Bloody Panda

Summon

Album Summon americké formace Bloody Panda je ideální hudbou pro zádušní mše a jiné formy pohřebních obřadů.

Teď jsem mohl pokračovat odstavcem, ve kterém bych popisoval aleje dřevěných křížů, smutek mramorových andělů, tmavým suknem potažený katafalk nebo průvod sklíčených pozůstalých. To by ovšem bylo jednak příliš jednoduché, povrchní a průhledné a za druhé by to vypadalo, jako by bylo album určené pro gotické publikum a milovníky všech emo derivátů současné hudby. Ovšem to by tito fanoušci asi dosti narazili, jelikož hudba této kapely, honosící se úžasným a pro tento styl hudby zvláštním jménem, je spíše než romantickou záležitostí albem, vyvolávající při počátečním seznamování pocit určitého nepohodlí.

Ona smuteční atmosféra plyne jednak z použití postupů typických pro funeral doom metal, tedy subžánr, který vyniká svou rozvážností, majestátností a mohutností, a jednak také díky použití velmi emotivního a krystalicky čistého éterického vokálu Japonky Yoshiko Ohary (občas mi evokuje hrdlo fenomenální Ann-Mari Edvardsen, druhdy členky nedostižných The 3rd and the Mortal). Ovšem označit desku Summon nálepkou funeral doom metal by bylo značně zavádějící, protože Bloody Panda do svého výrazu zhruba stejnou měrou jako funeral doom integrují i dnes tolik populární sludge metal a také hypnotický drone metal. Výsledný průnik těchto stylů, které jsou všechny optimistické zhruba stejně jako návštěva onkologické ordinace, spolu s naléhavým zpěvem působí jako bolestivá meditace. Na klidu nepřidají ani s hlavním vokálem kontrastující vedlejší vokály, které působí opravdu nelidsky a kromě nich v některých skladbách formace využívá dokonce i alikvótní zpěv.

K zmiňované obřadní atmosféře přispívá i využití varhan, které mohou občas evokovat například finské funebráky Skepticism. Tento nástroj je vkusně zakomponován do syrového zvuku, ve většině skladeb se táhne jako med a skvěle se doplňuje s kytarovými dozvuky, které naopak mohou připomenout klasiky drone žánru. A aby nebylo těchto přirovnání málo, pak musím přiznat, že občas (trochu překvapivě) mi deska Summon připomněla švýcarské kosmonauty Darkspace, kteří se sice pohybují v jiných hudebních dimenzích, ovšem celkovou atmosféru odlidštěnosti a fatálnosti mají s Bloody Panda společnou.

Album Summon je již druhé album Bloody Panda a oproti prvotině Pheromone, respektive splitku s Kayo Dot, nedisponuje momentem překvapení a asi i trochu kvalitativně zaostává za těmito alby, přesto jde o velmi kvalitní materiál. Sice se nejedná o desku, kterou byste si chtěli pustit šestkrát do týdne, ale pokud už se k poslechu odhodláte a jste v dostatečné duševní kondici, pak si poslech zajisté užijete.

V žádném případě nechci, aby to vypadalo jakkoliv povýšeně, ale deska Summon rozhodně nebude pro všechny. Přeci jenom musíte mít na podobnou hudbu náladu, disponovat jistou dávkou trpělivosti a nebránit se alternativě. Pokud tyto podmínky splňujete, pak Vám mohu toto album jedině doporučit.

Rok vydání:
2009

Vydavatelství:
Profound Lore

Seznam písní:
Gold
Pusher
Saccades I
Saccades II
Miserere
Grey
Hashira

80%

-jt-