře známé. Jde o 42letého básníka, novináře a textaře, který napsal řadu písní pro Joža Ráže, Vašo Patejdla, rockové skupiny Elán, Modus či Taktici. Veničina nahrávka Kousek nebe se, tak jako ve většině předešlých případů, nese na vlnách zpěvaččina křehkého melodického hlasu a výrazného klavírního doprovodu.