Hrad si Tizianovou výstavou šije z ostudy kabát

Již počtvrté byla Správa Pražského hradu nucena před pár dny změnit termín zahájení dlouho očekávané výstavy Vanitas, na níž mají být k vidění plátna slavného renesančního mistra Tiziana. Oproti původnímu plánu nezačne přehlídka jeho děl v Císařské konírně 26. listopadu, ale až 15. prosince. Tedy pokud znovu nedojde k nějakým nečekaným průtahům. Buď jako buď, už teď si Hrad pořádáním výstavy uřízl nemalou ostudu. A bude zřejmě ještě hůř…

O záměru uspořádat na Pražském hradě výstavu děl italského malíře Tiziana poprvé veřejnost informoval vedoucí Oddělení kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek. Stalo se tak na začátku roku 2014 na vlnách Českého rozhlasu. Už tehdy muselo přitom leckoho trochu znalého věcí zarazit, že přehlídka má proběhnout již v půli dubna téhož roku. Podobně ambiciózní projekty se totiž plánují zpravidla několik let dopředu a jen uzavření smluv o zápůjčkách vyžaduje několikaměsíční mravenčí práci. Správa Pražského hradu si ovšem ani v únoru, kdy neměla ještě podepsané všechny potřebné dokumenty, nepřipouštěla žádné problémy. „Výstavy světových mistrů umění přitáhnou nejen české mimopražské návštěvníky, ale zvýší i zájem zahraničních turistů o pobyt v Praze, potažmo České republice,“ nechal se tehdy slyšet Václav Beránek. S tím, že se expozici nepodaří do daného data připravit, a že se proto její konání odkládá, se lidé dozvěděli ovšem až počátkem dubna. Tedy jen zhruba čtrnáct dní před jejím plánovaným otevřením.

Za důvod posunutí výstavy označila šéfpořadatelka akce Monika Burian Jourdan turbulentní situaci na italské politické scéně, kde došlo k výměně tamních ministrů kultury. Kromě Správy Pražského hradu totiž Tizianovu expozici spoluorganizuje občanské sdružení Art for Public, v čele s paní Jourdan, což se z dnešního pohledu nejeví jako zrovna nejšťastnější rozhodnutí. Vedení Hradu mělo a hlavně mohlo něco takového předpokládat. Galeristka Monika Burian Jourdan má totiž za sebou již několik velmi rozporuplných projektů. Podobné problémy provázely už přípravy Modiglianiho výstavy v Praze. Přehlídka děl významného toskánského malíře měla začít v listopadu roku 2011 v Museu Kampa, nakonec byla ale otevřena až o měsíc později a navíc na úplně jiném místě, a sice v Obecním domě. Aby toho nebylo málo, přivezla galeristka do Prahy kromě několika Modiglianiho nepříliš kvalitních děl i řadu nesouvisejících obrazů. Že nešlo jen o náhodu, prokázala paní Jourdan hned o rok později, když v pražské Gate galerii uspořádala kontroverzní výstavu děl Francise Bacona. Její jádro tvořily malířovy kresby, o jejichž autenticitě panovaly vážné pochybnosti. Je proto těžko pochopitelné, proč se Správa Pražského hradu odhodlala pustit s galeristkou do dalšího nejistého podniku. Nicméně stalo se.

Ani pořádání Tizianovy výstavy se ovšem od počátku nevyvíjí dobře. Konání ambiciózní expozice bylo nakonec z dubna roku 2014 odloženo na letošní září. Nic přitom opět dlouho nenasvědčovalo tomu, že by se měly vyskytnout nějaké problémy. V srpnu se už dokonce začaly prodávat vstupenky na přehlídku. Pořadatelé ovšem na poslední chvíli opět posunuli termín jejího zahájení, čímž se dostali do hledáčku zahraničních médii. „Rozhodli jsme se výstavu odložit, protože jsme si nebyli jisti, zda je Hrad připraven,“ uvedla Monika Burian Jourdan pro kulturní časopis Art Newspaper. Jako důvod pro další posunutí jejího konání přitom galeristka uvedla špatný stav Císařské konírny, na který si údajně stěžovalo několik zapůjčovatelů. Že se ale expozice bude konat právě tady, věděli pořadatelé již od počátku. Zda bylo druhé odložení výstavy skutečně vynuceno nevyhovujícím technickým stavem Císařské konírny, se nám nepodařilo ověřit. Hrad i paní Jourdan v této kauze zarytě mlčí.

Za nové datum otevření Tizianovy výstavy, jež by měla nést podtitul Básník obrazu a odstínu krásy, byl označen 24. listopad. Přehlídka tedy měla odstartovat již zítra. Jenže světě div se… Na poslední chvíli opět došlo k jejímu odložení. „Termín zahájení výstavy se posunuje na 15. 12. 2015, kdy bude výstava otevřena pro veřejnost, na základě informace spolupořadatele Art For Public, že dojde ke zpoždění transportu exponátů zaviněnému zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě,“ objevilo se zničehonic na stránkách Hradu. Prohlášení přitom nelze brát za nic jiného než pouhou výmluvu. Vzhledem k tomu, že se výstava měla rozběhnout již 24. listopadu, respektive 23. září, měla být většina exponátů na místě už před pařížskými teroristickými útoky. Leč nebyla a zřejmě ještě ani není a v dohledné době nebude. Těžko se proto spoléhat na to, že v půli prosince skutečně odstartuje.

Otazníky se navíc vznášejí i nad koncepcí a složením výstavy. Jak nám totiž potvrdila vedoucí památkového oddělení olomouckého arcibiskupství Alena Jemelková, na Hradě určitě nebude k vidění nejslavnější Tizianův tuzemský obraz. Tím je Apollo a Marsyas, který se nachází v kroměřížské arcibiskupské sbírce. „Tento cenný obraz se pokouší získat na své projekty velké množství světových institucí, ale můžeme vyhovět jen velmi málo žádostem… Jako zodpovědní majitelé obraz můžeme půjčit jen výjimečně, a to na jedinečné mezinárodní autorské projekty,“ prohlásila Jemelková exkluzivně pro náš web. Jak ale sama následně dodala, nynější společný projekt Správy Pražského hradu a Art for Public vedení olomouckého arcibiskupství nepřesvědčil o unikátnosti. Zdá se, že zcela oprávněně. „Jsme zvyklí na profesionálnější a decentnější způsob jednání. Pokud dáme třikrát jasně najevo, že obraz nezapůjčíme, již neočekáváme další tlaky na změnu stanoviska,“ dodala navíc Jemelková znepokojující podrobnosti. Naskýtá se tedy otázka, co vlastně Tizianova výstava návštěvníkům nabídne. Zda skutečně do Prahy dorazí Flora z Galerie Uffizi, či čtveřice pláten zachycujících Mladou ženu se zrcadlem, jak bylo avizováno. Klidně by se totiž mohlo stát, že nás po otevření přehlídky čekají další nemilá překvapení…

Pavel Besta