Husův rodný dům po opravě znovuotevřel své brány

Roky přehlížený a zanedbávaný rodný dům mistra Jana Husa v jihočeském Husinci konečně vypadá tak, jak si památka podobného formátu zaslouží. V uplynulém půlroce prošla nevelká stavba v centru města nákladnou rekonstrukcí. Návštěvníci si zde díky ní od dnešního dne mohou prohlédnout nejen novou fasádu budovy, ale také moderní expozici věnovanou upálenému českému kazateli.

Opravu domu, kde měl okolo roku 1369 přijít na svět mistr Jan Hus, zaplatila Církev československá husitská. Podle původního plánu ovšem mělo rekonstrukci zajistit a provést město, které na ni chtělo získat peníze z dotací od ministerstva kultury a od soukromých firem. Obnova Památníku mistra Jana Husa byla tehdy pojata velmi megalomansky. Zrevitalizována při ní měla být nejen budova, ale rekultivace se měla dotknout také jejího nejbližší okolí. Náklady na projekt byly tehdy vyčísleny na 150 milionů korun. „Je to ošidné, může se stát, že to nevyjde,“ varoval už tehdy starosta Husince Robert Klesner. A na jeho slova skutečně došlo. Plán byl totiž shledán příliš drahým a proto také zastaven. Do věci se tak na přelomu loňského a letošního roku vložila Církve československá husitská. Ta přišla s vlastním nápadem, jak dům zrenovovat a za 20 milion korun, který jí ovšem poskytl stát, ho za šest měsíců opravila. Dnes odpoledne díky tomu mohlo být Husovo rodiště slavnostně zpřístupněno veřejnosti.

Dům se v muzeum začal symbolicky proměňovat v roce 1869, kdy si Češi připomínali 500. výročí od Husova narození. Tehdy byl na jeho fasádu umístěn reliéf s reformátorovou tváří od významného tuzemského sochaře Bohuslava Schnircha. Jeho odhalení tehdy během pouti do Husince sledovalo neuvěřitelných 60 000 lidí. Už tehdy se novinář Karel Sladkovský pokoušel dům od mydláře Jílečka vykoupit a přeměnit ho v památné místo. Leč nepovedlo se. Krátce poté usiloval o získání nevelkého stavení místní farář, který zamýšlel domek zbourat a na jeho místě postavit katolický sirotčinec. Stejně jako Sladkovský ale naštěstí ztroskotal. Za první republiky spravoval památku pražský Sokol. V muzeum se Husovo rodiště proměnilo až v roce 1952. První expozice v něm byla veřejnosti zpřístupněna až po dlouhých třinácti letech. Po dalších deseti ji pak nahradila nová, kterou si zde bylo možné s jistými změnami prohlédnout i po revoluci. V posledních deseti letech byl ale dům uzavřen a viditelně chátral.

Teprve na začátku letošního roku se začalo s jeho opravou. Během ní dostal dům především novou střechu a vnější fasádu. Vedle toho došlo v jeho vnitřku také ke zpevnění zdí a kleneb. Aby expozice odpovídala nejmodernějším výstavním trendům, museli elektrikáři budovou rozvést nové optické kabely. Nejmenší proměnou prošla Husova světnička, do níž vede úzké schodiště. „Chovali jsme se k ní naprosto pietně. Jediné, co se nám nelíbilo, byl tmavohnědý palubkový strop, který tam jistě v 15. století nebyl. Takže jsme si dovolili falešné trámy sundat,“ nechal se slyšet architekt Petr Fuchs. Právě on je autorem zdejší nové a svěží expozice. Práce na výstavní části mu byla svěřena mimo jiné i proto, že v minulosti navrhnul působivou expozici zasvěcenou českému kazateli v Husově domě v Kostnici.

Výstava je rozdělena do tří na sebe navazujících částí. Ta úvodní představuje základní data a mezníky Husova života, prostřední je věnována jeho působení v roli kazatele a poslední se zaměřuje na jeho myšlenkový odkaz. Pojata je s jistým nadhledem a humorem. Dokazuje to její úvod, který otevírá malé house. „Protože v té době ještě nebyl mistr, tak jsme to nazvali Narození housátka,“ vysvětlil Petr Fuchs pro Český rozhlas. „Když jsem to investorům předváděl, tak to vzbudilo rozpaky, ale najednou se ozval pan doktor Černý, že i Hus si ze svého jména dělal legraci. Takže nakonec tady vidíte na zdi, jak housátko pije z kalicha,“ přibližuje expozici její autor. Dům dnes slavnostně otevřel předseda vlády Bohuslav Sobotka společně s ministrem kultury Danielem Hermanem a patriarchou Církve československé husitské Tomášem Buttou. Zároveň premiér v zahradě odhalil také tři plastiky odkazující na osobnost upáleného českého kazatele, které vytvořili studenti Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích ve východních Čechách. „Otevření nové expozice je součástí důstojného připomenutí významného historického výročí 600 let od upálení tohoto církevního reformátora. Jana Husa pokládám za jednu z nejvýznamnějších osobností našich dějin, byl to důležitý myslitel, reformátor, vnitřně čistý a pravdivý člověk. Jeho učení a mučednická smrt ovlivnily podstatným způsobem celé naše dějiny,“ nechal se Sobotka slyšet během ceremoniálu. Připomněl také, že před dokončením je obnova další památky spojené s husitským hnutí, a sice areálu Jana Žižky v jeho rodišti v Trocnově.

Pavel BestA