Zlatou palmu si z Cannes odváží drama o imigrantech

Filmový festival ve francouzském Cannes včera definitivně zatáhl oponu nad promítacími plátny. Krátce předtím porotci v rámci slavnostního galavečera ocenili nejlepší filmaře uplynulého roku. Zlatou palmu ze 68. ročníku prestižního festivalu si nakonec odnáší drama o přistěhovalcích ze Srí Lanky Dheepan francouzského režiséra Jacquese Audiarda.

Oproti předchozím rokům neměl největší filmový festival světa, za nějž je ten canneský dlouhodobě považovaný, od počátku jasného favorita, jako tomu obvykle bývalo. Celkem se o Zlatou palmu ucházelo 19 snímků. Ještě před zahájením přehlídky se velké šance dávaly Paolu Sorrentinovi a jeho titulu Mládí. Předloni totiž trochu nepochopitelně zdejší porota přehlédla jeho filmový opus Velká nádhera. Předpokládalo se tak, že by se nynější rozhodci mohli významnému italskému režisérovi revanšovat a udělit mu jako svého druhu omluvu hlavní cenu. Nicméně se tak ale nestalo. Také tři silní zástupci asijské kinematografie v čele s dramatem Hory mohou odejít čínského režiséra Jia Zhang-ke nakonec v klání o prestižní cenu ostrouhali. Během samotného festivalu se největší divácké přízni těšil snímek Carol s Cate Blanchettovou v hlavní roli. Film vznikl podle románové předlohy Patricie Highsmithové Price of Salt. Zasazený je do 50. let a vypráví o vztahu dámy z lepší společnosti, která se zamiluje do mladé prodavačky, ježsi zahrála Rooney Maraová. Ani ten si ale hlavní cenu k překvapeních mnohých kritiků neodnesl.

Vítězství totiž devítičlenná porota v čele s bratry Coenovými, v níž zasedala i oblíbená francouzská herečka Sophie Marceauová, přiřkla hodinu a tři čtvrtě dlouhému snímku Dheepan pařížského režiséra Jacquese Audiarda. Film vypráví o stejnojmenném tamilském bojovníkovi, který pod cizí identitou uprchne ze své občanskou válkou sužované vlasti do Francie, kde se však jen marně snaží nalézt vytoužený klid a mír. Ocitá se na pařížském předměstí, v sociálně vyloučené lokalitě, v níž právě zuří neméně nelítostná válka drogových gangů. Jak je již z pouhého popisu zřejmé, snímek se věnuje v Evropě momentálně hojně propírané otázce přistěhovalectví a začleňování imigrantů do společnosti. Ačkoli tak činí velmi kriticky a i po vizuální stránce není film nijak špatný, je smutné, že porota podlehla politické poptávce po podobných tématech a udělila hlavní cenu právě Dheepanovi. V rámci festivalů by totiž měly být zkoumány jen umělecké kvality jednotlivých snímků. Zdá se však, že éra, kdy se velkou měrou hledělo i na politickou angažovanost děl, ještě zdaleka není pryč. Jak se shoduje většina světových kritiků, Zlatou palmu by si zasloužily filmy jiné. Dokonce nejde podle všeho ani o nejlepší snímek samotného Audiarda, který v Cannes v minulosti získal Velkou cenu poroty se svým Prorokem.

 
Druhou nejvýznamnější festivalovou cenu, tedy Velkou cenu poroty, si z galavečera odnesl debutující maďarský režisér László Nemes za svoji prvotinu Saulův syn odehrávající se ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. „Zapomeňme na Schindlerův seznam. Ve srovnání s filmem Saulův syn, který měl tento týden premiéru na festivalu v Cannes, jde o infantilní komedii,“ uvedl na adresu snímku filmový kritik Šimon Šafránek. Snímek pojednává o členovi nacistického Sonderkommanda, tedy židovském vězni, kterému jsou v koncentračním táboře svěřeny ty nejodpornější činnosti, v četně odvádění lidí do plynových komor. Film na první pohled zaujme svou netradiční kamerou, rychlým tempem i výrazným barevným provedení. Vzhledem k tomu, že práva na oba snímky koupila ještě před započetím festivalu i česká distribuční společnost Film Europe, budou letos k dispozici také tuzemským diváků. Oba filmy by měly být promítané na týden trvajícím festivalu Be2Can, který proběhne v říjnu.

O další překvapení se porota postarala v kategorii pro nejlepší herečku. O cenu se totiž letos musí podělit hned dvě filmové divy. Ani jednou z nich překvapivě není Cate Blanchettová, o níž se již během přehlídky hovořilo jako o takřka jisté vítězce. Přednost před ní nakonec dostala její filmová partnerka Rooney Maraová a Emmanuelle Bercotová, jež se představila ve snímku režisérky Maiwen nazvaném Můj král. Nejlepším hercem 68. ročníku festivalu byl po zásluze zvolen Vincent Lindon za hlavní roli ve filmu Zákon trhu. „Na tomto filmu mě fascinovalo, že ukazuje lidi, kteří dělají práci, jakou dělat nechtějí,“ nechal se slyšet Lindon, který ve snímku ztvárnil dělníka z továrny, který se po propuštění začne živit jako pracovník ostrahy. Cenu za režii si z Cannes do Thajska odváží ostřílený osmašedesátiletý režisér Hou Hsiao-hsien za středověké akční vyprávění Vražedkyně.

Jan Perniš