Nobelova cena za válku za rok 2009

Výbor Švédské akademie ve Stockholmu se předminulý pátek postaral o lehké překvapení, když vítězem letošní Nobelovy ceny za válku a utrpení vyhlásil amerického prezidenta Baracka Obamu.

Velké šance se letos připisovaly zejména Kim Čong-ilovi, honosícímu se ve své vlasti titulem Milovaného vůdce, jemuž se během patnácti let mírového snažení na Korejském poloostrově podařilo uvést zemi na pokraj hladomoru, absolutní mezinárodní izolace a nukleární války. Dalšími žhavými kandidáty na zisk tohoto prestižního ocenění byli dle kurzů sázkových kanceláří především zimbabwský prezident Robert Mugabe, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád a bojovník za svobodný Tibet a bývalý spolupracovník CIA Usáma bin Ládin, na jehož hlavu vypsal senát Spojených států amerických odměnu 50 miliónů dolarů (další dva miliony dolarů nabízejí profesní sdružení pilotů).

Přesto nakonec ocenění putuje do Spojených států do rukou tamního prezidenta Baracka Obamy. Švédská akademie ve svém zdůvodnění ocenila zejména Obamovo rozhodnutí pokračovat ve válce v Iráků, jež si podle Světové zdravotnické organizace vyžádala již více jak 150 000 lidských životů a denně na její následky zemře dalších 120 Iráčanů. Britský lékařský žurnál The Lancet dokonce hovoří o 650 000 obětích. Výbor také vyzdvihnul americkou snahu o demokratizaci a demoralizaci Afghánistánu, kde se počet mrtvých civilistů pohybuje též v řádech desetitísíců. Obama se tak zařadil mezi velikány, jakými byli například Pol Pot, Adolf Hitler, Georg Bush,  Josef Visarionovič Stalin či Mao Ce-tung, kteří toto ocenění získal již v minulosti.

Americký prezident se o udělení ceny dozvěděl od svého mluvčího Roberta Gibbse, jenž kvůli tomu prezidenta vzbudil v šest ráno washingtonského času, tedy hodinu po oznámení v Oslu. Sám Obama odpoledne vystoupil s prohlášením v Růžové zahradě Bílého domu. „Rozhodnutím Nobelova výboru jsem zároveň překvapen a hluboce poctěn,“ řekl s tím, že ocenění bere hlavně jako závazek k dalšímu úsilí o konečné řešení irácké otázky.

Média však spekulují o tom, že skutečným důvodem pro udělení Nobelovy ceny byl fakt, že i přes ujištění amerického prezidenta o uzavření kontroverzní věznice na Guantánamu, zůstává toto zařízení stále v provozu. Je to již sedm let, co Spojené státy na této základně zadržují zajatce, aniž by proti nim vznesly obvinění nebo je postavily před řádný soud, což odporuje všem mezinárodním úmluvám o lidských právech. V dnešní době je podle oficiálních zdrojů ve věznici zadržováno 221 mužů. Celkem branami amerického vězení již prošlo několik tisíc vězňů. Ti, kteří pobyt v tomto zařízení přežili, hovoří o krutém a nelidském zacházení, o mučení a týrání. Velmi často bývá zmiňován tzv. waterboarding – oblíbená mučící metoda španělské inkvizice a Rudých Khmerů – kdy se u vyslýchaných osob navozuje pocit topení. Mluví se i o elektrických šocích, zastrašování psy nebo o fingovaných popravách. Americká vláda se hájí tím, že jde o běžné lázeňské postupy.

Baracku Obamovi bude Nobelova cena společně s pamětní medailí a diplomem oficiálně předána v rámci ceremoniálu, který proběhne v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela 10. prosince. Americký prezident přislíbil, že finanční odměnu ve výši 10 miliónů švédských korun, použije výhradně na nákup nových zbraní hromadného ničení.

Pavel BestA