Spisovatel Houellebecq vystaví snímky svého mozku

Z trochu jiného pohledu, než je obvyklé, budou moci lidé v létě poznat rozporuplnou osobnost francouzského spisovatele Michela Houellebecqa. Zatím se s ním mohli seznámit jen skrze jeho knihy, nebo filmy. Na přehlídce Manifesta 11 si ale na jeho vnitřní pochody posvítí důkladněji. A to doslova. Ředitel festivalu totiž plánuje ukázat návštěvníkům spisovatelovy snímky mozku.

Enfant terrible, právě tak lze zřejmě nejpřiléhavěji vystihnout osobnost šedesátiletého romanopisce a básníka Michela Houellebecqa. Ten totiž svými knihami již po dvě desetiletí dráždí a provokuje stávající establishment, podněcuje k živým diskuzím o tématech, o nichž by se podle bontonu nemělo vůbec diskutovat, relativizuje západní hodnoty, znejišťuje a rozděluje literární kritiky, kteří si s jeho knihami ne vždy ví úplně rady. Zejména za oceánem, kde úplně nezakořenilo to, čemu se říká relativismus, nemají pro jeho literární počiny mnoho pochopení. I díky tomu všemu lze dnes Houellebecqa bez nadsázky označit za nejznámějšího současného francouzského autora. Čeští čtenáři mohou dílo spisovatele pocházejícího z ostrova Réunion znát velmi dobře. Do češtiny totiž byly přeloženy všechny jeho romány s výjimkou toho v pořadí třetího, nazvaného Lanzarote, který vyšel v roce 2000. Kniha je nicméně někdy chápána „jen“ jako novela. Loni se na tuzemských knihkupeckých pultech objevil i Houellebecqův prozatím poslední velký literární počin. Jmenuje se Podvolení, odehrává se v roce 2022 a popisuje nástup fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrstvo na post francouzského prezidenta.

Islám a vztah západních obyvatel k němu není jedním z ústředních Houellebecqových témat poprvé. Literát se jím zabýval v minulosti ve svých dílech už několikrát. V jednom ze svých rozhovorů dokonce označil islám za stupidní náboženství, za což byl postaven před soud, který ho však osvobodil. Autorovu nenávist k učení proroka Mohameda si někteří vysvětlovali tím, že Houellebecqa v útlém věku opustila jeho matka, která prý k islámu následně konvertovala. S prohlášením ovšem přišel sám autor. Podle všeho ale tehdy mluvil pravdu jen napůl. Matka Lucie Ceccaldiová ho sice skutečně jako pětiměsíčního svěřila do výchovy své babičky a o pět let později předala babičce otce dítěte, k islámu ovšem nekonvertovala. Nejprve procestovala Afriku a pak odjela do Brazílie, kde nějaký čas strávila v podivném hippie kultu. Později se vrátila na Réunion, kde Houellebecqa přivedla na svět, a kde se živila jako doktorka. „Je to povýšený kariérista, který je schopný udělat cokoli pro peníze a slávu,“ nařkla Ceccaldiová svého syna ve své biografii. Svým způsobem má podle všeho pravdu. Houellebecq totiž na sebe skutečně až nezdravě rád, po vzoru popových hvězd, upozorňuje. V polovině září roku 2011 kamsi zmizel a světem začaly obcházet zprávy, že ho snad unesla al-Kajda. Po čase se ale spisovatel ozval s tím, že je údajně na dovolené.

Do toho rámce zapadají i letošní Houellebecqovy plány. V létě by se totiž autor měl představit hned na dvou výstavách. Tu klasičtější bude hostit pařížský Tokijský palác, kde budou od 23. června k vidění spisovatelovy snímky a filmy. Méně obvyklou podívanou by o několik dní dříve mělo nabídnout umělecké bienále Manifesta 11 v Curychu. Téma přehlídky je letos stanovené na: „Co jsou lidé ochotni udělat pro peníze“ a nabídne tři desítky nejnovějších prací od renomovaných tvůrců. Nemalá pozornost má být v Curychu věnovaná Houellebecqovi. Ten sem dorazí společně s doktorem Henry Perschakem, který autorovi provede sérii vyšetření zahrnující v to magnetickou rezonanci, EKG a krevní testy. Návštěvníci Manifesty si díky tomu následně budou moci prohlédnout spisovatelovy snímky mozku, zvukové a obrazové nahrávky jeho srdce a zjistit, jak mu funguje krevní oběh. „Přehlídka umožní ponořit se do světa a mysli neustále se měnícího tvůrce Michela Houellebecqa,“ nechala se slyšet mluvčí Manifesty. Z českého pohledu může být přehlídka zajímavá i z toho důvodu, že se na ní vedle francouzského enfant terribla představí také dvojice Čechů – Matyáš Chochola a Jiří Thýn.

Jan Perniš