V Budapešti vyroste muzejní čtvrť za 17 miliard korun

V hlavním městě Maďarska by v nadcházejících letech měla vyrůst zbrusu nová část zasvěcená umění. Nedávno o tom rozhodla zdejší vláda, která dokončila plány na vybudování muzejní čtvrti. Ta by měla vzniknout v parku Városliget v centru metropole. Vystavěny by zde měly být budovy národní galerie, muzea hudby, městského divadla a národopisného muzea.

Na prohlídku muzejních čtvrtí zatím láká v Evropě především Berlín, Vídeň a Amsterdam. Brzy by se k těmto velkoměstům mělo přidat další. V roce 2019 by totiž měla být v Budapešti dokončena podobně koncipovaná městská část, jejíž výstavba se pravděpodobně rozběhne již letos v létě. Komisařem mamutího projektu je László Baán, který vyčíslil náklady na jeho realizaci na zhruba 200 miliard forintů, v přepočtu tedy více jak 17 miliard korun. Návrh je reakcí na nebývalý boom ve stavení muzeí a galerií, který je možné v posledních letech sledovat nejen napříč Evropou, ale celým vyspělým světem. Budapešti by projekt měl podle Baána pomoci v soupeření s jinými okolními metropolemi jako je kupříkladu Praha o návštěvníky. Čtvrť by totiž po svém dostavění měla do města přilákat o 300 000 turistů navíc oproti stávajícímu stavu. Ačkoli náklady na vznik obřího komplexu budov by se měly vyškrábat na 200 miliard forintů, návratnost investice by neměla být v tomto případě nijak velká. Podle komisaře by se peníze měly maďarské vládě vrátit za 15 let.

 
Vzniknout by čtvrť měla v oblasti městského parku Városliget u náměstí Hrdinů, kde se nachází zoologická zahrada, termální lázně Szécheny a čtyři muzea. Prostor je po léta zanedbaný a v rámci revitalizace by se jako celek měl dočkat výrazné proměny a modernizace. Proti záměru vlády se však postavila část místních obyvatel, architektů a urbanistů. Ti považují projekt za předimenzovaný, zbytečný a navíc předražený, v jehož důsledku by dvě stě let starý park z velké části zaniknul a centrum města by tak přišlo o další zeleň a oblíbené prostranství určené pro trávení volného času. Park vyrostl v Budapešti už roku 1817. Po nástupu komunistů k moci se v jeho středu objevila socha Stalina v nadživotní velikosti, která zde stála až do roku 1956, kdy byla stržena a odkdy se na jejím místě nachází nevzhledné parkoviště. V padesátých letech doznal park ještě jedné velké změny. Zmizelo odtud městské divadlo, které by zde v rámci projektu mělo opět vzniknout. Kromě dvou muzeí a galerie počítá nynější návrh také s vybudováním státních restauračních dílen a skladů na okraji parku. Původně se také počítalo s výstavbou muzea fotografie a architektury ve Városligetu. Od toho však Baán nakonec ustoupil.

Vzhledem k velikosti a významu projektu se o výstavbu některé z budov ucházejí velká a slavná architektonická studia. Mezi takové kanceláře patří norský Snohett nebo japonský Sanaa. Projekt zapadá do konceptu podobně velkých architektonických návrhů muzeí a galerií, jichž v posledních letech značně přibývá. V Oslu momentálně vyrůstá nové sídlo Munchova muzea, v Helsinkách by měla vzniknout další pobočka Guggenheimova muzea, v Berlíně by mělo letos začít vyrůstat nové Muzeum moderního umění, také ve Vilniusu plánují vybudování obří galerijní budovy, jejímž autorem by se měl podle všeho stát slavný Daniel Libeskind, v polském Gdaňsku snad brzy otevřou Muzeum 2. světové války. A takto bychom mohli dlouho pokračovat. Většina velkých měst staví, nebo plánuje stavět velké umělecké objekty. Jen Praha zůstává momentálně v ústranní. Návrh Národní knihovny od Jana Kaplického zřejmě nikdy nespatří světlo světa, Státní opera se dočká jen opravy a také Národní galerie zřejmě raději sáhne jen k rekonstrukci svého stávající sídla, místo toho, aby trvala na výstavbě nového. Letenská pláň je přitom po desítky let prázdná, peněz je také dost, tak proč v centru města také nepostavit novou muzejní čtvrť s novou Národní knihovnou, Národní galerií, koncertní síní a operním domem?

Jan Perniš