Na Křivoklátsku vyrostla rozhledna od Martina Rajniše

Pokud si Česká republika drží kromě pití piva prvenství ještě v nějaké jiné oblasti, pak je to zřejmě s trochou nadsázky stavění rozhleden. Jen během minulého roku jich na našem území vzniklo bezmála třicet. A letos k nim přibyla další desítka. Jednou z těch nejnověji otevřených je rozhledna s poetickým názvem Máminka, která se tyčí na vrcholu Krušné hory u Hudlic na Berounsku.

Ačkoli se naše země může pochlubit nejrůznějšími přírodními, architektonickými a dalšími kulturními skvosty, mezi nejatraktivnější turistické cíle i nadále patří rozhledny. Ty první u nás přitom začaly vyrůstat už před bezmála dvě sty lety a za jejich vznikem stáli bohatí feudálové. Podobný rozmach ve výstavbě rozhleden, jaký můžeme sledovat v posledních letech, byl u nás naposledy k vidění v rozmezí let 1880 až 1915, kdy vznikly první turistické spolky a hnutí, pro něž se stalo budování železných i dřevěných věží a věžiček prestižní záležitostí. Za toto čtvrtstoletí díky tomu na vrcholcích českých, moravských i slezských kopců vyrostlo téměř 200 rozhleden. O něco méně plodné období představovala první republika, kdy takových staveb u nás přibylo několik desítek. Zpravidla šlo ale o honosnější kamenné či cihlové věže, které výletníkům nově nabízely občerstvení a další restaurační služby. I díky boomu z posledních několika málo let jich tak dnes na území České republiky můžeme napočítat 380. Podle některých zdrojů dokonce lehce přes 400.

Jednou z těch nejzajímavějších a zároveň i nejnověji zpřístupněných je Máminka. Stavba ve tvaru trojbokého jehlanu měří 33 metrů a na její vrchol je možné dostat se po zdolání 96 schodů. Vidět z něj je až na 90 kilometrů vzdálený Klínovec, Ještěd, nebo na Šumavu. A to i přesto, že se nová vížka nachází na Křivoklátsku. Vznik rozhledny se nicméně neobešel bez problémů. O výstavbě Máminky začaly Hudlice uvažovat už před osmi lety. Dlouho se jim ale nedařilo na projekt získat peníze. To se změnilo nedávno, kdy nevelká obec o zhruba tisíci obyvatelích, získala peníze z Evropské unie, které pokryly většinu nákladů na vznik rozhledny stojící na kopci ve výšce 606 metrů nad mořem. Jejím autorem je známý pražský architekt Martin Rajniš, který jí dal podobu spolu se svými spolupracovníky Davidem Kubíkem, Martinem Klodou a Tomášem Kosnarem z ateliéru Huť architektury.

„Když jsem nad Máminkou přemýšlel, vzpomněl jsem si na dětská léta a na jeden triangulační bod, kam jsem rád lezl,“ vysvětlil Martin Rajniš co ho při práci na rozhledně inspirovalo. Právě proto dostala Máminka tvar trojbokého jehlanu s výraznou korouhví na špici. Doprostřed stavby umístili architekti závitovou tyč, okolo níž se obtáčí dubové schodiště, které vede na vyhlídku, kterou před deštěm a jiným nečasem chrání průhledná membrána. „Je to rychlá, levná a dobře vypadající konstrukce,“ dodal Rajniš. Slavnostně byla rozhledna otevřena 19. června. Název pro ni vymysleli místní občané, kteří před několika lety vysadili na nedaleké cestě několik desítek lip na uctění památky svých otců a cestu nazvali Tátovka. Proto nyní chtěli vzdát poctu i svým pramatkám. 33 metrů vysoká vížka není zdaleka první rozhlednou, kterou Rajniš vyprojektoval. Naopak se dá říci, že jde v tuzemských poměrech o jednoho z největších odborníků. V minulosti totiž stál u zrodu rozhleden Bára, Trifid v Doubravce a Májak Járy Cimrmana v Jizerských horách.

Ve stejný den, kdy byla otevřena rozhledna u Hudlic, byl veřejnosti poprvé umožněn vstup také na další zbrusu novou vyhlídku. Ta v uplynulých měsících vyrostla k nebi na Fajtově kopci u Velkého Meziřící. Rozhledna je unikátní především svým vzhledem. Má totiž tvar šroubovice a navíc bude v noci zajímavě osvětlena. Původně měla být pozinkovaná, to však odmítli statici. „Za zinek jsme bojovali do poslední chvíle hlavně proto, že zinkovna je přímo v Meziříčí. Zásadním odpůrcem byli ale statici, kteří ve finále i přes náš zásadní nesouhlas zinek zamítli,“ vysvětlil Jiří Novotný, předseda Ski Klubu Velké Meziříčí, který stavbu inicioval. Podle statiků totiž může při žárovém zinkování dojít ke změnám pevnosti oceli a především ke změnám tvaru jednotlivých dílů. Rozhledna z dílny architekta Václava Hlaváčka proto nakonec bude mít světle šedý nátěr. Náklady na její vybudování se vyšplhaly zhruba na 10 milionů korun. Z toho šedesát procent opět proplatí Evropská unie. Zbylé prostředky na stavbu 36 metrů vysoké vyhlídky, z níž je vidět až do vzdálenosti 70 kilometrů, získal Ski Klub díky veřejné sbírce, ve které bylo mimo jiné možné koupit si některý ze 160 schodů na rozhlednu, na kterém bude uvedeno jméno dárce.

Jan Perniš