Znova spolu. Bratři Saudkové vystavují v centru Prahy
Pokud bychom měli u nás nalézt nejkontroverznější uměleckou dvojici, nebyl by jí zřejmě nikdo jiný, než sourozenci Saudkovi, kteří zhruba od 60. let minulého století budí pozornost a zároveň rozpaky, jak svou tvorbou, tak i bouřlivým osobním životem. Tato jednovaječná dvojčata oslavila počátkem května letošního roku osmdesáté narozeniny a u příležitosti tohoto významného životního jubilea nadělil Jan Saudek sobě i svému bratru Karlovi retrospektivní výstavu s názvem Saudek 80.
Průřez celoživotní tvorbou slavných sourozenců má veřejnost možnost zhlédnout až do konce ledna příštího roku v pražské Gallery of Art Prague. „Expozice představí 100 fotografií z ateliéru Jana Saudka a 160 kreseb a komiksových ilustrací Káji Saudka,“ přibližuje výstavu galerista Zdeněk Kočík. Jan Saudek pečlivě zvažoval, jaká díla v galerii pověsí, a i když je znám typickou kolorizací, tak všechny vystavované fotografie jsou původní – tedy černobílé. „Tvrdí se, že fotografie měla nahradit obrazy, ale já myslím, že nahradila grafiku. Dobrá fotka barvu nepotřebuje,“ říká český fotograf. Krom několika málo dosud nepublikovaných fotografií najdou zájemci na výstavě především známější Saudkovy práce staršího data. Jak sám mistr dodává: „Fotografie musí uzrát. Nejde to tak, že něco vyfotíte a hned to je umělecké dílo. Až když se na tu fotku můžete koukat každý den třeba padesát let, pak je jasné, že ta fotka má něco do sebe. A proto to tady tak je.“
Sourozenci Saudkovi se narodili 13. května 1935 v Praze, část svého dětství strávili kvůli svému polovičnímu židovskému původu v koncentračním táboře ve Slezsku. Kája Saudek přičichl ke komiksovému světu již v dětství. Jelikož z politických důvodů nemohl studovat malbu, živil se jako technický kreslíř v barrandovských ateliérech. Do povědomí širší veřejnosti se dostal koncem 60. let, kdy jeho kresby využil režisér Miloš Macourek pro crazy komedii Kdo chce zabít Jesii?. Jeho patrně největším projektem je pak kontroverzní komiks podle Macourkova scénáře Muriel a andělé, jenž byl tehdejším režimem cenzurován a kompletně vydán až na počátku 90. let. Předobrazem ústředních postav se stal jeho bratr Jan a československý sexsymbol 60. let Olga Schoberová. Počátkem 70. let se Karel Saudek živil kreslením komiksových příběhů pro časopis Mladý svět, jeho kresby byly využité i pro film Čtyři vraždy stačí drahoušku, a koncem 70. let začal spolupracovat s Českou speleologickou společností, jež umožnila vydávání komiksů. Od závažné nehody v dubnu 2006 leží kontroverzní kreslíř v kómatu v pražské nemocnici v Motole.
Pár vteřin po Karlovi spatřilo světlo světa jeho jednovaječné dvojče Jan, který již několik desítek let patří mezi nejvýznamnější české fotografy. Mladičký Jan Saudek se po studiích na grafické škole živil jako fotograf v tiskárnách. V roce 1958 se oženil se svou první ženou Marií, od níž také dostal svůj první opravdový fotoaparát značky Flexaret 6×6, jemuž je dodnes věrný. Zhruba o deset let později vyrazil do světa sbírat inspiraci. V Americe poté proběhla i jeho první vlastní výstava v University of Indiana v Bloomingtonu. Počátkem 70. let, kdy začal své fotografie kolorovat, si Jan ve sklepních prostorách domu v Koněvově ulici na Žižkově zřídil ateliér. Nevzhlednou, oprýskanou a plesnivou zeď chtěl původně přemalovat, aby měl adekvátní pozadí pro své portrétní fotografie. Nakonec, aniž by si uvědomoval pozdější famózní úspěch a klíčový význam ve své tvorbě, ponechal zeď v původním stavu. Počátkem 80. let dostal za svou práci odměnu 1000 amerických dolarů, díky níž mohl opustit práci v továrně a začít se naplno věnovat se fotografii. To mu pak na počátku 90. let přineslo kýžené ovoce v podobě francouzského Řádu čestné legie. Jan Saudek je považován za kontroverzního umělce nejen pro své ateliérové fotografie s nezaměnitelným rukopisem, jejichž nejčastějším objektem je ženské tělo (často kyprých tvarů), ale i pro svůj bouřlivý osobní život. Na druhé straně je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých fotografů i proto, že v době moderní techniky si neusnadňuje práci digitálními fotoaparáty, ale je věrný svému stařičkému Flexaretu.
O výběr z rozsáhlého díla Káji Saudka, který od nešťastného incidentu z roku 2006, kdy mu při jídle zaskočilo sousto, leží v kómatu v Motolské nemocnici se postarala jeho manželka Johana a dcera Berenika. Ty přehlídku sestavily ze 160 ilustrací. „Snažili jsme se zachytit nejen známé komiksové kresby, ale i díla nepříliš známá. Výjimečností jsou malované titulky pro televizní pořad Vlaštovka i kresby, které se staly inspirací pro Janovy fotografie,“ doplňuje majitel galerie Zdeněk Kočík. Spolu s nepříliš známými ilustracemi jsou ale v Gallery of Art Prague k vidění i klasické cykly Káji Saudka o lékařce Muriel, Příběhy Lipse Tulliana nebo Majora Zemana. Výstava vedle toho nabízí také propriety a artefakty spojované s oběma umělci. Příchozí návštěvníci si tak mohou v Trčkovském domu, kde galerie sídlí, prohlédnout kupříkladu repliku slavného okna Jana Saudka, či pomalované židle a paravány, které užívá jako kulisy pro své fotografie. Káju pak připomíná zrezivělé torzo jeho skútru a detailní replika jeho ateliéru.
Výstava trvá od 24. 4. 2015 – 31. 1. 2016
Kde:
Gallery of Art Prague
Staroměstské náměstí 15
Praha 1
Vstupné:
plné: 170,-
snížené: 120,-
Otevřeno:
denně 10:00 – 20:00
Trochu populární expozice, ale jinak dobré. Pro fanoušky Jana a Káji Sadukových úplně ideální. Jistou kritiku si ale výstava zaslouží.
Ani jeden z nich si podle mě nezaslouží takový obdiv, jaký je jim věnován. Jsou to jen prázdné mediální celebrity. U Jana může být zejména u jeho prvních prací řeč o relativně vysoké umělecké kvalitě, kterou bych mu nerad upíral, ta však neustále upadá. Dneska tak už fotí kde koho, včetně Špotákové apod.
Nesouhlasím. Oba dva pánové jsou podle mě v rámci českého vizuálního umění dost unikátní, respektive jejich dílo je dost unikátní. Podobně kvalitního komiksového tvůrce jsme tady nikdy neměli a zřejmě jen tak nebudeme mít, jako byl Kája, který je myslím výjimečný i ve světovém kontextu. Podobné přitom na poli fotografie platí i pro Jana.
Na výstavě jsem se byl nedávno podívat a podle mě je udělaná velmi pěkně, přehledně a poutavě, takže za mě má jedničku.