Hemingwayova vila na Kubě se po letech dočká rekonstrukce
Oteplování vztahů mezi Spojenými státy a Kubou, které před nedávnem vedlo k obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi, zřejmě záhy přinese i první kulturní plody. Před dvěma týdny totiž s kubánskou vládou uzavřela americká Nadace Finca Vigia smlouvu, jejímž předmětem je oprava někdejšího domu slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye.
Vila se nachází v městečku San Francisco de Palua, které bylo za spisovatelových dob vzdálené asi 15 kilometrů od Havany. Dnes už je ale považované za předměstí kubánského hlavního města, které se od doby, kdy zde pobýval Ernest Hemingway nebývale rozrostlo. Zdejší usedlost jménem Finca Vigía si slavný americký romanopisec nejprve pronajal. Stalo se tak v polovině roku 1939. Teprve o řadu měsíců později, poté, co si vzal svojí třetí ženu Marthu Gellhornovou, Hemingway dům za 12 500 dolarů koupil. Střídavě v ní přitom žil takřka až do konce svého života. Naposledy ho zde bylo možné spatřit v roce 1960. Přestože mu na pozemku postavila jeho čtvrtá a poslední manželka Mary Welshová třípatrovou věž určenou k psaní, Hemingway ji k práci prakticky nikdy nepoužíval a postupně ji zabydlel svými kočkami, které zde s oblibou choval, a jichž měl v závěru života hned jedenáct.
Ke psaní se slavný nositel Nobelovy ceny za literaturu, jak známo, vrhal už relativně velmi brzy ráno. Nepřekvapí proto, že většinu svých věcí napsal přímo ve zdejší ložnici. Ve vile přitom nevznikly nějaké druhořadé texty, ale hned dvojice jeho stěžejních děl. Hemingway totiž v domě napsal novelu Stařec a moře a román Komu zvoní hrana. V rozlehlé usedlosti o rozloze 61 000 metrů čtverečných připomínající svým charakterem obří plantáž trávil spisovatel po rozvodu se svojí třetí ženou především zimní měsíce, kdy ho tady pravidelně navštěvovali jeho tři synové Jack, Patrick, a nejmladší Gregory trpící maniodepresivní psychózou a pohlavní dysforií, díky níž si nebyl jistý vlastním pohlavím a tajně se proto převlékal do ženských šatů. Aby jim zajistil jisté soukromí a sobě klid na práci, opravil pro ně nevelký dům pro hosty. Odpočinek si mohl Hemingway v karibském vedru dopřávat nejen na verandě domu a v rozsáhlé zahradě, ale také u bazénu, který si zde nechal postavit.
Po Hemingwayově sebevraždě dům podle kubánské verze příběhu jeho manželka Mary darovala zdejšímu lidu. Ta se však na sklonku života nechala slyšet, že ji v roce 1961 kontaktovali zástupci kubánské vlády, kteří jí sdělili, že dům bude vyvlastněn. Aby z něj Mary získala alespoň pár svých osobních věcí, nakonec se s nimi dohodla na darování. Ve skutečnosti však šlo víceméně o zestátnění. O rok později byla vila přeměněna na muzeum a otevřena veřejnosti. V jakém technickém stavu je budova nyní, není úplně jasné. Na přelomu tisíciletí zřejmě notně zchátrala a na čas byla uzavřena. Ačkoli ji nezisková organizace World Monuments Fund kontrolující kondici významných historických objektů zařadila před lety mezi 100 nejohroženějších staveb světa, stav usedlosti pravděpodobně není tak kritický, jak se myslelo. Alespoň se na tom shodují ti, kteří ji v nedávné minulosti osobně navštívili. Samotná vila je podle nich na tom dobře; horší už je to se zahradou, bazénem a okolními objekty.
Projekt postupné obnovy domu je prvním společným kubánsko-americkým projektem od doby, kdy se moci na Kubě chopil Fidel Castro. Smlouvu o spolupráci s kubánskou vládou podepsala Nadace Finca Vigia – bostonská organizace vzniklá před dvanácti lety, která se od svého založení zajímá o stav vily, po níž nese i svůj název. „Hemingwayova láska ke Kubě vytvořila vzácnou oblast, v níž jako první mohou obě vlády začít rozvíjet vzájemnou spolupráci,“ nechala se slyšet ředitelka nadace Mary-Jo Adamsová. Materiál na opravu vily přitom na ostrov dorazil už letos v lednu, poté, co jeho přesun osobně na základě oteplujících se diplomatických vztahů mezi USA a Kubou povolil prezident Obama. Plánované náklady na rekonstrukci celé usedlosti jsou 860 000 dolarů (tedy přes 20 milionů korun). Obnova areálu, v němž je možné spatřit i autorovu slavnou loď Pilar, která se objevila v řadě jeho děl, by přitom měla skončit relativně brzy, podle představ nadace nejpozději do konce příštího roku.
Američané si oplátkou za finanční pomoc budou moci oskenovat všechny zdejší dokumenty. Těch tu Hemingway po sobě zanechal tisíce a ještě nikdo je všechny pořádně neprohlédl. Jsou mezi nimi dopisy, vlastnoručně psané kulinářské recepty, i rané návrhy jeho knih a povídek. „Napsal velké množství dopisů, které nikdy neodeslal, což by mohlo poskytnout zajímavý pohled do jeho myšlenkových procesů,“ dodala Mary-Jo Adamsová. Jejich kopie by ředitelka nadace následně ráda vystavila v muzeu a v Knihovně J. F. Kennedyho v Bostonu. Oteplení vzájemných vztahů se projevilo také ve filmové branži. Letos zde totiž měli hollywoodští filmaři poprvé od roku 1959 možnost natáčet celovečerní snímek. Je věnovaný, jak jinak, právě Hemingwayovi. K vidění by měl být už na sklonku letošního roku. Jmenovat se bude Papa a k vidění v něm bude i spisovatelova vnučka Mariel.
Je jen dobře, že k prolamování ledů dochází právě na tomto poli. Uvidíme, zda Američané najdou ve vile nějaké zajímavé spisy, které později nezveřejní…
Taky by se mi podobná vila líbila. 61 000 metrů čtverečných, to už je hezký plácek. A k tomu ještě minimálně tři větší budovy, jak z textu vyplývá…
Netušil jsem, že na Kubě strávil Hemingway tolik času. Myslel jsem si, že víc pobýval na Key West a v Africe, kde střílel slony.
Je dobře, že se vztahy mezi Amerikou a Kubou alespoň trochu stabilizují a má z toho profitovat lid a kultura
Nádherná rezidence, do které by se člověk hned nastěhoval. Snad tam najdou i nějakou Hemingwayovou práci, kterou uveřejní a bude možně si ji přečíst.