Římské Koloseum se má stát provozuschopnou arénou

Jedna z nejslavnějších římských památek se zřejmě brzy dočká zásadní proměny. Italský ministr kultury totiž toto úterý seznámil širokou veřejnost se svým záměrem obnovit původní dřevěnou podlahu Kolosea, na níž se před bezmála dvěma tisíciletími odehrávaly slavné gladiátorské zápasy. Budova by se díky tomu měla opět stát provozuschopnou arénou.

S nápadem vrátit Koloseu jeho někdejší podlahu, na které byl svého času navršený písek, na němž sváděli gladiátoři souboje mezi sebou i s divou zvěří, přišel v létě loňského roku archeolog Daniele Manacorda z římské Tre univerzity. Myšlenky se ihned chopil současný italský ministr kultury Dario Franceschini, který o možnosti realizace tohoto nápadu začal veřejně hovořit už loni v zimě. Nyní veřejnost informoval o tom, že by ideu rád přivedl k životu a že na ni již získal potřebné finance díky navýšení rozpočtu jeho resortu. „Stanovil jsem si slib. Koloseum bude znovu plnohodnotnou arénou,“ nechal se slyšet Franceschini na Twitteru. Náklady na vybudování nového podkladu, který zakryje labyrint někdejších podzemních chodeb, by se podle ministrových představ měly vyšplhat na zhruba 18,5 milionů eur, tedy něco málo přes půl miliardy našich korun.

V současné době zabírá dřevěná podlaha v Koloseu jen malou část tehdejšího jeviště. Zbytek je už od konce 19. století odkrytý a umožňuje návštěvníkům arény nahlédnout do podzemních prostor, kde byla v klecích držena nejen zvířata připravovaná na hry, ale také bojovníci, kteří se jich měli zúčastnit. Se stavbou zřejmě nejslavnějšího starověkého amfiteátru začal římský císař Vespasianus v roce 70 n. l., jeho dokončení se však již nedočkal. Budova byla totiž dostavěna až za vlády jeho syna Tita v roce 80 n. l., kdy zde proběhly několik dní trvající inaugurační hry, během nichž bylo zabito přes 9000 divokých zvířat. Kolik diváků bylo svého času schopné Koloseum pojmout, není úplně jasné. Podle starověkých záznamů až 87 000. Dnešní historici se spíše přiklánějí k číslu okolo 50 000. Buď jako buď šlo o největší amfiteátr postavený na území Římské říše. Málokdo přitom ví, že Koloseum lze považovat za první stadion se zatahovatelnou střechou. Některé části tribun se totiž v létě značně rozpalovaly, což Římanům příliš nevyhovovalo. Císař Domitianus proto nechal nad amfiteátrem vybudovat zatahovatelnou střechu (takzvané valorium), která tento problém z velké části vyřešila. Díky speciální konstrukci mohly být navíc v Koloseu konány takzvané naumachie, tedy improvizované vodní bitvy, kdy byly do arény vypuštěny hektolitry vody, po níž se zde pak projížděly lodě.

 
„Jsem přesvědčený, že inteligentně provedená rekonstrukce arény v Koloseu, které je jedním ze symbolů Itálie, by mohla přilákat do země ještě více turistů,“ prohlásil Franceschini během páteční konference, kde odpovídal na zvídavé otázky novinářů. Po nainstalování podlahy by se amfiteátr měl stát opět provozuschopný. Gladiátorská klání v něm už sice probíhat nebudou, nově by ale mohl hostit zejména koncertní a divadelní představení. V rámci tiskové konference přitom ministr kultury rázně odmítl fámy, že by se v aréně mohla hrát také fotbalová utkání. „Určitě tu nikdy nebudeme hostit zápasy mezi římským As a Bayernem Mnichov,“ přislíbil Francheschini. Koloseum přitom v minulosti sloužilo lecčemu. Zatímco papež Sixtus V. ho chtěl předělat na továrnu na vlnu, kardinál Altieri v něm plánoval pořádat býčí zápasy. Něco podobné ovšem dnes již zřejmě nehrozí. Podzemní prostory by podle Franceschiniho mohly být následně přeměněny v muzeum.

Financovat plánovanou rekonstrukci amfiteátru chce ministerstvo kultury z nově schválené 80 milionové dávky určené pro muzea a památky. Kromě Kolosea by peníze měly posloužit k rozšíření expozic v Gallerii degli Uffizi ve Florencii, které by mělo vyjít na 18 milionů eur a k úpravě Muzea antiky v Pise, kde v roce 1998 zakotvilo devět starořímských lodí. Kdy přesně se začne s výstavbou podlahy v Koloseu, není zatím jasné. Vnější plášť budovy totiž právě prochází nákladnou opravou za 25 milionů eur, kterou financuje italský miliardář Diego Della Vale, a která začala v roce 2013 a skončit by měla příští rok. Proti nápadu ministra kultury se navíc už teď postavila řada expertů, podle nichž by kulturní akce mohly nevratně poškodit slavnou stavbu. Příznivci myšlenky naopak argumentují tím, že koncerty a divadelní představení hostí i jiné antické skvosty – kupříkladu nedaleké Caracallovy lázně, aniž by to mělo nepříznivý dopad na jejich stav. Nechme se tedy překvapit, jak celá věc dopadne. Zda Koloseum opět po několika tisíciletích znovu ožije, či nikoliv…

Pavel BestA