Byl jediným fotografem, který měl přístup do zákulisí posledního koncertu legendárních The Beatles. V  roce 1967 zachytil svým fotoaparátem Jimiho Hendrixe, kterak na festivalu v Monterey pálí svou kytaru a nemohl chybět ani na Woodstocku, či na turné Rolling Stones. Zlomek tvorby amerického fotografa Jima Marshalla si je od 29. ledna možné prohlédnout v Leica Gallery Prague. Výstava nesoucí název „The Haight: Love, Rock & Revolution“, zde bude k vidění až posledního březnového pátku.

Jim Marshall se narodil 3. února 1936 v Chicagu, převážnou část dětství ale strávil v San Franciscu. Už jako mladík, studující střední školu, podlehl kouzlu fotografie. Pořídil si svůj první aparát Leica, s nímž v roce 1959 začal zvěčňovat umělce v San Franciscu. Do jeho hledáčku se tehdy dostal například i slavný jazzový saxofonista John Coltrane. Na počátku šedesátých let se Marshall na krátkou dobu přestěhoval do New Yorku, kde navázal spolupráci s firmou Atlantic Records a Columbia Records. Když se po čase opět vrátil zpět do Kalifornie, už jeho jméno nebylo lidem úplně neznámé. Zaujala ho tehdy legendární čtvrť Haight-Ashbury, jejíž dokumentaci zasvětil následující období. Na více než sto tisících snímcích dokázal zachytit jedinečné panorama oné doby. Na jeho fotografiích je možné spatřit tančící hippies, mladé milence, protiválečné demonstranty, či prosté kolemjdoucí a jejich obličeje.

Marshallovo nejslavnější tvůrčí období spadá do roku 1966, kdy měl jako jediný fotograf možnost zdokumentovat zákulisí posledního oficiálního koncertu legendárních The Beatles v Candlestick Parku. „Necítil jsem se jako svědek historické události. Stadion nebyl dokonce ani vyprodán a fanoušci dělali ohlušující hluk, takže Beatles chvílemi neslyšeli ani sami sebe. Byl to naprosto normální koncert, který se teprve měl stát součástí historie Beatles. Celý den vypadal spíš jako scénář z A Hard Day’s Night,” nechal se tehdy Marshall slyšet. Dalšími umělci, kteří se nechali od chicagského fotografa zvěčnit, byli kupříkladu Janis Joplin, Bob Dylan, Eric Clapton, Carlos Santana, Stevie Wonder či Aretha Franklin. V roce 1967 Marshall svým objektivem zachytil také elektrizující atmosféru festivalu v Monterey, kde Jimi Hendrix zapálil svou kytaru. O dva roky později vyfotografoval také desítky dalších hudebních ikon na legendárním hudebním festivalu Woodstock. Následně Marshall zdokumentoval živé nahrávání Johnnyho Cashe ve státním Folsomském vězení a v roce 1972 doprovázel The Rolling Stones na jejich turné po USA, kde zaznamenal jak jejich legendární jevištní show, tak i okamžiky ze soukromí hudebníků.

S trochou nadsázky lze říct, že se Jim Marshall podílel na tvorbě obrazových dějin americké rockové scény druhé poloviny 20. století. Slavný fotograf intenzivně pracoval a trávil čas na cestách s rockovými hvězdami až do své smrti v roce 2010. Mezi jeho poslední snímky patří ty, na nichž je možné prohlédnout si Lennyho Kravitze a Bena Harpera. Po své smrti se Marshall jako jediný fotograf stal čestným držitelem ocenění Grammy. Aktuální výstava v pražské Leica Gallery představuje, i díky svým nevelkým rozměrům, jen zlomek z Marshallovy rozsáhlé tvorby. Nechybí na ní ovšem průlomové fotografie ze 60. a 70. let, kdy měl fotograf, jako jeden z mála, možnost zblízka zachytit atmosféru na tehdejších koncertech i soukromí rockových legend. Vesměs černobíle laděné a na první pohled jednoduché snímky jsou citlivým obrazem tehdejších dní. Věrně a bez okázalosti ukazují americkou módu a populární kulturu spojenou s fenoménem hippies. Nejde však o mrtvé momentky bez života, ale o fotografie vyjadřující tehdejší náladu a celkový duch doby. V rámci expozice tak mají návštěvníci jedinečnou možnost nasát do sebe něco z rockové atmosféry 60. a 70. let, a zároveň si připomenout výročí 80. let od narození Jima Marshalla.

Hodnocení:

Takovou sílou a vypovídací hodnotou, jakou měly snímky Wernera Bischofa, jehož dílu byla v Leice věnovaná předešlá výstava, bohužel práce Jima Marshalla neoplývají. Jejich význam spočívá především ve věrném zachycení jedné umělecké éry ve Spojených státech a zdokumentování veřejného i soukromého života tehdejších hudebních hvězd. Málo to není. Hlubší umělecká stránka, snaha cosi říci, tu ale chybí. Životnost samotných děl je navíc vázaná na známost zobrazovaných umělců. Pokud jejich věhlas jednou opadne, ruku v ruce s tím opadne zájem o Marshallovy snímky.

Výstava potrvá od 29.1.2016 do 28.3.2016

Kde:
Leica Gallery Prague
Školská 28
110 00, Praha 1

Otevřeno:
pondělí – pátek: 10 – 21hod.
sobota + neděle / státní svátky: 14 – 20 hod.

Vstupné:
Plné: 70,-Kč
Snížené: 40,-Kč

73%

Markéta Bestová