Sestry Jílovské vzpomínají v Leice na život mezi elitou
Svým objektivem zachytily básníka Andrého Bretona, retuší změnily podobiznu Julia Fučíka a jsou taktéž autorkami jednoho z nejslavnějších snímků Borise Pasternaka. Ve třicátých letech založily historicky první český fotografický ateliér a společně v něm nasnímaly nejznámější osobnosti předválečné Evropy. Řeč je o sestrách Jílovských, které nyní vystavují své práce v Leica Gallery Prague.
Jejich vůbec prvním zákazníkem byl Karel Čapek. Psal se rok 1938 a český spisovatel se právě dozvěděl o podepsání Mnichovské dohody – světlo světa tak spatřila slavná fotografie „Čapek se smutnýma očima“. Sestry Staša Fleischmannová a Olga Housková rozené Jílovské, které loni na podzim oslavily 95. narozeniny, nyní představují společnou tvorbu i rozdílné poválečné osudy v pražské Leica Gallery. Výstava nesoucí název podle předválečného ateliéru, kdysi pojmenovaného výtvarníkem a spisovatelem Adolfem Hoffmeisterem jako Foto OKO bude pro zájemce k vidění do začátku června letošního roku.
První české fotografické studio sester Jílovských byla v podstatě jen maličká podkrovní mansarda uvnitř slavného Topičova nakladatelského domu v centru Prahy. Zákazníci do něj vcházeli úzkou předsíní se střešním oknem, kde se fotografovalo, retušovalo, paspartovalo a často i úřadovalo. Úspěchu pak dvojčata Staša a Olga dosáhly jak v portrétním, tak i dětském žánru – jejich ateliér se jako vůbec první proslavil leporely s dětskými portréty. V podkrovní mansardě fotografovaly sestry i za války, na falešné doklady a to i přes skutečnost, že Stašin první manžel, Bedřich Stern zemřel v Osvětimi. „Vůbec jsme si neuvědomovaly, že za to můžeme jít do kriminálu, nebo být pověšeny“ nechala se slyšet při vernisáži Staša Fleischmannová.
Rodina Jílovských patřila k intelektuální elitě první republiky a významně se podílela na kulturním a společenském dění. Mezi rodinné přátele a známé se řadily takové osobnosti jako Franz Kafka, dvojice Voskovec a Werich, Jaroslav Ježek, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, S. K. Neumann, Ferdinand Peroutka, či František Halas. Otec Staši a Olgy, Rudolf Jílovský spoluzaložil kabaret Červená sedma, ve kterém zpíval a zároveň byl i nakladatelským manažerem. Sestry Jílovské začaly fotografovat již v dětství, později obě vystudovaly fotografii i na státní grafické škole v Praze. „Někdejší žačky Jaromíra Funkeho na Státní grafické škole v Praze patří k předním osobnostem české kultury jak vlastním pojetím fotografování, tak svědeckou hodnotou tvorby. Studium jim dalo solidní řemeslné základy, hlavně ovšem pomohlo zvednout stavidla osobní a osobité imaginaci,“ podotýká kurátor aktuální výstavy, Josef Moucha.
Zároveň však poukazuje i na stinné, či spíše temné stránky Stašiny a Olžiny tvorby: „Dvojčata patří ke generaci těžce poznamenané totalitními režimy. Aniž se to dalo předvídat, z jejich zájmu vznikaly podobizny budoucích obětí nacistické zvůle: Mileny Jesenské, Josefa Taussiga, Julia Fučíka, Bedřicha Sterna.“ Odkazuje tak na skutečnost, že se během německé okupace v pražském ateliéru vedle běžného portrétování, retuší měnily oficiální podobenky a vyráběly podobizny na falešné doklady (například známá fotografie Julia Fučíka). V roce 1945 se v ateliéru také skrývali utečenci z koncentračních táborů.
Zřejmě i proto Josef Moucha pojal celou výstavu jako představení zásadních životních etap obou sester. Zpočátku expozice zahrnuje rodinné fotografie, na něž navazují útržky ze společné ateliérové tvorby a poté se vystavená díla rozdělí, což de facto symbolizuje i rozdělení životních cest obou sester. Zatímco Staša se po smrti svého prvního manžela provdala za spisovatele a diplomata Iva Fleischmanna, s nímž emigrovala do Francie, kde se věnovala samostatné fotografické tvorbě a kolážím. Olga se ještě pár let po válce starala o ateliér, konkrétně až do roku 1949, kdy bylo soukromé podnikání přicházejícím komunistickým režimem zakázáno. Stala se pak dvorní fotografkou Divadla na Vinohradech. Jedna část výstavy je tedy věnována Olze a jejímu fotografickému angažmá v divadelním prostředí, druhá pak ukazuje Stašinu exilovou tvorbu.
Výstava trvá od 10. 4. 2015 – 14. 6. 2015
Kde:
Leica Gallery Prague o.p.s.
Školská 28
110 00 Praha 1
Otevřeno:
pondělí – pátek do 10:00 – 21:00
sobota – neděle do 14:00 – 20:00.
Vstupné:
Plné: 70,- Kč
Snížené: 40,- Kč
O sestrách jsem nikdy předtím neslyšela, ale jejich příběh i fotky mě uchvátily.
Další velezajímavá výstava fotografií v Leice, z níž se stala jedna z nejlepších tuzemských galerií vůbec.
Spíše dokumentární než umělecké snímky
Jak které. Většina snímků podle mě ale umělecké kvality a ambice má. Třeba zde reprodukovaná fotografie André Bretona je toho dobrým příkladem. Určitě nemůže nikdo říct, že by šlo pouze o dokumentární snímek.
Úžasně vitální dámy. Měla jsem je možnost osobně vidět a říkala jsem si, že takhle bych chtěla jednou v jejich věku vypadat…