Na hradě Valdštejn zazní verše Máchova slavného Máje

Nejstarší hrad Českého ráje, romanticky vyhlížející Valdštejn před pár týdny znovuotevřel své brány turistům. Nejprve do svých útrob lákal návštěvníky na expozici mandal vytvořených ze skleněných semínek šatonových růží výtvarnice Věry Valáškové, příští pátek by pak zde měly zaznít slavné verše Máchova Máje.

Rozsáhlý hradní areál Valdštejna je pro recitaci nezapomenutelných Máchových veršů jako stvořený. Sídlo totiž vzniklo už ve středověku. Kolem roku 1260 ho nedaleko dnešního Turnova nechal vybudovat významných šlechtic Jaroslav z Hruštice z rodu Markvarticů. Později však hrad, asi za tažení samotného Jana Žižky z Trocnova, dobili husité a následně zde několik let žila obávaná tlupa loupežníků, kterou se podařilo rozehnat v roce 1440 až přivolané zemské hotovosti. Do rukou slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna, po němž nese hrad své jméno, se sídlo dostalo roku 1623, poté co ho český generalissimus odkoupil od nesvéprávného Jindřicha Smiřického. O nově nabitý areál však jevil velitel císařských vojsk jen pramalý zájem a Valdštejn proto začal velmi rychle chátrat. Právě tehdy se stal cílem cest řady poutníků, mimo jiné i Václava Holana Rovenského, jenž zde po návratu z Říma našel útočiště a skládal zde barokní duchovní písně. V 19. století prošel hrad romantickou přestavbou. Dnes z něj však zbývá několik málo budov, jinak jde o působivé ruiny rozkládající se navíc na třech skalních blocích. Těžko tedy s přihlédnutím k místu i k historii hradu hledat vhodnější místo pro recitaci Máchova Máje.

Pro Valdštejn hovoří ještě jedna skutečnost; na prvním nádvoří hradu si lze v nevelké kapličce prohlédnout údajný portrét Karla Hynka Máchy. Má jít o jedinou věrnou podobiznu našeho nejslavnějšího romantického básníka. Všechny ostatní portréty totiž vznikly až posmrtně a malíři v nich zpravidla dosti popustili uzdu své fantazii. Máchova podobizna vznikla v dubnu roku 1858, kdy Jan Neruda, Vítězslav Hálek a Karolína Světla připravovali vydání almanachu Máj, který chtěli doplnit o obrázek zpodobňující zesnulého Karla Hynka Máchu. Žádný takový v té době ale neexistoval. Proto se obrátili na Máchova bratra, jenž jim odepsal, že „v kapli svatého Jána na zříceninách hradu Valdštýna blíž Turnova jest hlavní oltář svatého Jana Křítele, a ten má být bratrowy, když prý do extázu přišel, tak velmi podoben.“ Neruda proto na hrad vyslal malíře Josefa Umana, který nakreslil kopii obrazu.

Umělec se ale prý dopustil fatálního omylu. „Uman totiž pořídil kresbu podle fresky v kapličce, a ne podle obrazu v kostelíku,“ upozorňuje nás historik Zdeněk Lébl. Portrét tak podle všeho zachycuje úplně někoho jiného a ne hlavu Jana Křtitele, která měla připomínat tu Máchovu. Ověřit si to bohužel není dnes již možné, neboť plátno zachycující světce je nezvěstné; zřejmě ho kdosi v minulosti ukradl. Že se Uman pravděpodobně dopustil trestuhodného omylu dokládá i reakce Máchovým blízkých a přátel po zhlédnutí ilustrace, která v almanachu vyšla. Nikdo, včetně milované Lori Šomkové, totiž básníka na grafice nepoznal. V 80. letech minulého století navíc provedl renomovaný antropolog Emanuel Vlček ve spolupráci se sochařem Milanem Knoblochem kresebnou a plastickou rekonstrukci básníkovy podoby, která také příliš s Umanovou kresbou nekoresponduje.

 
Vzhledem k tomu, že se o areál Valštejnu dlouho nikdo pořádně nestaral, nacházel se ještě před několika desetiletými v dosti neutěšeném stavu. „Když jsem před necelými třiceti lety na Valdštejn přišel, nacházel se v děsivém stavu. Mým cílem bylo, aby se dostal na úroveň solidních památek,“ nechal se před časem slyšet zdejší kastelán Ladislav Koucký. Tomu se postupně podařilo opravit tři hlavní hradní budovy i jejich okolí, takže areál dnes již působí na návštěvníky mnohem přívětivěji. Dominantu zde tvoří kostel sv. Jana Nepomuckého a most, po němž se do hradu vstupuje a který je lemovaný překrásnými barokními sochami českých patronů. „V sakristii kostela připomínáme život a dílo zdejšího poustevníka a hudebního skladatele Václava Karla Holána Rovenského,“ upozorňuje Koucký, na co že se zde mohou turisté těšit. V uplynulých letech byl navíc na hradě obnoven Slavnostní sál a salonek s portrétní galerií a s předměty posledních majitelů ze šlechtického rodu Aehrenthalů. V biliárovém sále je pak umístěná poutavá výstava modelů památek Českého ráje.

Letošní turistickou sezónu odstartovala na Valdštejnu expozice nazvaná Mandala – ozvěna ticha, na níž výtvarnice Věra Valášková představuje své práce. Jde o výrazně barevné symboly, jež jsou součástí tibetských meditačních obřadů. K vidění budou v bývalé kočárovně až do 21. června. „Zasadila jsem do barev tisíce skleněných semínek šatonových růží svého nového koloběhu života, a vyrostly z nich zářivé obrazy,“ okomentovala svá díla Valášková na vernisáži. Prvního máje se pak hradním areálem mají symbolicky rozeznít slavné verše z Máchova Máje. V novém nastudování je letos ve dvě hodiny odpoledne na Valdštejnu přednese Zdeněk Zahradník.

Jan Perniš